Není to jen klábosení u kávy

Vydání: 2016/26 Papež František potěšil Moravu, 21.6.2016, Autor: Marek Orko Vácha

Farní kavárna v Lechovicích na Znojemsku vznikla tím nejpřirozenějším způsobem: farníci se po mši svaté ještě sdružovali v neformálních skupinách v kostele, až jednou někoho napadlo, že by bylo lépe jít si k tomu sednout do tepla na faru a uvařit i ten čaj. Dnes už v naší malé farnosti v pohraničí pokaždé někdo něco donese – několik maminek napeče buchty, tu a tam někdo přinese zabijačku, víno, kořalku, med. Zkrátka jak si liturgická a roční doba žádá.


Káva je dobrý „tmelič“ vztahů.Ilustrační snímek Aleš Masner

Výhody farní kavárny

Má to mystický rozměr. V mé domovské farnosti u sv. Tomáše, kde jsem ministroval skoro dvacet let, jsem všechny farníky znal podle tváře, ale skoro nikoho jménem. Tváře jsem poznával, den co den a týden za týdnem jsem je vídal na stejných místech v lavicích, ale příběhy, které se za nimi skrývaly, jsem jen stěží odhadoval. Vrcholem vztahů bylo podání ruky při pozdravení pokoje nebo u nás, ministrantů, obcházení farníků při vybírání. Po mši svaté se všichni rozprchli na své tramvaje do svých čtvrtí, do anonymity města, aby se zítra nebo za týden zase odněkud vynořili na svých místech v lavicích.

Farní kavárna anonymitu odstraňuje. Pokud ve farnosti kavárna existuje a těší se všeobecné oblibě, pak podání ruky při mši svaté je naopak počátkem nebo minimem, kdy se všichni znají jménem a všichni znají příběhy těch ostatních.

Žádný ztracený čas, ale reálné tělo Kristovo

Ve farní kavárně získává termín „bratři a sestry“ svůj význam. Je možno pomoci tomu, kdo to potřebuje, je možno se domluvit na tisíci a jedné věci – od sečení trávy, kterou nezodpovědný farář zanedbal (aj!), přes farní výlet až po návštěvy nemocného nebo cokoli jiného. Pokud někdo přijde do kostela s přáním uspořádat křest nebo sňatek, domluva se vhodně posune právě do farní kavárny a lidé, kteří jsou v kontaktu s církví třeba poprvé v životě, mají najednou v ruce šálek čaje nebo i něčeho ostřejšího a jejich vplynutí do farní rodiny proběhne jaksi samovolně, než si stihnu skočit pro diář. A farníci to zvládnou mnohem lépe než já.

Vzhledem k tomu, že skoro (vlastně už ne skoro) každý týden jsou na faře různí skauti, tatínkové s dětmi, pěvecký sbor matek, duchovní obnovovatelé, naši studenti medicíny oslavující státnice nebo se na ně naopak připravující, mladí z Církve bratrské, naši táboroví vedoucí a další více či méně obskurní společnosti, pravidelný nedělní vpád farníků vytváří s těmito kolektivy pozoruhodně třaskavou směs, ve které dochází k pravému „connecting people“ (spojování lidí – pozn. red). Trochu poeticky lze říci, že to, co vyznáváme při mši svaté, se uskutečňuje v kavárně. Nejde o ztracený čas a nejde jen o klábosení u kávy – jedná se o reálné tělo Kristovo.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 26 27. června – 3. července 2017

Vydat se k prameni: na Velehrad

Začínají prázdniny – doba cestování a výletů. Rádi se vydáváme třeba do míst, kde pramení nějaká řeka. Obvykle to znamená výstup do hor, kde velice nenápadně…

celý článek


Putování v sobě skrývá obrovský poklad...

Zeptali jsme se několika zkušených poutníků, jaká cesta byla pro ně ta nejkrásnější.

celý článek


Křesťan a státník Helmut Kohl

Dlouho mluvil, ale uměl i dlouho naslouchat. Nejednou mu už předpovídali konec, ale vládl šestnáct let. Byl umanutý myšlenkou, jak zabránit opakování války. Takový byl…

celý článek


Letní putování s rodiči

Na ty dopisy si pamatujeme všichni. Sami jsme je kdysi psali dětskou rukou a o pár let později jsme podobné četli od vlastních ratolestí. „Milá maminko a tatínku, mám se…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay