Normalizace v doznáních a výpovědích

Vydání: 2017/35 Pietro Parolin jednal v Rusku, 29.8.2017, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Perspektivy 35

Počínaje nedělí 3. září čeká televizní diváky kanálu ČT 2 každý týden od 18.15 hod. jeden půlhodinový díl cyklu Příběhy 20. století.


I takoví jsme byli – a cyklus Příběhy 20. století nám to znovu připomíná. Snímek archiv Paměti národa

Šestnáctidílný televizní seriál je dalším rozvinutím projektu Paměti národa, kde se shromažďují vzpomínky, osudy a životní zvraty pamětníků obou nedávných totalit a který znají posluchači Českého rozhlasu i návštěvníci řady výstav. Scenáristé Mikuláš Kroupa, Adam Drda a Tomáš Netošný spolu s režiséry Viktorem Portelem, Radimem Špačkem, Petrem Hátlem a Jankem Kroupou se tentokrát zaměřili na období normalizace.

„Východiskem tematicky laděných dílů budou osobní příběhy, které z různých úhlů umožní nahlédnout na způsob života v sedmdesátých a osmdesátých letech, jeho každodennost, smíření i nesmíření s ním, snahu vymanit se z něj i nevyhnutelné prohry,“ zve kreativní producent Petr Kubica. Soustředěná osobní svědectví přiblíží takové momenty nedávné minulosti, jako byla politická angažovanost řadových členů KSČ, pohnutky ke spolupráci se Státní bezpečností, postoje k Antichartě nebo třeba možnosti novinařiny před rokem 1989. Se svými příběhy vystoupí mimo jiné Karel Hvížďala, Ondřej Neff nebo romský boxer a někdejší vekslák Stanislav Tišer.

Desátý díl s názvem „Škola normálního života“ zabrousí na mladoboleslavské gymnázium, kde v 70. letech vládl protikřesťanský ředitel. „Spolužáky, kteří měli dlouhé vlasy, za ně tahal a smýkal jimi. A těm, kteří nosili křížky kolem krku, je strhával,“ líčí hrdina tohoto dílu, hudebník a disident Miroslav Jirounek. Jako student se jednoho ze spolužáků zastal, od té doby stál vůči řediteli v otevřené opozici a gymnázium nakonec nesměl dokončit. „Mirek byl takovým naším svědomím. Říkali jsme si, že nejsme tak stateční jako on. My jsme chtěli normálně žít,“ vzpomíná na kameru jedna z tehdejších spolužaček.

Čtvrtý díl „Legenda o svatém Juliovi“ je pak fascinujícím vyprávěním o hoštejnském dominikánovi Juliu Augustinu Vargovi. Adam Drda označuje dokument za příběh člověka „od dětství těžce nemocného, upoutaného na vozík, který v sobě nejen našel sílu bojovat s nemocí, ale ještě dodával odvahu ostatním lidem a s neuvěřitelným nadhledem čelil Státní bezpečnosti“. Varga jako dítě onemocněl autoimunitní chorobou, která vedla k jeho ochrnutí, svépomocí však získal obdivuhodné vzdělání a rozhled. Konvertoval ke katolicismu a jeho domácnost se stala cílem návštěv a hlubokých rozprav pro řadu studentů, intelektuálů, kněží a řeholníků, mezi nimi i pro Dominika Duku, Josefa Zvěřinu či Oto Mádra. Varga se zapojil i do šíření samizdatu, a ač byl sledován a opakovaně vyslýchán, StB si s ním nevěděla rady. Zemřel roku 1996 v pouhých 32 letech.

Příběhy 20. století. Od 3. 9. každou neděli v 18.15 na ČT 2
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Články



Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay