Největší obraz sv. Václava byl na půdě

Vydání: 2011/32 Poutní deníky, 1.8.2011, Autor: Jiří Gračka

Měl být ozdobou hlavního oltáře olomoucké katedrály, místo toho ale obraz s námětem zavraždění sv. Václava ležel 160 let na půdě. Dílo, které dosud vidělo jen několik zasvěcených, chce nyní olomoucké arcibiskupství zpřístupnit veřejnosti a hledá pro ně vhodné umístění – plátno o rozměrech 8,5 x 5,1 metrů se totiž jen tak někam nevejde.

K prozkoumání obrazu, který ležel na půdě kroměřížského Arcibiskupského zámku, vyzval odborníky z Muzea umění Olomouc letos v únoru arcibiskup Jan Graubner. „Měli jsme problém najít prostor, kde by vůbec bylo možné plátno rozvinout,“ uvedl pracovník muzea Ondřej Zatloukal. Největší z obrazů sv. Václava vzbudil okamžitě velkou pozornost odborné veřejnosti. Jak zdůraznil historik umění Ivo Hlobil, dílo, které bylo v době vzniku plátna kritizováno jako extravagantní, se dnes jeví jako projev originality. Plátno, na němž je zobrazena scéna zavraždění sv. Václava, si v roce 1838 objednal u vídeňského malíře Antona Pettera (1781–1858) tehdejší olomoucký arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh, který stál v čele olomoucké arcidiecéze v letech 1837–1853. Monumentální obraz měl být součástí nového vybavení olomoucké katedrály, arcibiskup však s hotovým dílem, na němž Petter pracoval šest let, nebyl spokojen. Z dochované korespondence vyplývá, že Petter zvolil pojetí odlišné od požadavků zadavatele. Arcibiskupu Sommerau-Beckhovi vadilo především zdůraznění postavy bratrovraha Boleslava v popředí malby a také chybějící svatozář Václavova. Umělec sice některé připomínky akceptoval a části obrazu přemaloval, ani poté však výsledek nebyl přijat a rozměrné plátno bylo uloženo na půdu kroměřížského zámku, kde se na ně téměř zapomnělo. V roce 1921 je sice nechal rozvinout archivář Antonín Breitenbacher, obraz ale vrátil zpátky, a na půdě tak ležel až do letošního února. Nově objevené dílo, které patří k největším plátnům v českých sbírkách, teď čeká na zrestaurování a podle odborníků to bude práce velmi náročná. „Desítky let v nevyhovujícím prostředí se samozřejmě na malbě velmi výrazně podepsaly,“ vysvětlila pracovnice muzea Jana Zapletalová. Nejasný je i další osud plátna, pro něž olomoucké arcibiskupství hledá vhodné umístění. Hovoří se například o zapůjčení pro vyprázdněný kostel sv. Václava v Opavě, podle Aleny Jemelkové z oddělení památkové péče nicméně arcibiskupství uvítá i nabídky od dalších zájemců. „Obraz je velmi atraktivní a mohl by zkrášlit mnoho prostor,“ uzavírá.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay