„Nobelovka“ za pomoc ženám

Vydání: 2018/41 Otevřenost na synodě, 9.10.2018, Autor: Alena Scheinostová

Za „úsilí o odstranění sexuálního násilí jako válečné zbraně“ obdrželi letošní Nobelovu cenu míru konžský lékař Denis Mukwege a irácká aktivistka Nadia Muradová.


Laureátka Nobelovy ceny míru Nadia Muradová se loni v květnu setkala s papežem Františkem. Snímek Profimedia


„Proč se za ty lidi modlíš, ale nedáš jim léky?“ zeptal se jednou malý Denis svého otce – letničního pastora, když spolu navštěvovali nemocné. „Nejsem doktor,“ opáčil otec. Jak Mukwege svěřil magazínu Luteranworld.org, tehdy se zrodilo jeho povolání. Stal se gynekologem a pediatrem a založil porodnici v osadě Lemera v konžské provincii Jižní Kivu. Ta záhy proslula vynikající kvalitou.

Za první války v Kongu (1996–1997) však byla nemocnice zničena a doktor Mukwege musel uprchnout. Usadil se na východě země ve městě Bukavu, kde založil v nemocnici Panzi další ženské oddělení. Po setkáních se ženami znásilněnými a zmrzačenými vojáky se zaměřil na cílenou pomoc právě této skupině. Surové znásilňování žen a dívek používali ozbrojenci v Kongu jako válečnou zbraň k zastrašení nepřítele.

„Jak můžeme takové barbarské praktiky dopustit ve 21. století?“ tázal se Denis Mukwege na jednom ze svých veřejných vystoupení. „Proto jsem se rozhodl občas opustit operační sál a seznámit svět s tímto nepopsatelným utrpením lidských bytostí, našich bližních – našich sester, matek a dcer.“

Uvádí se, že Mukwege se svými spolupracovníky pomohl již 30 tisícům žen. Jako křesťanský aktivista často přednáší na světových konferencích proti násilí na ženách. Na Nobelovu cenu míru byl nominován již v roce 2016.

O tu letošní se dělí s Nadiou Muradovou, jezídskou ženou kurdské národnosti, kterou jako sexuální otrokyni věznil tzv. Islámský stát v iráckém Mosulu. V roce 2014 se ženě podařilo utéci. Svůj příběh zveřejnila a stala se tváří kampaně za osvobození jezídské komunity.

Nobelův výbor, který ceny každoročně uděluje, nezveřejňuje jména nominovaných. Mezi letošními 331 jednotlivci a organizacemi nicméně podle médií figurovala jména jako Kim Čong-un a Mun Če-in (hlavy obou Korejí – první komunista, druhý katolík, za uzavření mírové dohody) či Donald Trump (za podíl na dosažení této smlouvy), Angela Merkelová a papež František.

Papežská nadace Církev v nouzi (ACN) prozradila, že jedna nominace patřila též egyptským koptským křesťanům. Těžce zkoušená a opakovaným násilným útokům vystavovaná komunita podle ACN zaimponovala svým jednoznačným kolektivním odmítáním pomsty a svou vytrvalostí.

Hlavní představitel Koptské pravoslavné církve papež Tavadros II. řekl ACN: „Útočníci chtějí zničit naši jednotu, ale my přetrváváme a modlíme se, ve snaze být svědky Ježíše Krista – s otevřeným srdcem a náručím pro všechny.“ Etnicko-náboženská skupina ještě nikdy Nobelovu cenu míru nezískala a podle ACN je pravděpodobné, že šlo vůbec o první nominaci tohoto druhu.

(sch)

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články



Aktuální číslo 3 14. – 20. ledna 2020

Bible v centru pozornosti po celý rok

Neděli Božího slova, kterou vyhlásil papež František, letos 26. ledna slavíme poprvé. Zároveň vstupujeme do Roku Bible.

celý článek


Nepromarněme čas, zní modlitbami za jednotu

V sobotu 18. ledna začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů. Texty pro společné bohoslužby se letos inspirovaly ztroskotáním sv. Pavla a mottem je verš: „Zachovali se…

celý článek


Fokoláre slaví výročí zakladatelky

Když se před třiceti lety ujímali naši první porevoluční biskupové svého úřadu, vešla poprvé do širšího povědomí existence Hnutí fokoláre. Mnozí z nich totiž…

celý článek


Život „za dráty“, umírání na nich

1 415 kilometrů, 1 260 vycvičených psů, 49 tisíc zadržených i takřka 500 obětí: to jsou některá z čísel charakterizujících železnou oponu – bariéru, která v letech…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay