ÚHEL POHLEDU: Víra v postkomunistických zemích

Vydání: 2017/44 Žehnání nové redakce KT, 31.10.2017, Autor: Martin Horálek

Příloha: Perspektivy 44

V příštích dnech si připomene 100. výročí bolševické revoluce v Rusku. Ve všech zemích, v nichž komunismus v průběhu 20. století zvítězil, následovala systematická ateizace společnosti. Aktuálním stavem religiozity v zemích střední a východní Evropy se zabývá nedávno zveřejněný průzkum prestižní americké agentury Pew Research Center.


                                                                                                                                                © Jan Hrubý

Americká agentura Pew Research Center před nedávnem zveřejnila obsáhlý výzkum religiozity v osmnácti zemích střední a východní Evropy. S trochou nadsázky by se dalo říci, že Češi opět zabodovali. Výsledky americké vědce natolik překvapily, že pro Česko dokonce ještě dodatečně vydali zvláštní analýzu.

Ale vezměme to hezky popořadě: Na základní otázku, zda věří v Boha, odpovědělo kladně 29 % Čechů (36 % žen a 22 % mužů). Společně s Estonci (44 %) jsme tak jedinými státy, kde záporně odpověděla nadpoloviční většina populace. Pro srovnání: v Polsku, na Ukrajině nebo v Chorvatsku v Boha věří 86 %, v Maďarsku 59 % a v Rusku 75 % společnosti. Výjimeční jsme i co do počtu lidí, kteří se charakterizují jako ateisté (nebo agnostici). Zatímco u nás se do těchto kategorií řadí celá čtvrtina populace, v Estonsku je to 9 %, v Maďarsku 5 % a ve zbylých státech ještě méně. Stejně tak jsme raritou v neobvykle velkém počtu lidí, kteří se neidentifikují s žádnou církví nebo náboženskou společností – 46 %. V součtu tak neuvěřitelných 72 % lidí stojí u nás zcela mimo jakékoliv náboženské struktury. Pro srovnání třeba v sousedním Polsku bychom takových lidí našli jen 7 % a v Maďarsku 21 %.

Kde hledat příčiny?

Leccos napovídá už to, že celých 64 % dospělých Čechů uvedlo, že vyrůstali bez jakéhokoliv vztahu k víře. A ještě větší procento současných rodičů – 79 % - vychovává své děti bez jakéhokoliv náboženského kontextu. Další nelichotivý údaj hovoří o tom, že z oné menšiny, které se přeci jen během dospívání dostalo alespoň základní náboženské výchovy, se celých 29 % v dospělosti o náboženství už nikterak nezajímá.

Míře (ne)víry logicky odpovídá i další údaj o tom, že pouze 7 % Čechů navštěvuje bohoslužby každý týden a pouhých 14 % alespoň jednou ročně. Naši páni faráři si mohou jen smutně povzdychnout při pohledu za severní hranice, kde alespoň jednou týdně na bohoslužby přijde 41 % Poláků.

S jistou mírou nadsázky by se dalo říci, že stejně jako u Čechů nepochodil Bůh, neujal se tu ani ďábel. V peklo totiž u nás věří 19 % lidí, zatímco třeba v Chorvatsku nebo v Polsku třikrát tolik. Že má člověk duši, sice připouští 44 % Čechů, ale třeba na Ukrajině, v Rumunsku nebo v Řecku je to dvojnásobek.

Naší pozornosti by ale na druhou stranu neměly uniknout ty údaje, které mohou naznačit více o samotném náboženském životě. Tak například 32 % českých katolíků se denně modlí, ale v Polsku se k této každodenní rozmluvě s Bohem hlásí jen 29 % a v Maďarsku ještě méně. Předepsané posty dodržuje 51% českých katolíků, čímž jsme daleko předstihli Maďary a alespoň v tomto ohledu se blížíme statistickému průměru ve zkoumaných zemích. Stejně tak jsme ve středním proudu i ve frekvenci, se kterou naši věřící čtou Písmo svaté nebo komunikují otázky víry ve svém okolí.

Nejsem sociolog, a proto si netroufnu z uvedených dat vyvozovat hlubší celospolečenské závěry. Nicméně i z laického pohledu je zřejmé, že Česká republika se oproti ostatním sledovaným státům vymyká v míře liberálnosti (tolerance) – a to zejména v sexuální morálce. Například potraty u nás za morálně špatné považuje jen 18 % lidí. V Maďarsku má s potraty problém 26 %, v Polsku 53 % a jsou i země (Arménie, Gruzie, Rumunsko, Moldavsko), kde tato čísla překonávají 60% hranici. Stejně tak mezi zkoumanými státy vykazujeme nejvyšší míru tolerance v otázkách rozvodů, předmanželského sexu nebo prostituce.

Jsme rovněž mimořádně tolerantní v otázce homosexuálních vztahů, které u nás za morálně problematické považuje 21 % lidí, zatímco u všech ostatních zemí je toto procento podstatně vyšší: Polsko 48 %, Maďarsko 53 %. Ještě razantnější odmítání homosexuálního chování je patrné ve většinově pravoslavných zemích: na Ukrajině 83 %, v Rusku 85 % a v Arménii je to dokonce nekompromisních 98 %! Tento trend potvrzuje i skutečnost, že Češi jsou velmi nakloněni uznávání sňatků osob stejného pohlaví. I mezi českými katolíky se pro jejich legalizaci vyslovuje 50 % lidí, ve většinové společnosti je to dokonce 71% obyvatel. Ve srovnatelném Maďarsku je přitom pro sňatky homosexuálů 34 % lidí a v Polsku jen 29 % oslovených katolíků. Nejvíce se nám v tomto ohledu blíží Chorvaté, kteří ve většinové společnosti mají pochopení pro homosexuální sňatky v 61 % (ačkoliv je potřeba dodat, že mezi chorvatskými katolíky je tato podpora výrazně nižší).
Výzkum Pew Research Center obsahuje ještě řadu dalších zajímavých srovnání. Nelze je však všechna dopodrobna uvádět. Česká republika tu vybočuje ještě ve dvou zajímavých kategoriích, a to sice v národní hrdosti, kde jsme se opět ocitli na samotném chvostu srovnání. Naopak stran přijímání nebo tolerance muslimů jsme velmi vyhranění – ze všech sledovaných zemí v tomto ohledu právě od nás zaznívá nejzřetelnější odmítnutí (s historicky pochopitelnou výjimkou Arménie).

Netečná společnost

Z pozice novináře mi americký výzkum potvrdil mou exaktní zkušenost, že naše společnost je mimořádně netečná (a rovněž silně neinformovaná) vůči všemu, co má nějaký duchovní nebo církevní základ. Lidé většinou o těchto věcech nechtějí příliš přemýšlet, pokládají je za zbytečný přežitek dávno minulých dob a snad s výjimkou majetkového narovnání u nich tato oblast nevzbuzuje ani žádné výraznější emoce (v kterémkoliv směru). Své většinové liberální názory a vzorce chování považují za jednoznačně kladnou hodnotu a projev života osvobozeného od zbytečných náboženských limitů.

Martin Horálek. Autor je dramaturgem náboženské tvorby České televize

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Názory



Aktuální číslo 47 21. – 27. listopadu 2017

Přijeďte k nám, zvou Češi papeže

Zástupci církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou, politici a studenti se vydali minulý týden do Říma, aby tlumočili papeži Františkovi přání pořádat v Česku Světový…

celý článek


Poděkování za svobodu

Konec komunistické diktatury v Československu připomněla v pátek 17. listopadu řada pietních akcí. V Národním divadle vyznamenali čtyři bojovníky za svobodu, mezi nimi i kněze.

celý článek


O vzniku svátku Krista Krále

Na poslední neděli církevního roku připadá „slavnost našeho Pána Ježíše Krista, Krále veškerenstva“, jak zní podle Římského misálu plný titul tohoto s

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay