26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Nečekaně zdařilá návštěva

4. 12. 2006

|
Tisk
|

Vydání: 2006/49 Mediální hvězdy církve, 4.12.2006, Autor: Kateřina Šťastná

Pátá zahraniční cesta papeže Benedikta XVI. byla poněkud jiného rázu než ty předchozí. Zahraniční tisk ji označil jako „nejnáročnější, nejnamáhavější a nejkontroverznější“. Také na tváři Benedikta XVI. byl zřídka vidět takový úsměv, jaký věnoval statisícům věřících ve svém rodném Německu.

Hned na letišti v Ankaře ho místo jásajících davů s vlaječkami vítala hrstka tureckých vojáků. Čekal ho však i premiér Recep Tayyip Erdogan, který původně vůbec neměl v plánu se s papežem setkat. Jejich rozhovor v letištním salonku VIP téměř dvojnásobně překročil ohlašovaných patnáct minut – a premiér Erdogan vyšel ven spokojený. „Papež mluvil o islámu jako o náboženství lásky a míru a kladně se stavěl k vizi Turecka v EU. To jsou slova, díky kterým má pro mě toto setkání pozitivní výsledek,“ nechal se slyšet. Do celého světa se okamžitě roznesla senzační zpráva: „Papež změnil názor, je pro vstup Turecka do EU!“ Jen asi hodinu poté už vše uvádí na pravou míru mluvčí Vatikánu Federico Lombardi: „Svatý stolec nemá moc zasahovat do otázek Evropské unie, ale vidí pozitivně cestu k dialogu, přibližování a začleňování Turecka do Evropy...“

ZÍSKAL si SRDCE TURKŮ
Přestože zpočátku hodnotily agentury přijetí papeže v Turecku jako chladné, turecký tisk návštěvu označil jako „nečekaně zdařilou“. „Obavy se ukázaly jako nepodložené, návštěva začala dobře,“ uvedl list Milliyet. „Papež si získal srdce Turků,“ napsal deník Posta.
Svatý otec jezdil v opancéřované limuzíně a do poslední chvíle někdy nebylo známo, kudy Benedikt XVI. pojede. Věřící měli často k papeži ztížený přístup. Například místo očekávaných desítek tisíc věřících se mše v Efezu účastnilo jen okolo 250 lidí. Bezpečnostním opatřením, která byla údajně mnohem přísnější, než když zemi navštívil americký prezident George W. Bush, se ale nelze divit. V Istanbulu, kde žije na 12 milionů obyvatel, působí mnoho radikálních islámských skupin a také kurdští separatisté. Německý list Focus uveřejnil informace, že během třetího dne papežovy návštěvy bylo v Istanbulu zatčeno 18 lidí pravděpodobně napojených na organizaci Al-Káida. Na otázku, proč panuje okolo papežovy návštěvy taková nervozita, odpověděl úzký spolupracovník a tiskový mluvčí patriarchy Bartoloměje I., P. Dositheos Anagnostopoulos, že vláda pořádně neví, jak se má k papeži chovat. „S ohledem na Evropskou unii si nepřeje žádný skandál,“ dodal.

DOKÁZAL MALÝ ZÁZRAK
Zatímco ještě před pár týdny i samotní křesťané v Turecku odrazovali Benedikta XVI. od návštěvy jejich země a pár desítek tisíc lidí proti němu demonstrovalo, situace se během několika dní obrátila. „Donedávna islámský svět podnikal proti Benediktu XVI. téměř hromadný útok kvůli jeho výrokům, naznačujícím, že islám je násilné náboženství a že se Turecko do Evropy nehodí. Ten samý papež dokázal během pobytu v Turecku malý zázrak, když tyto nálady obrátil v pravý opak,“ napsal nizozemský deník Trow. K radostnému vítání a skandování „Benedetto“ nakonec přece jen došlo – při závěrečné mši svaté v istanbulské katedrále Ducha Svatého. Svou návštěvu zde ukončil Benedikt XVI. vypuštěním bílých holubic na znamení míru a novou výzvou k respektování náboženských svobod křesťanů.



Pár Zajímavostí z Turecka:
- Papež sloužil mši svatou také na poutním místě Meryem Ana Evi v Efezu nad domkem, kde podle tradice žila Panna Maria. Pod prostou stříškou nad skromně ozdobeným oltářem zahájil Benedikt XVI. liturgii v turečtině. Meryem Ana Evi je národním poutním místem. Každoročně sem přichází kolem tří milionů poutníků, většinou muslimů.
- Papež Benedikt XVI. poprvé vstoupil na půdu mešity. V Modré mešitě v Istanbulu ho přivítal velký muftí Mustafa Cagrici. Svatý otec si, stejně jako všichni ostatní návštěvníci, u vchodu zul boty. Na závěr prohlídky vyzval velký muftí papeže ke společné modlitbě – a tak se oba, oděni do bílých rouch, vnořili na pár okamžiků do tiché modlitby. Krátce poté, co papež mešitu opustil, z ní zazněl zpěv muezína svolávajícího k modlitbě.
- Turecký prezident Ahmet Necdet Sezer dal papeži Benediktu XVI. dvě knihy o muslimských památkách, které na Kypru zničili kyperští Řekové. Kyperský prezident zase nedávno předal papeži album fotografií 300 kostelů, které jsou v turecké části ostrova zničené nebo opuštěné. Právě spor s Kyprem a neochota Ankary otevřít Kypru svá letiště a přístavy byly důvodem, že minulý týden Evropská unie částečně přerušila přístupové rozhovory s Tureckem. 
- Papež a Ali Bardakoglu, nejvyšší představitel tureckých muslimů, se při společném setkání shodli na tom, že je třeba pokusit se překonat neshody zapříčiněné špatným výkladem papežových slov při promluvě na univerzitě v Řezně. Benedikt XVI. také řekl: „Tolik válek probíhá a tolik lidské krve je každý den prolito. Náboženství by mělo být silou pokoje a smíření.“ Jako prostor pro spolupráci katolíků a muslimů pak jmenoval Bardakoglu etickou a morální krizi světa i rodinných hodnot.
- Ještě tři roky po vyhlášení Turecké republiky v roce 1929 žilo v zemi 900 tisíc křesťanů – z 13 milionů obyvatel byl každý 15. křesťan. V současné době jich je pouhých 130 tisíc, z toho 30 tisíc katolíků.
Podle agentur připravila kš
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou