Poučení z „Mnichova 38“

Vydání: 2013/40 Kardinál Marx: církev nezná cizince, 1.10.2013, Autor: Jaroslav Šebek

Letošní svatováclavská oslava získala nečekaný přesah, jehož hlavním aktérem se stal arcibiskup mnichovsko-freisingské diecéze Reinhard Marx. Ten patří k nejužšímu poradnímu sboru papeže Františka; během poutě si vysloužil obrovské ovace za slova, v nichž vyjádřil politování nad uzavřením Mnichovské dohody v roce 1938 a jejími následky. Dotkl se citlivého bodu, protože tento dokument je dodnes zdrojem naší národní frustrace a příčinou mnoha diskusí, které nezajímají jen historiky.

Hodnotu jeho gesta si uvědomíme, zejména když uvážíme, jak sami Němci neradi jednání v bavorské metropoli roku 1938 reflektují. Ještě dlouhou dobu po válce navíc rozdílné pohledy na „Mnichov“ zásadně komplikovaly možnost urovnání vzájemných vztahů komunistického Československa s tehdejší západoněmeckou vládou. Odvaha, s jakou kardinál Marx pojmenoval na staroboleslavské pouti bolestné události před pětasedmdesáti lety, je zakořeněna v dlouhodobě pěstovaném česko-německém politickém i občanském dialogu, kde jednu z klíčových rolí sehráli křesťané. Ti do hodnocení faktů vnáší důležitou optiku odpuštění, které není lacinou „smiřovačkou“, ale pramení až v pravdivém pohledu na sebe i na druhé.

S podzimem 1938 je však bytostně spojeno také období „druhé republiky“, pro něž stoprocentně platí oblíbené úsloví „vymknutá z kloubů doba šílí“. Pod tlakem vnějších okolností se prakticky ze dne na den změnila atmosféra. Z vlastenecké připravenosti k obraně země zbyly jen roztrpčení, vztek a pocit marnosti, jež daly průchod i závisti a nenávisti. Začalo účtování s prvorepublikovými symboly, „liberálně-pokrokovými“ elitami a nakonec i demokracií. Slušnost a bezostyšnost oddělovala jen úzká mez. Samozřejmě se všechny tyto trendy nerodily na zelené louce, nýbrž se na ně zadělávalo o mnoho let dříve. Velké poučení z těchto neblahých událostí si můžeme odnést v tom, že se nemusí vyplatit přehlížet mizernou úroveň politiky, populistické tanečky ani podceňovat význam etických hodnot ve veřejném životě i hospodářství. S rostoucími projevy krize mohou nečekaně ožít dávno zapomenutí démoni minulosti.

Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 15. – 21. října 2019

Svatovítské varhany poprvé zahrály

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu…

celý článek


Když se sejdou následovníci Krista

Každou neděli se nad tisíci chrámů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku rozezní zvony. Zvou ke společnému slavení mše svaté. Farnost se schází.

celý článek


Žijeme pro okamžik každého dne

Královéhradeckou diecézi koncem září navštívil indický arcibiskup PETER MACHADO z Bangalore. Mezi českými věřícími podle svých slov zažil vřelé přijetí a velký…

celý článek


Oslava každodenní svatosti

Minulou neděli se sbor světců rozrostl o pět nových jmen. Osobnosti jsou rozdílné – od kardinála a intelektuála přes řeholnici s mezinárodním věhlasem až po ženu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay