Nejrychleji blahoslavený papež v dějinách

Vydání: 2011/18 Jan Pavel II., 27.4.2011, Autor: Aleš Palán

Mnoho osobností si připomínáme, dalo by se říci, jen tehdy, když mají výročí. Noviny se ohlížejí za jejich životem, lidi na ně vzpomínají… – a pak to celé ustane a na dotyčného se zase pozvolna zapomíná. Trvá to až do dalšího výročí.

Na Jana Pavla II. máme v nejbližších dnech příležitost zavzpomínat hned několikrát: 1. května bude první slovanský papež blahořečen, 13. května si připomeneme výročí atentátu na něj z roku 1981 a 18. května pak uplyne 91 let od jeho narození (*1920 ve Wadowicích). Ve stínu těchto událostí, kterým se věnujeme i na tematické dvoustraně KT, by však neměl zapadnout jeden důležitý fakt: k připomenutí osobnosti Jana Pavla II. žádné výroční nepotřebujeme. Jeho odkaz zůstává mezi lidmi i šest let po jeho smrti nesmírně intenzivní a přetrvávající. Jan Pavel II. bude nejrychleji blahoslaveným papežem v dějinách. Požadavek jeho svatořečení se objevil už na jeho pohřbu. Zástup věřících tehdy volal „Santo Subito“ – Ať je svatý hned. Jak vysvětluje na této stránce P. Zdeněk Demel, takový spěch církevní právo neumožňuje. Celý proces je komplikovaný, vyžaduje splnění řady podmínek a trvá poměrně dlouho. Beatifikační proces Jana Pavla II. byl zahájen právě ve výroční den atentátu 13. května 2005, zhruba měsíc po papežově smrti. Vzhledem k výjimečným okolnostem tak byla pominuta pětiletá lhůta, která je stanovena mezi smrtí kandidáta a zahájením beatifikačního procesu. I když by si to mnozí přáli, samotný proces už zkrácen nijak nebyl. Wojtylův nástupce Benedikt XVI. prohlásil na konci roku 2009 Jana Pavla II. za ctihodného. Letos v lednu pak bylo veřejnosti oznámeno, že došlo ke splnění všech podmínek a že Jan Pavel II. bude prohlášen za blahoslaveného 1. května. Druhým tématem, jemuž se na této dvoustraně věnujeme, je zmíněný atentát na Jana Pavla II. Dne 13. května 1981 turecký radikál Mehmet Ali Agca papeže vážně zranil. Této události bylo přítomno i několik Čechů: na následující straně zaznamenáváme svědectví kardinála Františka Tomáška a manželů Němcových z Jevíčka. Vyšetřování atentátu dospělo k závěru, že Agca nejednal sám, ale že akce vyšla ze zadání sovětské a bulharské tajné informační služby. Agca strávil (i za jiné zločiny) v tureckých věznicích řadu let, Jan Pavel II. ho přitom za mřížemi osobně navštívil a odpustil mu. Papež nicméně čelil pokusu o atentát ještě jednou, rok po střelbě v Římě. Při návštěvě Fatimy na něj nožem zaútočil ultrakonzervativní kněz Juan Fernández Krohn. I výročí tohoto útoku si můžeme v těchto dnech připomenout: Jan Pavel II. byl v Portugalsku zraněn 12. května 1982. O bezpečnostních opatřeních souvisejících s ochranou Svatého otce i o osobnosti Jana Pavla II. pak hovoříme s bývalým českým velvyslancem ve Vatikánu Františkem X. Halasem.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay