Nejen dítě, i rodiče musí dozrát

Vydání: 2016/21 Plná katedrála uctila Karla IV., 17.5.2016, Autor: Monika Klimentová

V každém rodinném albu se najde alespoň jedna fotografie babičky, na které se jako malá dívenka plaše usmívá do objektivu ve slavnostních bílých šatičkách, s věnečkem na hlavě a dlouhou svící v ruce.


Bílé šaty k prvnímu svatému přijímání patří.Ilustrační snímek Shutterstock

Jedná se o vzpomínku, mnohdy již hodně vybledlou jako samotná fotografie, na první svaté přijímání, které spolu s první svatou zpovědí patří k důležitým událostem v životě každého katolíka. Nebo by jimi aspoň měly být. Dobrá a kvalitní příprava na tyto svátosti určuje následný vztah k Bohu a k víře.

Děti s přípravou začínají přibližně od sedmi let. Podle štěchovického faráře Pawla Debka věk dětí není rozhodující. „Samozřejmě, že je snadnější, když už dítě umí číst a psát, ale o jeho duchovní způsobilosti to nesvědčí. Myslím, že spíše než dítě k tomu musí dozrát rodiče.“ Právě oni podle něj hrají v přípravě zásadní roli. Problémem bývá, že občas mají k samotné výuce náboženství dost laxní přístup. „Kroužky a výlety bývají na prvním místě a příprava je mnohdy odsunuta až na vedlejší kolej,“ povzdechne si P. Debek a připomíná, že rodiče svým postojem dětem ukazují, co je v životě důležité. „Je vidět, když rodiče s dětmi doma tyto věci probírají, protože dítě pak přípravu začne brát vážně. Velkým vzorem je pro ně samozřejmě účast rodičů na eucharistii. Někdy si i samotní rodiče díky dětem doplňují své zapomenuté znalosti a občas se stává, že se odhodlají jít vůbec poprvé ke svaté zpovědi.“

Důležitou postavou je i osoba kněze nebo katechety, který výuku náboženství a přípravu na svátosti vede. Je zapotřebí najít citlivou hranici, aby výuka nebyla pro dítě stresující, ale na druhou stranu nesmí cítit nezájem či laxní přístup. Určitě je nezbytné, aby si kněz s dětmi vytvořil vztah. Ty by se ho neměly bát, ale zároveň by ho měly respektovat jako autoritu. Viditelným znamením milujícího Boha je kněz nebo katecheta, který se na děti těší, dokáže je povzbudit a není otrávený či mrzutý. „Duchovní je vlastně takový ‚odborový předák‘, ke kterému se chodí pro pochvalu, ale i pro kritiku,“ dodává s úsměvem P. Debek.

Teoretická příprava je nezbytná, ale je dobré ji kombinovat s praxí. Praktické vysvětlování věcí dětem napomáhá, aby se aktivně zapojovaly a nenudily se. „Tak jako ve škole i tady hodně záleží na kantorovi. Všechny předměty mohou být zajímavé, závisí jen na podání,“ vysvětluje kněz. V současné době je pro výuku náboženství k dispozici mnoho katechetických pomůcek, a tak je možné ji udělat opravdu pestrou.

Rozhodně se nesmí zanedbat ani příprava na samotnou slavnost. Rodiče by měli dětem pomoci s výběrem šatů, asistovat při svátosti smíření a zdůrazňovat jim výjimečnost okamžiku, kdy poprvé přijmou Tělo a Krev Kristovu. Je pěkné, když s dětmi slaví i celá farnost a po bohoslužbě se třeba sejdou na společném agapé.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Doma, Přílohy



Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay