O smrti se s námi nikdo nebavil

Vydání: 2013/44 Občané rozhodovali ve volbách, 28.10.2013, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma

Když jsem přemýšlela, jak pojmout téma Děti a smrt, uvědomila jsem si, že mnohdy téma smrti přehlížíme. Dokud jsme mladí, pracujeme, máme malé děti, třeba nás ani nenapadne o smrti přemýšlet, natož o ní vyprávět dětem… Samozřejmě až do okamžiku, kdy nám zemře někdo blízký.

Když budeme chtít dítě uchránit před bolestí, jen mu tím můžeme uškodit. Ilustrační snímek archiv KT

A i tehdy se mnozí z nás snaží být „milosrdní“ a šetřit děti před tou „krutou pravdou“, skrývat před nimi slzy. Je to ale správně?

Dětský psycholog Jaroslav Šturma přitakává, že věci, které jsou náročné k prožití, máme tendenci zametat pod koberec. Říká, že když se podstatným milníkům v životě, jako je právě začátek a konec, nedá prostor, může to ve svých důsledcích vést k tomu, že umírání od sebe vzdalujeme a smrt bychom nejraději zrušili. Jako by dnes ani nebyla součástí života…

Marie Svatošová, zakladatelka hospicového hnutí v Česku, říká, že v minulosti byla oproti dnešku celá řada rituálů usnadňujících období truchlení. „Pohřeb člena rodiny byl rodinnou slavností, které se děti účastnily, stejně jako ostatních pohřbů v komunitě, dokonce v roli družiček. Dnes mnohdy vidíme rozloučení bez obřadu oznámené frází: ,na přání nebožtíka proběhlo v úzkém kruhu rodinném‘ (ve skutečnosti často ani to ne). To nemá dopad jen na úctu k mrtvým, ale i na proces truchlení.“ V hospici se tak několikrát setkala s mladými lidmi na dobrovolné stáži, kteří si tam přišli uzdravit zranění z dětství. Při vzpomínce na ztrátu blízkého člověka (rodiče, sourozence, strýce) se všichni shodovali v jednom: „Nejtěžší na tom bylo, že se s námi dětmi o tom nikdo nebavil. Jako kdyby se nás to netýkalo. Jenže nás se to týkalo, a moc.“ Marie Svatošová zdůrazňuje, že dítě totiž kromě samotné ztráty prožívá mnohem hůře než dospělý pocit nejistoty. Potřebuje zažívat bezpečí, ujišťování, náklonnost a útěchu. Možná i proto se nebojme mluvit s dětmi o smrti – například teď, v době kolem Dušiček.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

Primárním úkolem truchlení není konvence, Michal 3.11.2013 01:58

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 4 22. – 28. ledna 2019

V Panamě jako doma

Stovky tisíc mladých z celého světa, biskupové, prezidenti a papež František se setkávají na Světovém dni mládeže v Panamě.

celý článek


Armáda má tři nové kaplany

Tři nové kaplany vyslaly církve minulý týden do služby v armádě. Jsou členy nekatolických církví. Slavnostního aktu se účastnily i celé jejich rodiny, včetně dětí.…

celý článek


Misie je velké dobrodružství

Když se její autobus objevil ve městě, vždycky vzbudil zájem. Britka MIRIAM SWAFFIELDOVÁ se totiž rozhodla pořídit si tento dopravní prostředek k evangelizaci, které se…

celý článek


Zachytit problémy včas

To dítě je najednou nějaké divné. Občas si stěžuje na spolužáky ve škole. Nechce se mu ráno vstávat. Bolí ho břicho nebo hlava. I známky má poslední dobou nějaké…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay