Normalizace v doznáních a výpovědích

Vydání: 2017/35 Pietro Parolin jednal v Rusku, 29.8.2017, Autor: Alena Scheinostová

Příloha: Perspektivy 35

Počínaje nedělí 3. září čeká televizní diváky kanálu ČT 2 každý týden od 18.15 hod. jeden půlhodinový díl cyklu Příběhy 20. století.


I takoví jsme byli – a cyklus Příběhy 20. století nám to znovu připomíná. Snímek archiv Paměti národa

Šestnáctidílný televizní seriál je dalším rozvinutím projektu Paměti národa, kde se shromažďují vzpomínky, osudy a životní zvraty pamětníků obou nedávných totalit a který znají posluchači Českého rozhlasu i návštěvníci řady výstav. Scenáristé Mikuláš Kroupa, Adam Drda a Tomáš Netošný spolu s režiséry Viktorem Portelem, Radimem Špačkem, Petrem Hátlem a Jankem Kroupou se tentokrát zaměřili na období normalizace.

„Východiskem tematicky laděných dílů budou osobní příběhy, které z různých úhlů umožní nahlédnout na způsob života v sedmdesátých a osmdesátých letech, jeho každodennost, smíření i nesmíření s ním, snahu vymanit se z něj i nevyhnutelné prohry,“ zve kreativní producent Petr Kubica. Soustředěná osobní svědectví přiblíží takové momenty nedávné minulosti, jako byla politická angažovanost řadových členů KSČ, pohnutky ke spolupráci se Státní bezpečností, postoje k Antichartě nebo třeba možnosti novinařiny před rokem 1989. Se svými příběhy vystoupí mimo jiné Karel Hvížďala, Ondřej Neff nebo romský boxer a někdejší vekslák Stanislav Tišer.

Desátý díl s názvem „Škola normálního života“ zabrousí na mladoboleslavské gymnázium, kde v 70. letech vládl protikřesťanský ředitel. „Spolužáky, kteří měli dlouhé vlasy, za ně tahal a smýkal jimi. A těm, kteří nosili křížky kolem krku, je strhával,“ líčí hrdina tohoto dílu, hudebník a disident Miroslav Jirounek. Jako student se jednoho ze spolužáků zastal, od té doby stál vůči řediteli v otevřené opozici a gymnázium nakonec nesměl dokončit. „Mirek byl takovým naším svědomím. Říkali jsme si, že nejsme tak stateční jako on. My jsme chtěli normálně žít,“ vzpomíná na kameru jedna z tehdejších spolužaček.

Čtvrtý díl „Legenda o svatém Juliovi“ je pak fascinujícím vyprávěním o hoštejnském dominikánovi Juliu Augustinu Vargovi. Adam Drda označuje dokument za příběh člověka „od dětství těžce nemocného, upoutaného na vozík, který v sobě nejen našel sílu bojovat s nemocí, ale ještě dodával odvahu ostatním lidem a s neuvěřitelným nadhledem čelil Státní bezpečnosti“. Varga jako dítě onemocněl autoimunitní chorobou, která vedla k jeho ochrnutí, svépomocí však získal obdivuhodné vzdělání a rozhled. Konvertoval ke katolicismu a jeho domácnost se stala cílem návštěv a hlubokých rozprav pro řadu studentů, intelektuálů, kněží a řeholníků, mezi nimi i pro Dominika Duku, Josefa Zvěřinu či Oto Mádra. Varga se zapojil i do šíření samizdatu, a ač byl sledován a opakovaně vyslýchán, StB si s ním nevěděla rady. Zemřel roku 1996 v pouhých 32 letech.

Příběhy 20. století. Od 3. 9. každou neděli v 18.15 na ČT 2
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Články



Aktuální číslo 46 12. – 18. listopadu 2019

Pouť završí setkání s papežem

Na pouť do Říma se o uplynulém víkendu vypravilo více než dva tisíce poutníků z České republiky. Ve Věčném městě děkují za třicet let svobody a připomínají si…

celý článek


Co přinesl 17. listopad církvi?

Před třiceti lety, v listopadu 1989, se v Československu zhroutil komunistický režim. Po čtyřiceti letech nesvobody se s pádem rudé totality otevřely nové možnosti i věřícím v Boha.

celý článek


Když se řekne 17. listopad

Sametová revoluce se v novodobých českých dějinách pokládá za důležitý milník. Někdo oslavuje nástup svobody – včetně svobody vyznání, jiný možnost podnikání,…

celý článek


Potřebujeme silné příběhy

Dobrým občanem se člověk rodí, nebo stává? Ptáme se P. JOSEFA PROKEŠE, který vyučoval náboženství a religionistiku na českobudějovickém Biskupském gymnáziu po sedm let.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay