Romantika zájezdů zejména díky pohodlné technice záhy nudí. Staří se drželi pouze míst své komunity, tedy klášterů a kostelů, do orientu moc nevstupovali. Tak dnes nerozumíme Iraqu, ač podstatné bylo moudrými poradci již dávno v těleno i do výpravných filmů. Knižní odkaz A. Musila za nimi nezaostává. Lze tedy věci propojovat důkladněji, než jen nějakým "hnutím". Česku chybí podstatné, poutnický dům. Domov. Folkloru je tam potom až příliš. Co má Slovensko nevím, spíše asi dost lidí v klášteřích. Právě poutnický dům je struktura umožňující sloužit i poutníkům již míst znalých, a osobněji a individuelněji rozvinout jejich potenciál. Profesoři tradičně nevytížení, nebo mimo sezonu, doprovázeli i jen taxík (8 lidí). Poutník má dnes internet, knihy, ale má i osobní otázky a přání. Rolník mezi hradbami bude nesvůj, vykopávky mu jen hromada kamení, ale když uvidí rekonstrukce nabatejských a dalších projektů, pochopí velikost biblické tradice lépe, než u nějaké mrtvé hrobky. Vánoční ovečky jsou kýčem, ale den mezi beduiny se nezapomene. Biblické reálie nejsou něco navíc, patří k celku a jsou artikulující obsah. Když už místo, tak i jeho úplný obsah. Jiný pochopí více až v tamní armádě, rádi mu půjčí pracovní uniformu.

jen jejich ekonomika je od naší odlišná. A pokud tam člověk převezme nějakou službu jako brigádu, maří vzácný čas s "turisty", které zařízení pro přežití potřebuje. Vlídní byli i francouzi , ale jsou už dost hluboko v arabském osídlení a to je nepohodlné na vzdálenost a nepříjemné pro chování okolních obyvatel. Odjíždí se nocovat po "levných" štacích, což radosti moc nepřinese. Snad než přijde Mesiáš, kéž by to bylo brzo a byli bychom připraveni, se to napraví.