Nejdřív je třeba investovat do lidí

Vydání: 2010/19 Studentský Velehrad, 6.5.2010, Autor: Aleš Palán

Nikoliv opuštěný, ale zcela zanedbaný. Tak vypadal stav kostela a bývalého františkánského kláštera v Hejnicích v Jizerských horách, když tam na začátku devadesátých let přišel pater Miloš Raban.

Vytlučená okna, rozházený a poničený nábytek, místnosti bez podlah a stropů… Co mohli františkáni s takovým majetkem, který nyní dostali od státu zpátky, dělat? Převedli ho tedy církvi, která sem vyslala patera Rabana. A co mohl dělat on? Začal se za obnovu areálu nejprve modlit. Do pár let začali úředníci EU nabízet příhraniční programy obnovy. Že by ale z nich byl financován klášter a kostel? Na to evropské peníze přece nejsou, říkali. Pater Raban je ovšem postupně přesvědčil: „Investujte do kláštera, do duchovní oblasti, a teprve potom, až díky takovému působení budou i lidé spolehliví, můžete jim pomoci přímo v materiální oblasti. Jen tak bude vaše investice zhodnocena.“ Při opravách Mezinárodního centra duchovní obnovy, které v Hejnicích vzniklo, bylo proinvestováno zhruba 160 milionů korun. Z evropských fondů přišlo celých 70 milionů; zbytek darovali Němci, český stát, kraj, obec, i soukromníci. Přibližně 20 milionů na investice se získalo vlastním provozem centra. Dnes má Mezinárodní centrum duchovní obnovy třicet zaměstnanců. Když se patera Rabana zeptám, jestli tak náhodou není největší zaměstnavatel v obci, zavrtí bezprostředně hlavou, ale po chviličce, když si uvědomí, kolik provozů a továrniček v Hejnicích zkrachovalo, tuto možnost připustí. Podobná duchovní centra viděl P. Raban v Německu, kam po osmašedesátém emigroval a kde v krajanské správě působil jako kněz. „Co jiného než právě takové centrum tady zřídit?“ nepochybuje o svém původním záměru. „Je třeba respektovat spirituální zákon kontinuity a důvodu lidského bytí. V 17. století tu bylo taky zdevastované obyvatelstvo i krajina a františkáni si s tím poradili. Udělal jsem to analogicky: nejdřív je třeba investovat do lidí a jejich duchovního povznesení. A taky do prostředí – celá krajina tu byla za komunismu poraněná; na vrcholky hor jsme postavili tři kříže, požehnali krajině a za deset roků byl z Jizerských hor jeden krásný park,“ říká kněz. Pastorační model, který se v Hejnicích uplatňuje a který P. Raban vidí jako schůdný pro celou ČR, začal být po roce 1945 uplatňován v Německu, Rakousku a Švýcarsku. Kláštery byly poloprázdné, peněz nebylo rozhodně nazbyt a církev se rozhodla, že opustí plošný způsob pastorace a přejde na způsob ohniskový. Lidi tak začali chodit za duchovní zkušeností do bývalých klášterů a evangelní zvěst se odtud šířila dál. Hejnice byly první, které u nás na počátku devadesátých let začaly fungovat podobným způsobem. Postupně se podle hejnického modelu vybudoval Vranov, Adalbertinum v Hradci Králové, podobně pracují františkáni v Praze na Hradčanech. V Německu působil pater Raban jako kněz ve Frankfurtu nad Mohanem, byl mimo jiné kaplanem na zdejším mezinárodním letišti. Jaký byl přechod z tohoto babylonu jazyků a ras do malých Hejnic na severní straně Jizerských hor? „Byl jsem vysvěcen pro Litoměřice, a když biskup chtěl, abych šel domů, udělal jsem to rád. Narodil jsem se nedaleko odtud na samotě, otec byl polesný a já tíhnul po takovém prostředí. Od civilizace mě to rozhodně nevzdaluje. Od roku 1995 mi navíc doporučili, abych učil na Technické univerzitě v Liberci psychologii a religionistiku, tak tam pravidelně jezdím,“ říká Miloš Raban. Už se ale nezmíní, že na škole jeden čas působil jako děkan a nyní užívá titul docent.

Duchovní zážitky

Hejnické duchovní centrum nabízí několik druhů programů. Jednak jsou to vlastní programy – sám zdejší farář dává pět exercicií do roka. S dalšími záměry přicházejí různí spolupracovníci, do Hejnic se také hlásí mnozí poutníci. Obsah všech těchto aktivit se dá podle P. Rabana označit za preevangelizaci: „Nejde začít s katechezí, když lidé nevědí, jak rozlišovat mezi duchovním a světským, svatým a všedním. Mnozí nemají pojem, co je duchovní zážitek a čím je odlišný od zážitku běžného – a přitom ty zážitky mají, jsou vlastně věřící, i když svou víru nejsou schopni pojmenovávat duchovními pojmy.“ Hejnické centrum nabízí komfortní, a přitom cenově dostupné ubytování v krásné přírodě. Využívají ho nejen jednotlivci a rodiny, ale i celé organizace. Své exercicie tu nedávno měli čeští a moravští biskupové. Schází se tu Maltézští rytíři, Legionáři Kristovi, Opus Dei, fokolaríni, Zvěřinovy dny tu pořádala Křesťanská akademie, řeholnice tu měly exercicie, schází se tu mnoho mužských řádů a řeholí, kněží polští i němečtí. Byla tu světová synoda církve starokatolické i celostátní synod církve českobratrské, pořádají se tu různé světové kongresy, vědecké konference a další akce. „Nejsme hotel, který pracuje s idejí, že zajišťuje hostu jen materiální servis a jeho vlastní program se odehrává mimo. Náš host prožívá program v rámci našeho centra a tento program přitom musí být v souladu s našimi ideami a duchem tohoto domu,“ říká Pater Raban.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay