Připravujte cesty Pánu

Vydání: 2019/49 Teologové proti eutanazii, 3.12.2019

Příloha: Perspektivy 49

Davy českých turistů se v tyto dny vydávají za atmosférou adventních trhů za hranice. I když šiřitelé falešných zpráv se nás pokoušejí přesvědčit, že tradiční vánoční trhy se už v Německu takto nenazývají, není to pravda. A navíc se na nich lze pastoračně inspirovat. Například v bývalém Východním Německu.


© Jan Hrubý


ZAMYŠLENÍ Michala Opatrného

S příchodem adventu vzpomínám, jak jsem měl loni ve stejnou dobu příležitost zažít ho v Durynsku. Tato spolková země patřila do někdejšího Východního, tedy komunistického Německa. Na rozdíl od jeho ostatních spolkových zemí, které jsou historicky protestantské, jako sousední Sasko, bylo Durynsko katolickou enklávou NDR. V padesátých letech tu komunisté dokonce povolili postavit kněžský seminář, protože před válkou bohoslovci studovali na jihu a západě Německa. Erfurt, jehož náměstí dodnes vévodí návrší se dvěma kostely, se tak stal centrem východoněmeckého katolicismu.

Během mého hostování na erfurtské teologické fakultě mě po městě provázel asistent z katedry pastorální teologie a nabídl mi jedinečnou příležitost poznat, co ono centrum východoněmeckého katolicismu znamená. Erfurt je stále plný reminiscencí na socialismus, stejně jako některá naše města. Kromě několika staveb v socialistickém realismu tomu napomáhá nezměněný název okružní třídy – Juri-Gagarin-Ring. Veřejný prostor tak není úplně stejný jako ten v Mnichově nebo Pasově. Našinec se v tomto smyslu v Erfurtu cítí jako doma.

Co je to tady za pohádku?

Kolega mě zavedl na vyhlášený erfurtský adventní trh. Panovala tu příjemná a uvolněná atmosféra a na své si přišli jak vyznavači svařeného vína, tak gurmáni. Tržiště se samozřejmě jmenuje Weihnachtsmarkt – Vánoční trh, i když se koná v adventu. Jeho součástí jsou pohádkové scény – diorámata, která si užívají hlavně děti. Jak jsem se dověděl, před pár lety přišlo jedno z dětí takto i k jesličkám, které stojí uprostřed trhu, a zeptalo se, co že je to tady za pohádku. Tato otázka dítěte stála u zrodu velmi zajímavé pastorační iniciativy. Od dalšího roku začali k jesličkám na trhu chodit studenti teologie. Zpívají u nich adventní písně a hovoří s návštěvníky, kteří se u jesliček zastaví – nikoli o pohádce, nýbrž o betlémském příběhu. V celé té vřavě Weihnachtsmarktu to na první pohled zaniká, ale právě tak přeci přichází Bůh do našich životů.

Katedrála pro ty, kdo do kostela nechodí

V evangelizační péči o obyvatele města to není zdaleka ojedinělá invence tohoto období církevního roku – tedy adventu i následujících Vánoc. V erfurtské katedrále, k níž je doslova přimknuta budova teologické fakulty jako skutečná katedrální škola, slavil před lety tehdejší biskup Joachim Wanke vůbec první půlnoční bohoslužbu určenou pro lidi, kteří do kostela nechodí. Přicházelo jich tam totiž více než praktikujících katolíků, takže vigilie slavnosti Narození Páně začala být pro věřící slavena dříve a v jiném kostele. V tomto smyslu uvolnili katolíci prostor spoluobčanům, kteří s církví nežijí: v katedrále tak mohou být o půlnoci přijati ti, kdo do kostela jinak nechodí. Při bohoslužbě, jíž předsedá biskup a kterou doprovází kvalitní hudební doprovod, vyslechnou vánoční příběh z evangelia podle Lukáše, promluvu pronesenou stručným, jasným a výstižným způsobem a jako dar si odnášejí požehnání od biskupa.

I když možná máme pocit, že se advent propadá do chaosu kombinovaného se zábavou „vánočních“ trhů, máme mít jako křesťané přece jen naději – a advent je právě o naději – že nejen navzdory chaosu a zábavě, ale právě i do nich přichází Betlémské dítě. Že do nich přichází kvůli nim, aby jako vše ostatní lidské kromě hříchu přijalo za vlastní. Jako křesťanům nám tak v adventu připadá úkol Jana Křtitele – připravit stezky Pánu. Jistě se můžeme inspirovat v centru východoněmeckého katolicismu, ale můžeme mít také naději, že můžeme a smíme – že je dokonce naším úkolem a povoláním v diaspoře sekulární země – hledat nové cesty, které máme pro Pána připravit.

Autor je trvalý jáhen. Přednáší pastorální teologii a charitativní práci na Teologické fakultě v Českých Budějovicích

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články



Aktuální číslo 49 3. – 9. prosince 2019

Nezapomněli, radovali se v Sýrii

Druhý ročník Červené středy, akce, která upozorňuje na pronásledování pro víru, se minulý týden konal nejen v hlavním městě, ale na 80 místech v celém Česku.

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok! Líbí se vám Katolický týdeník a chcete, aby…

celý článek


Teologové proti eutanazii

Děkani tří teologických fakult zveřejnili otevřený dopis, který adresovali Parlamentu ČR. Varují v něm před chystaným zákonem o eutanazii.

celý článek


Mesiáš, který přišel

O tom, že jediným možným smyslem života je marné očekávání, pojednává populární divadelní hra Čekání na Godota. Godot ve hře nedorazí. V tom je její absurdita.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay