Normandie a vzpomínky na válku

Vydání: 2014/22 Papež překvapil i ve Svaté zemi, 27.5.2014, Autor: Zita Chalupová

Téma: Vylodění v Normandii

Blíží se začátek června a s ním výročí sedmdesáti let od krvavé události, která zásadně změnila průběh druhé světové války: vylodění Spojenců v Normandii.

Rezavějící tank na pláži Utah připomínající události před sedmdesáti lety.Snímek autorka

Francii jsem poprvé navštívila nedávno. Strávili jsme krásných deset dní na poloostrově Cotentin v Normandii. Žádné neosobní hotelové pokoje, organizované večeře, průvodci a přesně naplánované výlety. Bydleli jsme ve velkém kamenném domě, někdejším zemědělském stavení, obklopeném zahradou, kam nás pozvali přátelé. Jen tři kilometry od pláže Utah, kde se před sedmdesáti lety vylodili Spojenci.

Vladimír a Bernadette Fišerovi byli skvělí hostitelé. Díky jejich pozorné péči jsme se mimo jiné setkali s mnoha místními lidmi, vyslechli bezpočet historek a příběhů, které jsou zde stále živé.

Pobývali jsme ve vesnici Turqueville poblíž městečka Sainte-Mere-Église na východním pobřeží poloostrova. Kromě Utah Beach jsou nedaleko další čtyři pláže, na nichž vylodění probíhalo. Jsou poseté bunkry a kryty, dodnes v písku tu a tam leží obrovské železné konstrukce – protitankoví ježci – či zbytky ostnatého drátu. Kromě takových připomínek válečných událostí je Normandie poseta bezpočtem vojenských muzeí, památníků, bunkrů, hrobů, pamětních desek.

„Utah Beach, nejsevernější pláž z těch pěti, kde vylodění proběhlo, nebyla přitom původně vůbec v plánu,“ podotýká k tomu Vladimír. „To byl geniální Eisenhowerův tah, protože na Omaha Beach bylo vylodění kvůli ostrým útesům vystupujícím z moře ne-
úspěšné. Němci byli nahoře a letectvo nestačilo rozbít jejich pozice. Četl jsem v pamětech jednoho účastníka, že moře bylo červené od krve, byly tam tisíce mrtvých. Proto se museli Spojenci přesunout na Utah Beach, kde je Němci vůbec nečekali. Tam se totiž nedá vylodit, je tam příliš mnoho písku a chybí přirozený přístav.“

Právě díky této návštěvě si nyní můžete přečíst vedle řádků o historii vylodění v Normandii také vzpomínky, příběhy či zkušenosti místních lidí. Jak říkají naši francouzští přátelé, každá babička má dojemné historky, jak skrývali vojáky, hlavně parašutisty nebo lidi z odboje. A nechybí ani pohled vojenského kaplana, jehož duchovní útěchu vojáci ve vyhrocených situacích potřebují snad nejvíce.

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma

Diskuse

Počátky lze dohledat Nyvlt 29.5.2014 18:40
Dotaz Zrušený uživatelský účet 29.5.2014 16:24

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay