Nesmíme mladé lidi zklamat

Vydání: 2019/1 Tři králové vyrážejí na koledu, 2.1.2019, Autor: Matěj Maděra

Dcerou křesťanské lásky je FRANTIŠKA MAJERČÍKOVÁ více než třicet let. Sestra pověstná svým optimismem jej neztrácí ani při povídání o své vlastní práci, dnešních mladých lidech či budoucnosti naší země.


„Nedovedu si představit, jaké to bude v nebi, když už dnes je na světě tak krásně,“ říká sestra Františka Majerčíková. Snímek autor

Společnost dcer křesťanské lásky není pro většinu lidí tak známá jako jiné řeholní kongregace. Co je vlastně vaším hlavním posláním?

Především je to služba chudým. To je dáno už historicky. Když naše společnost v roce 1633 vznikla, sestry přijímaly novorozeňata, která jejich matky nedokázaly uživit. Děti pak dále vychovávaly, vyučovaly a snažily se je připravit do života. Ale sestry se staraly například i o galejní otroky nebo lidi nakažené morem.

Jaká byla vaše cesta k řeholnímu životu?

Narodila jsem se na Slovensku, bydleli jsme nedaleko Rajeckých Teplic. Tehdy – za totality – se o řeholním životě na veřejnosti nesmělo mluvit. Některé řády nepřijímaly nové členy, protože to bylo oficiálně zakázáno. Dcery křesťanské lásky ale přijímaly nové členky po celou dobu útlaku. Už jako mladá jsem se s dalšími dívkami tajně setkávala v tzv. mariánské družině, kterou založila nějaká paní na popud jedné řeholnice ze Společnosti. Později jsme měly možnost vydat se na letní prázdniny do Čech. Tam jsem se poprvé dozvěděla, že nějaké vincentky, jak se nám lidově říká, vůbec existují.

Takže sestrou jste se chtěla stát už jako mladá?

Po řeholním životě jsem podvědomě toužila vždycky. Plně jsem se rozhodla během studia na střední zdravotnické škole. V té době jsem přitom chodila s jedním chlapcem. Bylo to těžké, když jsem mu kvůli panujícím poměrům, ve kterých jsme žili, nemohla sdělit pravý důvod, proč odcházím do Čech. Ze Slovenska byly totiž všechny sestry odvezeny právě do Čech. Nakonec jsem mu řekla, že tam odcházím pracovat, ale myslím, že to pochopil. V roce 1984, hned po maturitě, jsem tedy nastoupila k sestrám a stala se kandidátkou. Do Společnosti dcer křesťanské lásky jsem byla přijata v roce 1986.

Na jakých místech jste od té doby působila?

Nejprve na Chrudimsku v Předhradí u Skutče, tam to bylo sedm let. Stejně dlouhý čas, ale už po převratu, jsem strávila na Mendryce péčí o naše nemocné sestry. Jeden rok jsem byla v Paříži a poté jsem působila v komunitě v Kolíně, půl roku ve Staré Boleslavi a od roku 2005 jsem v Brně.

Bylo náročné stát se za minulého režimu řeholní sestrou?

Když jsem vstoupila do Společnosti, internační tábory už byly rozpuštěny. Všichni řeholníci byli postupně rozváženi na práce v nějakých službách. Naše sestry zpočátku pracovaly ve fabrikách a v zemědělství, později v ústavech sociální péče pro postižené děti nebo důchodce, protože to byla oblast, kam se nikdo jiný moc nehlásil.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

FRANTIŠKA MAJERČÍKOVÁ (nar. 1965) vstoupila do Společnosti dcer křesťanské lásky po maturitě v roce 1984. Jako řeholnice v době nesvobody zažila také útlak ze strany státní moci. V průběhu let působila ve zdravotnických službách na různých místech naší země. Od roku 2005 žije v brněnské komunitě. Pracuje jako nemocniční kaplan, zároveň pomáhá s pastorací věřících studentů při brněnském Vysokoškolském katolickém hnutí.

MATĚJ MADĚRA



 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Rozhovory



Aktuální číslo 16 16. – 22. dubna 2019

Radost Velké noci zrozená z bolesti

Prožíváme Svatý týden, živou připomínku Kristova umučení a vzkříšení.

celý článek


Mladí lidé se setkali s biskupy

Na pět tisíc mladých lidí se den před Květnou nedělí setkalo v diecézích se svými biskupy v rámci Světového dne mládeže.

celý článek


Obdělávat půdu je umění

Vesnice se vylidňují. Většina půdy je dnes v rukou velkovýroby, jen asi třetinu jí obhospodařují rodinné farmy. Proto nejen do kostelů, ale i k nakládání s půdou jsou…

celý článek


Anketa: Za co vděčím kněžím?

Média už delší dobu plní odhalení sexuálního zneužívání v církvi. Někdy kvůli tomu podléháme pokušení zapomínat, že většina kněží slouží poctivě, oddaně…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay