Největší obraz sv. Václava byl na půdě

Vydání: 2011/32 Poutní deníky, 1.8.2011, Autor: Jiří Gračka

Měl být ozdobou hlavního oltáře olomoucké katedrály, místo toho ale obraz s námětem zavraždění sv. Václava ležel 160 let na půdě. Dílo, které dosud vidělo jen několik zasvěcených, chce nyní olomoucké arcibiskupství zpřístupnit veřejnosti a hledá pro ně vhodné umístění – plátno o rozměrech 8,5 x 5,1 metrů se totiž jen tak někam nevejde.

K prozkoumání obrazu, který ležel na půdě kroměřížského Arcibiskupského zámku, vyzval odborníky z Muzea umění Olomouc letos v únoru arcibiskup Jan Graubner. „Měli jsme problém najít prostor, kde by vůbec bylo možné plátno rozvinout,“ uvedl pracovník muzea Ondřej Zatloukal. Největší z obrazů sv. Václava vzbudil okamžitě velkou pozornost odborné veřejnosti. Jak zdůraznil historik umění Ivo Hlobil, dílo, které bylo v době vzniku plátna kritizováno jako extravagantní, se dnes jeví jako projev originality. Plátno, na němž je zobrazena scéna zavraždění sv. Václava, si v roce 1838 objednal u vídeňského malíře Antona Pettera (1781–1858) tehdejší olomoucký arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh, který stál v čele olomoucké arcidiecéze v letech 1837–1853. Monumentální obraz měl být součástí nového vybavení olomoucké katedrály, arcibiskup však s hotovým dílem, na němž Petter pracoval šest let, nebyl spokojen. Z dochované korespondence vyplývá, že Petter zvolil pojetí odlišné od požadavků zadavatele. Arcibiskupu Sommerau-Beckhovi vadilo především zdůraznění postavy bratrovraha Boleslava v popředí malby a také chybějící svatozář Václavova. Umělec sice některé připomínky akceptoval a části obrazu přemaloval, ani poté však výsledek nebyl přijat a rozměrné plátno bylo uloženo na půdu kroměřížského zámku, kde se na ně téměř zapomnělo. V roce 1921 je sice nechal rozvinout archivář Antonín Breitenbacher, obraz ale vrátil zpátky, a na půdě tak ležel až do letošního února. Nově objevené dílo, které patří k největším plátnům v českých sbírkách, teď čeká na zrestaurování a podle odborníků to bude práce velmi náročná. „Desítky let v nevyhovujícím prostředí se samozřejmě na malbě velmi výrazně podepsaly,“ vysvětlila pracovnice muzea Jana Zapletalová. Nejasný je i další osud plátna, pro něž olomoucké arcibiskupství hledá vhodné umístění. Hovoří se například o zapůjčení pro vyprázdněný kostel sv. Václava v Opavě, podle Aleny Jemelkové z oddělení památkové péče nicméně arcibiskupství uvítá i nabídky od dalších zájemců. „Obraz je velmi atraktivní a mohl by zkrášlit mnoho prostor,“ uzavírá.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 14. – 20. srpna 2018

Nanebevzetí s procesím i kroji

V neděli 12. srpna prožívala řada farností a mariánských poutních míst slavnost svátku Nanebevzetí Panny Marie, který připadá na tuto středu. Jde o jedno z nejčastějších…

celý článek


„Osmašedesátý“ v Katolických novinách

Pražské jaro umožnilo církvi – byť jen nakrátko – rozvinout své aktivity. Nové možnosti se otevřely i tehdejším Katolickým novinám. Atmosféru z doby před padesáti…

celý článek


Kaplani pomáhají, dokud je potřeba

Práce vojenského kaplana neznamená jen být nablízku kamarádům na bojišti. V případě potřeby musí sloužit i jejich blízkým. Jak taková pomoc vypadá po skonu tří českých…

celý článek


Jak správně využívat Facebook?

„Čas je nejcennější dar, kterého se nám od Boha dostává, a je třeba jej umět užívat,“ uvedl na svém facebookovém účtu papež koptské pravoslavné církve Tavadros…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay