Proč stát šetří na domácí péči?

Vydání: 2019/36 Do školy s požehnáním, 3.9.2019

Příloha: Perspektivy 36

Petici za záchranu domácí zdravotní péče s více než 36 tisíci podpisy předali koncem srpna zástupci Charity ČR českým poslancům. Požadují v ní spravedlivé financování této péče. V čem spočívá význam této služby?


© Jan Hrubý

KOMENTÁŘ  Jana Graubnera

Víra bez skutků je mrtvá. Proto se katolická církev hned po Sametové revoluci zapojila do pomoci potřebným a začala dělat to, co pro ni bylo vždycky přirozené. Caritas (charita) – milosrdná láska – je odpovědí církve na potřeby trpících lidí a lidí v nouzi. Jako jeden z problémů jsme vnímali to, že mnoho lidí, především starších, je zbytečně v ústavech a nemocnicích, anebo jsou sice doma, ale bez zajištění základních potřeb, jako je zdravotní péče, pravidelné jídlo, nákupy, praní prádla atd. Ale vnímali jsme i další problémy, jako je samota a pocit opuštěnosti, nemožnost dostat se na úřad, k lékaři nebo do kostela. Byli jsme přesvědčeni, že pomoc doma je to nejlepší, protože pomáhá i celé rodině, kterou drží pohromadě. I pro společnost je to nejlevnější varianta.

První charitní domácí péče vznikly již v roce 1990 – zpočátku na dobrovolné bázi, ale pak se rychle transformovaly do profesionální podoby. Viděli jsme, že empatie a dobrá vůle nestačí, že je třeba i vysoká profesionalita. Od ledna 1991 začal dvouletý experiment ministerstva zdravotnictví ve spolupráci s Českou katolickou charitou, zaměřený na pomoc umírajícím pacientům až do samého závěru jejich života. To znamenalo péči 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Byli jsme průkopníky domácí péče.

Dnes se jen Charita ČR stará v domácí zdravotní péči ročně o více než 36 tisíc pacientů, ke kterým jezdí denně na 800 zdravotních sester (594 celých úvazků). Jen pro představu uvedu několik údajů. Za rok vykonají charitní sestry 1,39 milionu návštěv a jen auty ujedou 2,5 milionu kilometrů. Přímou péčí o pacienty u nich doma odpracují 752 165 hodin. Jen hospicových pacientů, tedy pacientů nevyléčitelně nemocných a umírajících, měla charitní domácí péče v roce 2018 celkem 1 336.

To nejcennější, co máme

Charita je největším poskytovatelem domácí zdravotní péče v republice. Aby to mohlo fungovat, bylo třeba zajistit prostory a nákladné vybavení. Stovky aut, polohovacích postelí a antidekubitních matrací, přístrojů na podporu dýchání a dávkování léků. Nelze všechno vyjmenovat, ale za ta léta jde o stovky milionů. Značná část z toho je ze sponzorských darů a církevních i veřejných sbírek. Téměř 30 let usilovné práce a snažení mnoha lidí.

Ale to nejcennější, co máme, jsou naše zdravotní sestry, které vyjíždějí každý den, často po večerech nebo i v noci, o sobotách, nedělích i svátcích, za každého počasí. Musejí být vzdělané a musejí mít potřebnou praxi. Je to práce fyzicky i psychicky náročná. Ony musejí nechat doma svoje starosti a pacientovi se věnovat na sto procent. On čeká, že mu sestřička poskytne nejen profesionální službu, ale taky se ukáže jako milý a chápající člověk, který jej vyslechne a bude s ním sdílet jeho starosti a problémy. I přes velkou náročnost mají sestry svou práci rády a považují ji za svoje poslání.

Proč petice?

Tak proč vlastně Charita ČR iniciovala petici „Doma je doma“ na záchranu domácí péče? Důvod je jednoduchý a smutný. Charita již dlouho upozorňuje na nahromaděné problémy a za poslední rok a půl se snažila intenzivně jednat jak s ministerstvem zdravotnictví, tak se zástupci zdravotních pojišťoven. Bohužel bez výsledku. Úhrady pojišťoven nestačí na krytí nákladů, ale především neumožňují odpovídajícím způsobem ohodnotit práci sester v terénu. Hrozí, že nám sestry odejdou a o pacienty se nebude mít kdo starat. Dalším problém jsou tzv. regulace. To znamená, že část péče nebyla uhrazena nebo byla zaplacena jen částečně. To je nespravedlivé. Místo toho, aby si jejich práce stát a zdravotní pojišťovny vážily, jsou ve srovnání se sestrami v nemocnicích diskriminovány. Rozdíl mezi platy sester v domácí péči a v nemocnici je až 10 tisíc korun. Pokud se situace zásadně nezlepší, je domácí péče jako taková ve velkém ohrožení.

Je to zvláštní. Všichni vědí, že domácí péče je několikanásobně levnější než pobyt v lůžkovém zařízení, kde navíc chybějí kapacity. Pro pacienta a jeho rodinu je to mnohem lepší i z lidského a etického hlediska. Ptáme se, proč stát domácí péči nepodporuje, když její rozvoj může řešit i nedostatek kapacit v pobytových zařízeních.

Petice Charity ČR „Doma je doma“ má posloužit k tomu, aby zástupci ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a politici začali s poskytovateli domácí péče seriózně jednat. Upozorňujeme na důsledky dlouhodobého neřešení problémů a na to, že je ohrožena kvalita a dostupnost zdravotní péče pro pacienty. Zatím jsme v situaci, kdy můžeme vzniklé problémy ještě řešit. Chce to ale dobrou vůli, která zatím na straně státu chyběla. Uděláme všechno pro to, abychom nemuseli pacienty opustit a mohli jim kvalitně sloužit i v budoucnu. Charitní iniciativu podpořily i významné osobnosti, můžete ji podpořit i vy. Vždyť zítra může potřebovat tuto službu kdokoliv z nás.

Autor je arcibiskup olomoucký, předseda Komise ČBK pro Charitu
 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Názory



Aktuální číslo 45 5. – 11. listopadu 2019

Zazní díky za svobodu

Vyzváněním kostelních zvonů si církev připomene 30 let od pádu komunistického režimu a návratu svobody do naší země. V českých a moravských farnostech se v neděli…

celý článek


Třicet let od pouti do Říma

Píše se rok 1988. Šedá deka komunismu a nesvobody leží na celé republice. V lednu začíná desetiletí duchovní obnovy národa, které společně připravují kněží Tomáš…

celý článek


Tři náboženství proti eutanazii

Křesťané, židé a muslimové spojili síly a pod záštitou Papežské akademie pro život se jednoznačně vyslovili proti eutanazii a asistované sebevraždě.

celý článek


Zachráněné malby vyprávějí o Marii

Dvakrát čtyři výjevy ze života Panny Marie zachycuje gotický oltář z kostela v severomoravské Lubině. Díky náročnému restaurátorskému zásahu je k vidění v někdejším lesku.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay