Střet s komunisty na Boží tělo

Vydání: 2019/25 Jubileum Katolických novin, 18.6.2019

Příloha: Perspektivy 25

Před 70. lety, na svátek Božího těla 19. června 1949, se biskupové v čele s kardinálem Josefem Beranem svým pastýřským listem otevřeně postavili nastupující komunistické moci v Československu.

 
© Jan Hrubý

ANALÝZA Stanislavy Vodičkové

Když se komunisté po únoru 1948 chopili moci, rychle se vypořádali s demokratickou opozicí, vyvlastnili a poté centralizovali veškerý průmysl i média, zahájili tuhou cenzuru, indoktrinaci společnosti a rozpoutali teror s cílem zastrašit své skutečné i domnělé nepřátele. Rovněž vztah církve a státu se dostal do nové roviny. Církev se ocitla v pozici jediné instituce ve společnosti, která ještě nepodléhala hegemonii komunistické strany.

Představitelé vlády nejprve prohlašovali, že mají zájem na zachování dobrých vztahů s církví. Ve skutečnosti z ní chtěli vytvořit národní církev odtrženou od Vatikánu, která by sloužila novému režimu jako převodová páka k ovládání katolíků. Zpočátku proto nezvolili razantní přístup, ale pokoušeli se metodou „cukru a biče“ získat její představitele pro „spolupráci“.

Te Deum jako past na církev

Po abdikaci Edvarda Beneše na úřad prezidenta byl na jeho místo zvolen generální tajemník KSČ Klement Gottwald. Ten se obrátil na pražského arcibiskupa s žádostí, aby byl v katedrále sv. Víta na počest prezidentské volby zpíván slavnostní hymnus Te Deum, jak tomu bylo zvykem v tradici první republiky. Arcibiskup Beran byl žádostí překvapen, ale nakonec souhlasil a za přítomnosti představitelů komunistické vlády bylo v katedrále Te Deum slaveno. Tato slavnost pobouřila jak některé katolíky, tak i komunisty.

Spolustraníci prezidentovi vyčítali, že ustupuje církvi, a spatřovali v tom dokonce snahu arcibiskupa zasahovat do pravomocí státu. Na schůzi nejužšího vedení KSČ objasnil prezident pohnutky, které ho zavedly do katedrály. Podle jeho mínění měl arcibiskup dvě možnosti, jak bude reagovat, a každá z nich byla pro komunisty výhodná. Buď odpoví na žádost kladně a propaganda toho využije k vyvolání zdání, že arcibiskup podporuje nový režim, nebo odmítne a bude veřejně obviněn, že zmařil snahy o dohodu mezi státem a církví.

Systematické perzekuce

Komunisté postupovali proti církvi systematicky a bez servítků. Využili svých zkušeností s bojem proti politickým stranám a pokusili se církev rozložit zevnitř. Z odpadlých kněží a „pokrokových“ laiků založili „obrodné hnutí katolíků“, které mělo ambici stát se mluvčím církve a vytvořit tlak na její reformu podle komunistických představ. Hnutí si kladlo za cíl pěstovat cyrilometodějský kult, který podle interpretace režimu vykazoval shodné rysy s prvotním křesťanstvím i komunismem. Požadovalo konání všech obřadů v rodném jazyce a odtržení katolické církve od vatikánského centra. Nové hnutí „pokrokových katolíků“ si přisvojilo Katolickou akci (celosvětové sdružení aktivních katolických laiků, založené roku 1922 papežem Piem XI. encyklikou Ubi arcano Dei consilio – pozn. red.), změnilo však její obsah, organizační formu i vedení. Ponecháním názvu chtělo zmást veřejnost i katolické kněze a získat jejich důvěru. Ustanovující konference obrozené „Katolické akce“ proběhla na začátku června 1949. Jedním z prvních úkolů, kterým komunisté pověřili svou „Katolickou akci“, byl požadavek odvolání arcibiskupa Josefa Berana z jeho funkce.

Biskupům již zbýval poslední komunikační prostředek s věřícími. Pastýřský list s názvem „Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky“ byl určen ke čtení v kostelích na svátek Božího těla 19. června 1949. Označili v něm nově vzniklé „Katolické noviny“ a „Katolickou akci“ za lživé, nekatolické a zakázané. Zároveň seznámili věřící s perzekucí, kterou stát rozpoutal proti církvi: ohradili se vůči proticírkevní propagandě, nátlaku na kněze i laiky, jejich protiprávnímu věznění a zásahům státu do náboženských oblastí. Ubezpečili kněze i věřící, že biskupové chtějí docílit dohody se státem, avšak zatím jsou jen nuceni k podřízenosti a přijetí ideologie, jež je protikřesťanská, hlásá nahrazení náboženství marxismem a osobuje pro stát práva i ve věcech svědomí, víry a mravů, což žádný křesťan nemůže uznat.

Kardinál Beran: Nikdy nezradím

StB se o pastýřském listě dověděla s předstihem a před svátkem Božího těla obcházela s církevními tajemníky fary, kde zabavovali pastýřské listy s výhrůžkou, že jeho přečtení bude posuzováno jako trestný čin. V Praze se mezi věřícími roznesla zpráva, že arcibiskup Beran pronese významné poselství už v předvečer svátku Božího těla v chrámu strahovského premonstrátského kláštera. Kostel byl nabitý k prasknutí. Zakázaný pastýřský list přečetl strahovský opat Bohuslav Jarolímek a arcibiskup pronesl velmi emotivní proslov: „Nevím, kolikrát ještě budu moci k vám promlouvat, ale nyní prohlašuji veřejně jako biskup: nikdy, nikdy, nikdy nesvolím k dohodě, která směřuje proti zákonům Božím a církvi svaté… Přísahám jako biskup: nikdy nezradím práv Božích a církve svaté. Velice mě bolí, že kvůli mně pronásledován bude můj dobrý český lid. Ale nemohu jednat jinak.“ Po bohoslužbě jej zástup věřících doprovázel až na Hradčanské náměstí k jeho rezidenci.

Druhý den ráno se na mši do katedrály sjížděli Pražané, ulice vedoucí k ní však byly zatarasené nákladními vozy – kdo chtěl v cestě pokračovat, musel je podlézt. Hlavní vstup do Hradu zablokovali členové StB. Vpouštěli pouze kněze a bohoslovce, s nimiž se podařilo proklouznout jen několika laikům. Desítky věřících pak prošly boční branou, která jako jediná nebyla hlídána.

Provokace v katedrále

StB se podle očekávání zaměřila na arcibiskupa Berana jako hlavního „strůjce odporu“ a s jednotkami dělnických Lidových milicí zorganizovala na svátek Božího těla provokaci přímo v chrámu sv. Víta. Katedrála byla přeplněná a plná napětí. Mezi křesťany se shlukovali najatí provokatéři s holemi v rukách. Až do přečtení evangelia nedošlo k vážnějšímu incidentu. Před homilií vzal arcibiskup Beran do rukou mikrofon a v obavě, že už nebude moci přečíst celý pastýřský list, zvolal to nejdůležitější: „Drazí v Kristu! Jsou zde mezi vámi provokatéři. Nedejte se nikým vyprovokovat! Jsou vám před katedrálou rozdávány ,Katolické noviny‘. Já prohlašuji, že to nejsou katolické noviny, právě tak jako ,Katolická akce‘ není katolickou akcí.“ To byla slova, na která provokatéři čekali. Pod kůrem se ozval pronikavý hvizd, na jehož povel se ozval dupot, mlácení holemi a provolávání hanby.

Situaci zachránil varhaník, jenž v té chvíli začal hrát státní hymnu a po ní Svatováclavský chorál, který umlčel pokus o zpěv Internacionály. Poté se provokatéři ztišili a bohoslužba byla dokončena. Venku před katedrálou stál shromážděný lid. Když spatřil svého pastýře, začal mu provolávat slávu. Arcibiskup Beran nastoupil do auta, které pomalu odjíždělo do rezidence, chráněn bohoslovci, kněžími a věřícími. Ti se poté shromáždili na nádvoří a společně se modlili k archandělu Michaelovi, aby je bránil v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. V konzistoři paláce už na arcibiskupa čekala StB. Od tohoto dne se ocitl v domácím vězení.

Exkomunikace pro komunisty

Vatikán na vzniklou situaci zareagoval dvěma exkomunikačními dekrety. Suprema Sacra congregatio Sancti Officii dne 20. června 1949 exkomunikoval všechny, kteří se stali vědomě a dobrovolně členy státem založené rozkolnické „Katolické akce“. Od tohoto data přestal Vatikán uznávat „Katolickou akci“ v Československu jako oficiální součást katolické církve. Druhým dekretem ze dne 1. července 1949 byli exkomunikováni ti katolíci, kteří se stali členy komunistických stran, neboť se jednalo o strany materialistické a protikřesťanské. Vydání dekretů vyvolalo protiopatření ze strany komunistických vlád a rozpoutalo propagandistickou kampaň proti papeži Piovi XII., který se stal oficiálním nepřítelem pro celý východní (komunistický) blok.

Autorka působí v Ústavu pro studium totalitních režimů

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Názory



Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay