Nikdo by neměl trpět v samotě a beznaději

Vydání: 2007/45 Jak se žije ekologickým zemědělcům, 6.11.2007, Autor: Václav Štaud

V závěru listopadu uplyne 260 let od příchodu Hospitálského řádu sv. Ja- na z Boha do Brna. Milosrdní bratři, jak zní jejich zkrácený název, působili na našem území od roku 1605 postupně na osmi místech od Prahy po Valtice. Dnes provozují jen několik lékáren a malou nemocnici ve Vizovicích. Žijí v konventech v Letovicích a zejména v Brně, kde je sídlo vedení provincie. Letos byl provinčním představeným zvolen bratr Martin Macek OH. Položili jsme mu několik otázek:

Jaká je úloha vašeho řádu v dnešní době?

Přes odstup více než pěti století se nezměnila, je to stále služba nemocným. Proti rozvojovým zemím sice žijeme v relativním bohatství a neumírá se zde ve špíně ulice. Ale těch, kteří – byť kvalitně léčeni – leží ponecháni samotě a beznaději, je stále bezpočet. Naším úkolem je doprovázet je, pozvedat z duševních krizí, garantovat, že jejich životu bude až do konce zachována důstojnost Božího dítěte. Možnosti péče o trpící jsou téměř nekonečné – kdyby nás bylo víc, je tu široká oblast domácí péče, umožňující nemocným zůstávat co nejdéle v rodinách. Hlavně tam, kde ženám-pečovatelkám už docházejí síly. Mohli bychom také podle vzoru našich bratří na Slovensku věnovat víc starostlivosti bezdomovcům. Jsou vážnými nemocemi ohroženi mnohem víc než ostatní populace.

Váš řád u nás patří k těm nejméně početným. Proč?
Bezmála 50 let trvala represivní opatření vůči milosrdným bratřím. Konfiskace řádového majetku nejdříve fašisty a pak komunisty, nespravedlivá perzekuce řady bratří včetně žalářování, to vše vedlo k postupné decimaci řádu. Nyní má naše provincie pouhých osm členů. Z toho dva bratři jsou kněžími a dva procházejí v Rakousku noviciátní formací. Nedostatek nových povolání je v tomto případě způsoben také tím, že náš řád je pro většinu lidí, hlavně v Čechách, téměř neznámým pojmem.

A v zahraničí?
Zatímco v evropských zemích počet členů řádu také pozvolna klesá, v Asii zaznamenáváme doslova bouřlivý rozkvět. A tak domy milosrdných bratří v Evropě slouží také k přípravě a studiu stovek následovníků svatého Jana z Boha například z indické nebo vietnamské provincie. Tam do řádu vstupují často velmi mladí lidé. V našich zeměpisných šířkách naopak roste počet pozdních povolání – dozrávání a přemýšlení o duchovních hodnotách začíná většinou až kolem třicítky.

Brněnská Nemocnice milosrdných bratří v sousedství konventu byla řádu v restituci vrácena. Proč ji tedy provozuje město Brno?
Je to významný zdravotní ústav na velmi dobré úrovni. Z ekonomických důvodů není možné jiné řešení než pronájem za symbolickou cenu. S vedením nemocnice ale máme dobré vztahy, těší nás jeho úspěchy i to, že plní základní poslání řádu – obětavě pečovat o lidský život od počátku do přirozeného konce. Neprovádějí potraty a máme jistotu, že kdyby jednou do českých léčeben přece jen pronikla eutanazie, v Nemocnici milosrdných bratří v Brně tomu tak nebude. Bratři jsou s nemocnicí spojeni i prací u lůžek – například náš převor Michal na chirurgii a P. Adalbert jako duchovní posila nemocných.

Jaký předpoklad musí splnit adept členství ve vašem řádu?
U nás najdou své místo všichni. Jistě, nejraději bychom vítali zájemce již odborně připravené, lékaře nebo další zdravotníky. Ale výcvikem péče o nemocné může projít a zařadit se k nám také prodavač nebo třeba čalouník, pokud je ovšem bez závazků. Jedinou podmínkou je vztah k nemocným a schopnost života v komunitě. Nikdo se nemusí bát, že slíbí něco, čeho by později litoval. Téměř osmiletá formační příprava a z toho dvouletý noviciát je dostatečně dlouhá doba. Během ní každý pozná, jestli volil správně, zda ve službě trpícím našel Boha a své uplatnění. Když ne, může během přípravné fáze odejít. Kdo má vážný zájem poznat podmínky v brněnském konventu, naši práci, modlitbu i společný život, blízký každé jiné rodině, je vítán a může mezi námi nezávazně prožít několik dnů.

Více informací naleznete na www.volny.cz/milosrdni


Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 7 13. – 19. února 2018

Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým

Čas odříkání a újmy je pouze jednou z podob čtyřicetidenního období, do něhož vstupujeme touto Popeleční středou. Půst však klade na křesťany mnohem větší nároky.…

celý článek


Putuji směrem k Domovu, píše Benedikt XVI.

O víkendu uplynulo pět let od rezignace papeže Benedikta XVI. Stalo se to poprvé po 600 letech. Nyní oznámil, že už je „na pouti k Domovu“.

celý článek


Uznán 70. zázrak z Lurd

Biskup Jacques Benoit-Gonnin ze severofrancouzské diecéze Beauvais vyhlásil, že církev uznává uzdravení řeholní sestry Bernadette Moriauové (79) za lurdský zázrak. Je v…

celý článek


Jak může vypadat dobrý půst?

Někteří lidé se nad otázkou v titulku příliš nezamýšlejí. Občas si něco odepřou, nejedí maso a jsou uchlácholeni zkušeností, že stejně tak, jako půst přišel, tak zase odejde…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay