Poučení z „Mnichova 38“

Vydání: 2013/40 Kardinál Marx: církev nezná cizince, 1.10.2013, Autor: Jaroslav Šebek

Letošní svatováclavská oslava získala nečekaný přesah, jehož hlavním aktérem se stal arcibiskup mnichovsko-freisingské diecéze Reinhard Marx. Ten patří k nejužšímu poradnímu sboru papeže Františka; během poutě si vysloužil obrovské ovace za slova, v nichž vyjádřil politování nad uzavřením Mnichovské dohody v roce 1938 a jejími následky. Dotkl se citlivého bodu, protože tento dokument je dodnes zdrojem naší národní frustrace a příčinou mnoha diskusí, které nezajímají jen historiky.

Hodnotu jeho gesta si uvědomíme, zejména když uvážíme, jak sami Němci neradi jednání v bavorské metropoli roku 1938 reflektují. Ještě dlouhou dobu po válce navíc rozdílné pohledy na „Mnichov“ zásadně komplikovaly možnost urovnání vzájemných vztahů komunistického Československa s tehdejší západoněmeckou vládou. Odvaha, s jakou kardinál Marx pojmenoval na staroboleslavské pouti bolestné události před pětasedmdesáti lety, je zakořeněna v dlouhodobě pěstovaném česko-německém politickém i občanském dialogu, kde jednu z klíčových rolí sehráli křesťané. Ti do hodnocení faktů vnáší důležitou optiku odpuštění, které není lacinou „smiřovačkou“, ale pramení až v pravdivém pohledu na sebe i na druhé.

S podzimem 1938 je však bytostně spojeno také období „druhé republiky“, pro něž stoprocentně platí oblíbené úsloví „vymknutá z kloubů doba šílí“. Pod tlakem vnějších okolností se prakticky ze dne na den změnila atmosféra. Z vlastenecké připravenosti k obraně země zbyly jen roztrpčení, vztek a pocit marnosti, jež daly průchod i závisti a nenávisti. Začalo účtování s prvorepublikovými symboly, „liberálně-pokrokovými“ elitami a nakonec i demokracií. Slušnost a bezostyšnost oddělovala jen úzká mez. Samozřejmě se všechny tyto trendy nerodily na zelené louce, nýbrž se na ně zadělávalo o mnoho let dříve. Velké poučení z těchto neblahých událostí si můžeme odnést v tom, že se nemusí vyplatit přehlížet mizernou úroveň politiky, populistické tanečky ani podceňovat význam etických hodnot ve veřejném životě i hospodářství. S rostoucími projevy krize mohou nečekaně ožít dávno zapomenutí démoni minulosti.

Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 4 21. – 27. ledna 2020

Neziskovky roku? Ty, co chrání život

Uznáním pro křesťanské charitativní organizace, které chrání život od začátku do konce, bylo minulý týden udílení cen Neziskovka roku. Uspěla hospicová péče i organizace,…

celý článek


Velehradská pouť za jednotu

Svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů, slavili lidé v neděli 19. ledna na poutním místě při mši svaté, kterou celebroval biskup Josef Hrdlička.

celý článek


Poznávat lépe Boha

Blíží se termíny přihlášek na vysoké školy. Desítky lidí se ročně hlásí na studium teologie – denní i dálkové. K čemu vlastně takové studium je? Jde jen o zálibu,…

celý článek


Promodlená služba

Nenápadná budova, úzké dveře a neprůhledná výloha mezi pekárnou a sokolovnou na náměstí v Lysé nad Labem. Nad ní kresba dvou osob, které se o sebe opírají, a nápis…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay