O smrti se s námi nikdo nebavil

Vydání: 2013/44 Občané rozhodovali ve volbách, 28.10.2013, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma

Když jsem přemýšlela, jak pojmout téma Děti a smrt, uvědomila jsem si, že mnohdy téma smrti přehlížíme. Dokud jsme mladí, pracujeme, máme malé děti, třeba nás ani nenapadne o smrti přemýšlet, natož o ní vyprávět dětem… Samozřejmě až do okamžiku, kdy nám zemře někdo blízký.

Když budeme chtít dítě uchránit před bolestí, jen mu tím můžeme uškodit. Ilustrační snímek archiv KT

A i tehdy se mnozí z nás snaží být „milosrdní“ a šetřit děti před tou „krutou pravdou“, skrývat před nimi slzy. Je to ale správně?

Dětský psycholog Jaroslav Šturma přitakává, že věci, které jsou náročné k prožití, máme tendenci zametat pod koberec. Říká, že když se podstatným milníkům v životě, jako je právě začátek a konec, nedá prostor, může to ve svých důsledcích vést k tomu, že umírání od sebe vzdalujeme a smrt bychom nejraději zrušili. Jako by dnes ani nebyla součástí života…

Marie Svatošová, zakladatelka hospicového hnutí v Česku, říká, že v minulosti byla oproti dnešku celá řada rituálů usnadňujících období truchlení. „Pohřeb člena rodiny byl rodinnou slavností, které se děti účastnily, stejně jako ostatních pohřbů v komunitě, dokonce v roli družiček. Dnes mnohdy vidíme rozloučení bez obřadu oznámené frází: ,na přání nebožtíka proběhlo v úzkém kruhu rodinném‘ (ve skutečnosti často ani to ne). To nemá dopad jen na úctu k mrtvým, ale i na proces truchlení.“ V hospici se tak několikrát setkala s mladými lidmi na dobrovolné stáži, kteří si tam přišli uzdravit zranění z dětství. Při vzpomínce na ztrátu blízkého člověka (rodiče, sourozence, strýce) se všichni shodovali v jednom: „Nejtěžší na tom bylo, že se s námi dětmi o tom nikdo nebavil. Jako kdyby se nás to netýkalo. Jenže nás se to týkalo, a moc.“ Marie Svatošová zdůrazňuje, že dítě totiž kromě samotné ztráty prožívá mnohem hůře než dospělý pocit nejistoty. Potřebuje zažívat bezpečí, ujišťování, náklonnost a útěchu. Možná i proto se nebojme mluvit s dětmi o smrti – například teď, v době kolem Dušiček.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

Primárním úkolem truchlení není konvence, Michal 3.11.2013 01:58

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 17 24. – 30. dubna 2018

Kardinál Josef Beran už je doma

Kardinál Josef Beran je po více než půl století zpátky doma. Přivítaly ho zvony chrámů v celé republice. Ze země odjel v roce 1965, ale ve své svatovítské katedrále…

celý článek


Studenti se na Velehradě zabývali odpovědností

Více než šest set mladých lidí přijalo minulý týden pozvání na Studentský Velehrad. Setkání, které od čtvrtka do neděle na poutním místě už počtrnácté uspořádalo…

celý článek


Desátá Noc kostelů už za měsíc

Jubilejní Noc kostelů se v českých a moravských diecézích uskuteční už za necelý měsíc. Brány chrámů se otevřou v pátek 25. května. Právě v těchto dnech se připravují…

celý článek


Selhání, za které platíme dodnes

Kdysi filipo-jakubská noc, nedávno Vatra míru, dnes „pálení čarodějnic“. Poslední označení v sobě skrývá historii, na niž bychom neměli zapomenout a na kterou se…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay