Nebojím se, poněvadž mám biskupskou berlu

Vydání: 2013/39 Toufar trpí v opeře, 25.9.2013, Autor: Jiří Macháně

Příloha: Svatováclavská

Na Národní Svatováclavské pouti uvítá kardinál DOMINIK DUKA jako hostitel mnichovského kardinála Reinharda Marxe.

Sv. Václav z brandýského kostela. Snímek Kamil Voděra

Čím bude letošní svatováclavská pouť jiná?

Ve Staré Boleslavi vyvrcholí cyrilometodějský rok, budeme si připomínat, jak Palladium spojuje cyrilometodějskou a svatováclavskou tradici skrze úctu k Panně Marii v jedno. Je to tradice státotvorná, a má-li kdo se zásluhami sv. Václava na českém státě problémy, pak jsou to lidé, kteří tento stát uvrhli do okovů a zbavili ho suverenity. Světci většinu svých vizí a plánů navíc dokončují po 
smrti.

Slavnostní bohoslužby se zúčastní kardinál Marx z Mnichova, protože v tomto roce si připomínáme také pětasedmdesáté výročí od mnichovské dohody. Jeho přítomnost je vyjádřením smíření našich národů a novým vykročením.

Letos jsme slavili svaté Cyrila a Metoděje, zejména na Moravě. Nyní si budeme připomínat sv. Václava. Jaké jsou rozdíly v pojímání těchto tradic?

My si neuvědomujeme, že cyrilometodějská a svatováclavská tradice nikdy nebyly dvě, ale jednalo se vždy o jednu. Katedrála sv. Václava není v Praze, ale v Olomouci a v Krakově, tedy v místech, kam dosahovala přemyslovská dynastie. Ve vnějším triforiu katedrály sv. Víta máme nejstarší zobrazení sv. Cyrila a Metoděje. Otec vlasti Karel IV. staví oltář svatým Cyrilu a Metoději v katedrále a prohlašuje je spolu s Arnoštem z Pardubic za patrony zemí Koruny české. Karel IV. navazuje na ideu římského císařství po Karlu Velikém a říká, že na základě cyrilometodějské tradice a křtu sahají hranice římské říše až ke Kyjevu.

Cítíte rozdíly v přístupu k těmto tradicím v Čechách a na Moravě?

Svatováclavský kult v Olomouci i Krakově hrál roli sjednocování se se sídlem panovníka, knížete českého.

Cyrilometodějský kult později v době baroka vede k národnímu uvědomění na základě jazykového chápání národa. A protože Morava není středem politické moci, začíná cyrilometodějský kult hrát především náboženskou a kulturní roli.

Oba kulty mají zcela jistě náboženský rozměr, ale každý obyvatel této země by si měl uvědomit, že na nich stojí i naše státnost.

Proč byl pozván právě kardinál Marx? S čím k nám přijíždí?

Když jsme se setkali ve Waldsassenu, debatovali jsme o mnichovském diktátu a českoněmeckých vztazích. Myšlenka na pozvání se zrodila tam.

Prohlášení o vzájemném smíření mezi Čechy a Němci jsme, jak je všeobecně známo, podepsali s obnovením naší svobody. A pozvání mnichovského kardinála má přispět k ozdravení vztahů mezi námi a Bavorskem. Přiznejme si, že pro nás je Mnichov připomenutím rozpadu, ztráty svobody, druhé světové války. Na druhé straně bych rád připomenul, že Mnichov byl sídlem (řečí komunistických ideologů) „štvavých vysílaček“, jako byla Svobodná Evropa a Hlas Ameriky.

Kardinála Marxe jsem poznal na pouti biskupů, kněží, studentů a politiků z Madridu do Santiaga de Compostela. Pak jsem se s ním setkal ještě několikrát a téměř jsme vedle sebe seděli při konkláve. Kardinál Marx je jedním z kardinálů (a jediný z Evropy), kteří mají vypracovat reformy církve.

O německé církvi se často hovoří jako o liberální. Není tento trend ohrožujícím faktorem pro celosvětovou církev?

Tuto obavu bychom byli museli vyslovit při zvolení německého papeže Benedikta XVI. Německá církev nemá jen jednu barvu – jako jsou jednotlivé spolkové země autonomní a různé, podobné je to s tamní církví. Navíc katolická církev tam žila stále ve velkém kontaktu s protestantismem, především s luterskou církví. Jsou tam silné ekumenické snahy. Nelze hovořit o německé církvi jako o liberální, spíše jako o církvi, která v době kulturního boje nalezla cestu. Nebyla a není pouze církví klerikální, hrají v ní velikou a důležitou roli věřící, laici. Celosvětově je pak německá církev známá svou aktivní sociální pomocí.

V čem se můžeme od německé církve přiučit?

Ve zmíněné ochotě pomáhat. Česká církev i česká společnost byla obohacena od německé církve za posledních pětadvacet let o několik miliard korun. Byly to finance na opravy zdevastovaných kostelů, církevních budov, na vybudování charitativní sítě, ale i sítě církevního školství. Nakonec polovina sbírky na letošní povodně je právě od německé charity.

Dorazí prezident? I přítomnost jeho předchůdce na pouti vyvolávala diskuse. Miloš Zeman vyvolává ve společnosti nemalé emoce a rozpory…

Zatím nemáme potvrzenou účast politické reprezentace. To je dáno tím, že vláda je v demisi a my jsme v předvolební kampani. Kdokoli, tedy i politici a představitel státu, má právo na tuto pouť přijít. Emoce a rozpory vyvolávají i jiní. Nezaměřujme se jen na emoce, které vyvolává prezident, aby nás někdo jiný nepřekvapil… Tak dlouho jsme honili zednáře, až komunisti ovládli svět – buďme opatrní.

Ohlásila se také jistá skupina, která avizovala protesty proti sílící moci katolické církve…

Svatováclavské oslavy pořádá město, nikoli samotná biskupská konference. Náměstí máme rezervované. Pokud tito demonstranti mají trochu lidské slušnosti, nebudou rušit.

Nebojíte se tedy konfliktních situací, narušení bohoslužby?

Nebojím se, poněvadž mám biskupskou berlu.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Speciály, Rozhovory, Články

Diskuse

Kdo věří,nelituje Servitor 28.9.2013 14:08
Nač ten strach? Servitor 28.9.2013 01:31

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay