Normandie a vzpomínky na válku

Vydání: 2014/22 Papež překvapil i ve Svaté zemi, 27.5.2014, Autor: Zita Chalupová

Téma: Vylodění v Normandii

Blíží se začátek června a s ním výročí sedmdesáti let od krvavé události, která zásadně změnila průběh druhé světové války: vylodění Spojenců v Normandii.

Rezavějící tank na pláži Utah připomínající události před sedmdesáti lety.Snímek autorka

Francii jsem poprvé navštívila nedávno. Strávili jsme krásných deset dní na poloostrově Cotentin v Normandii. Žádné neosobní hotelové pokoje, organizované večeře, průvodci a přesně naplánované výlety. Bydleli jsme ve velkém kamenném domě, někdejším zemědělském stavení, obklopeném zahradou, kam nás pozvali přátelé. Jen tři kilometry od pláže Utah, kde se před sedmdesáti lety vylodili Spojenci.

Vladimír a Bernadette Fišerovi byli skvělí hostitelé. Díky jejich pozorné péči jsme se mimo jiné setkali s mnoha místními lidmi, vyslechli bezpočet historek a příběhů, které jsou zde stále živé.

Pobývali jsme ve vesnici Turqueville poblíž městečka Sainte-Mere-Église na východním pobřeží poloostrova. Kromě Utah Beach jsou nedaleko další čtyři pláže, na nichž vylodění probíhalo. Jsou poseté bunkry a kryty, dodnes v písku tu a tam leží obrovské železné konstrukce – protitankoví ježci – či zbytky ostnatého drátu. Kromě takových připomínek válečných událostí je Normandie poseta bezpočtem vojenských muzeí, památníků, bunkrů, hrobů, pamětních desek.

„Utah Beach, nejsevernější pláž z těch pěti, kde vylodění proběhlo, nebyla přitom původně vůbec v plánu,“ podotýká k tomu Vladimír. „To byl geniální Eisenhowerův tah, protože na Omaha Beach bylo vylodění kvůli ostrým útesům vystupujícím z moře ne-
úspěšné. Němci byli nahoře a letectvo nestačilo rozbít jejich pozice. Četl jsem v pamětech jednoho účastníka, že moře bylo červené od krve, byly tam tisíce mrtvých. Proto se museli Spojenci přesunout na Utah Beach, kde je Němci vůbec nečekali. Tam se totiž nedá vylodit, je tam příliš mnoho písku a chybí přirozený přístav.“

Právě díky této návštěvě si nyní můžete přečíst vedle řádků o historii vylodění v Normandii také vzpomínky, příběhy či zkušenosti místních lidí. Jak říkají naši francouzští přátelé, každá babička má dojemné historky, jak skrývali vojáky, hlavně parašutisty nebo lidi z odboje. A nechybí ani pohled vojenského kaplana, jehož duchovní útěchu vojáci ve vyhrocených situacích potřebují snad nejvíce.

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma

Diskuse

Počátky lze dohledat Nyvlt 29.5.2014 18:40
Dotaz Zrušený uživatelský účet 29.5.2014 16:24

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 18. – 24. února 2020

Pro církev s amazonskou tváří

Papež František zveřejnil apoštolskou exhortaci „Milovaná Amazonie“.

celý článek


Sestupme z hlavy do srdce

Slýcháváme řadu dobrých rad, jak předcházet infarktu a dalším srdečním onemocněním úpravou jídelníčku či sportem, ale jak často bereme ohled na svá srdce ve významu…

celý článek


Velkolepé dědictví Tovaryšstva

Z historického pohledu problematický seriál o životě Marie Terezie nabídl obraz jezuitů, který odpovídá tradiční propagandistické karikatuře. Po tolika studiích o historii…

celý článek


Prožít půst napříč generacemi

Je tu postní doba. Jako každý rok, a přitom vždy jiná. Jak ji strávit v rodině, napříč generacemi, když se děti, dospělí a staří lidé postí úplně jinak? Je možné…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay