Normandie a vzpomínky na válku

Vydání: 2014/22 Papež překvapil i ve Svaté zemi, 27.5.2014, Autor: Zita Chalupová

Téma: Vylodění v Normandii

Blíží se začátek června a s ním výročí sedmdesáti let od krvavé události, která zásadně změnila průběh druhé světové války: vylodění Spojenců v Normandii.

Rezavějící tank na pláži Utah připomínající události před sedmdesáti lety.Snímek autorka

Francii jsem poprvé navštívila nedávno. Strávili jsme krásných deset dní na poloostrově Cotentin v Normandii. Žádné neosobní hotelové pokoje, organizované večeře, průvodci a přesně naplánované výlety. Bydleli jsme ve velkém kamenném domě, někdejším zemědělském stavení, obklopeném zahradou, kam nás pozvali přátelé. Jen tři kilometry od pláže Utah, kde se před sedmdesáti lety vylodili Spojenci.

Vladimír a Bernadette Fišerovi byli skvělí hostitelé. Díky jejich pozorné péči jsme se mimo jiné setkali s mnoha místními lidmi, vyslechli bezpočet historek a příběhů, které jsou zde stále živé.

Pobývali jsme ve vesnici Turqueville poblíž městečka Sainte-Mere-Église na východním pobřeží poloostrova. Kromě Utah Beach jsou nedaleko další čtyři pláže, na nichž vylodění probíhalo. Jsou poseté bunkry a kryty, dodnes v písku tu a tam leží obrovské železné konstrukce – protitankoví ježci – či zbytky ostnatého drátu. Kromě takových připomínek válečných událostí je Normandie poseta bezpočtem vojenských muzeí, památníků, bunkrů, hrobů, pamětních desek.

„Utah Beach, nejsevernější pláž z těch pěti, kde vylodění proběhlo, nebyla přitom původně vůbec v plánu,“ podotýká k tomu Vladimír. „To byl geniální Eisenhowerův tah, protože na Omaha Beach bylo vylodění kvůli ostrým útesům vystupujícím z moře ne-
úspěšné. Němci byli nahoře a letectvo nestačilo rozbít jejich pozice. Četl jsem v pamětech jednoho účastníka, že moře bylo červené od krve, byly tam tisíce mrtvých. Proto se museli Spojenci přesunout na Utah Beach, kde je Němci vůbec nečekali. Tam se totiž nedá vylodit, je tam příliš mnoho písku a chybí přirozený přístav.“

Právě díky této návštěvě si nyní můžete přečíst vedle řádků o historii vylodění v Normandii také vzpomínky, příběhy či zkušenosti místních lidí. Jak říkají naši francouzští přátelé, každá babička má dojemné historky, jak skrývali vojáky, hlavně parašutisty nebo lidi z odboje. A nechybí ani pohled vojenského kaplana, jehož duchovní útěchu vojáci ve vyhrocených situacích potřebují snad nejvíce.

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma

Diskuse

Počátky lze dohledat Nyvlt 29.5.2014 18:40
Dotaz Zrušený uživatelský účet 29.5.2014 16:24

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 45 5. – 11. listopadu 2019

Zazní díky za svobodu

Vyzváněním kostelních zvonů si církev připomene 30 let od pádu komunistického režimu a návratu svobody do naší země. V českých a moravských farnostech se v neděli…

celý článek


Třicet let od pouti do Říma

Píše se rok 1988. Šedá deka komunismu a nesvobody leží na celé republice. V lednu začíná desetiletí duchovní obnovy národa, které společně připravují kněží Tomáš…

celý článek


Tři náboženství proti eutanazii

Křesťané, židé a muslimové spojili síly a pod záštitou Papežské akademie pro život se jednoznačně vyslovili proti eutanazii a asistované sebevraždě.

celý článek


Zachráněné malby vyprávějí o Marii

Dvakrát čtyři výjevy ze života Panny Marie zachycuje gotický oltář z kostela v severomoravské Lubině. Díky náročnému restaurátorskému zásahu je k vidění v někdejším lesku.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay