Omezování náboženské svobody

Vydání: 2019/34 Matku Marii slavili v Paříži i v Iráku, 20.8.2019

Příloha: Perspektivy 34

Dnes a denně je v mnoha zemích světa pošlapáváno právo svobodně vyznávat své náboženské přesvědčení. Jak vážná situace je? A lze nějak pomoci?



© Jan Hrubý

KOMENTÁŘ Jána Figeľa

Náboženská svoboda je civilizační hodnota. Její dodržování je lakmusovým testem pro všechna ostatní lidská práva. Reprezentuje důstojnost člověka.

Mezinárodní právo ji uznává od roku 1948, kdy byla přijata Všeobecná deklarace lidských práv. Článek 18 říká: „Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství; toto právo obsahuje i svobodu změnit náboženství nebo víru, jakož i svobodu projevovat své náboženství či víru, sám nebo společně s jinými, ať už veřejně nebo soukromě, vyučováním, vykonáváním náboženských úkonů, bohoslužbou a zachováváním předpisů.“

Stejně tak ji garantuje Mezinárodní úmluva o občanských a politických právech. Tyto dokumenty spolu s Mezinárodní úmluvou o ekonomických, sociálních a kulturních právech tvoří Listinu základních práv a svobod. Ta byla jako celek zahrnuta do Ústavy ČSFR a následně i do Ústavy ČR a SR.

Kromě toho náboženskou svobodu chrání i Evropská úmluva o lidských právech v čl. 9, přičemž nejvyšší soudní institucí úmluvy je Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. V rámci EU byla přijata Charta základních práv, která o náboženské svobodě hovoří v čl. 22. Garantem smluvního práva EU je Evropský soudní dvůr v Lucemburku.

Právo versus realita

Náboženskou svobodu podle analýzy amerického střediska Pew Research Center nerespektuje nebo omezuje více než polovina zemí světa. V zemích, kde jsou „velké“ nebo „velmi velké“ překážky pro náboženskou svobodu, žije 79 procent lidí. Patří sem totiž nejlidnatější země světa, jako Čína a Indie, ale i Pákistán či Nigérie. A co je neméně špatné – tento trend je progresivní; náboženské svobody ubývá.

Formy perzekuce nebo diskriminace jsou různé: omezování náboženské svobody ze strany autoritářských nebo fundamentalistických režimů, sociální násilí či působení nestátních aktérů, jako jsou teroristické organizace.

Zákony proti rouhání jsou uplatňovány ve více než 70 státech světa, zákony proti konverzi ve 22 zemích. Za ateismus hrozí hrdelní trest ve 13 zemích. Každá totalita usiluje o ovládnutí myšlení, přesvědčení a jednání člověka, a tím i o vládu nad jeho hodnotovou orientací a kulturou.

EU a podpora náboženské svobody

V posledních letech roste v EU podpora tématu náboženské svobody zvláště po genocidě křesťanů, jezídů a jiných menšin ze strany tzv. Islámského státu v Iráku a Sýrii, která začala v létě 2014. Následně vypukla uprchlická a migrační krize, která zasáhla i náš kontinent. Evropský parlament přijal jednoznačnou rezoluci proti této genocidě v únoru 2016. Kromě jiného v ní požádal o vytvoření institutu zvláštního zmocněnce EU pro náboženskou svobodu ve světě.

V dubnu 2016 se na mě obrátil předseda Komise Jean-Claude Juncker a já jsem přijal mandát prvního zvláštního vyslance pro podporu svobody náboženství či víry v zemích mimo EU. Mým úkolem je pomáhat tomuto záměru prostřednictvím rozvojové spolupráce. S malým týmem diplomatů jsem navštívil mnohé země světa, navrhuji různá opatření a projekty. Spolupracuji s evropskou komisí, diplomacií EU, Evropským parlamentem, členskými státy, nevládními organizacemi, církvemi a náboženskými představiteli.

Za prioritní regiony považuji Blízký východ, subsaharskou Afriku, jižní a jihovýchodní Asii. Angažoval jsem se při osvobození Petra Jaška a jeho společníků a Ibrahima Mudawiho v Súdánu, stejně jako v případě Asie Bibi odsouzené k trestu smrti v Pákistánu. Spolupracuji s charitativními, humanitárními a lidskoprávními organizacemi.

Právo pro všechny

V případě svobody náboženství či víry jde o právo pro všechny – věřící i nevěřící. Nejvíce pronásledovanou náboženskou skupinou ve světě jsou křesťané. Nadace ACN uvádí 200 milionů pronásledovaných a 350 milionů diskriminovaných. Důsledky jsou varovné. Například v Iráku po letech války, chaosu a genocidy zůstala jen sedmina z původního počtu křesťanů.

Dnes trpí ve světě na mnohých územích Židé, šíité, rohingové, ahmádijci, bahájci, buddhisté, hinduisté, svědkové Jehovovi, Ujguři, příslušníci Falun Gong a další. Na druhé straně jsou v mnoha státech atakováni nevěřící, blogeři, humanisté či vězni svědomí. Formy pronásledování jsou rozmanité: zastrašování, diskriminace, znásilňování, lynčování, věznění, mučení, popravy. Obecně lze říci, že kde je pronásledována jedna náboženská menšina, čeká podobný úděl i jiné menšiny.

Už nikdy více zločin zločinů

Genocida byla definována po druhé světové válce. V roce 1948 byla přijata Mezinárodní úmluva proti genocidě. Mezinárodní společenství se tehdy zavázalo „nikdy více“ nepřipustit tento zločin zločinů. Realita je však odlišná. Spíše bohužel platí „znovu a opět“, než „nikdy více“.

Nelidskými a likvidačními byly totiž nejen nacistické koncentrační tábory, ale i sovětské gulagy. Nesmíme zapomenout na genocidy v Osmanské říši, Kambodži, Rwandě, Bosně, na Blízkém východě. Bude „století genocid“ vystřídáno „stoletím naděje“? Nebo to bude století kontinuity?

Zlu ve světě se daří i proto, že má silné spojence. Jde o tři „sourozence“: lhostejnost, nevědomost a strach. Jsou v nás a mezi námi: když nám je jedno, co se děje ve světě; když neznáme a nehledáme pravdu; když se bojíme ozvat anebo něco vykonat pro spravedlnost.

Proto potřebujeme zvyšovat povědomí o důležitosti náboženské svobody a úcty k důstojnosti každé osoby. Rozumná solidarita se vyplatí. Když nejsme ochotni ji poskytnout preventivně, budeme prožívat důsledky krize. I proto nabyla uprchlická a migrační krize tak velkých rozměrů.

Svoboda je vzácný dar. Zve nás k odpovědnosti za její obsah, smysl i naplnění. Zda bude svět ve 21. století lepší než v tom předcházejícím, závisí i na nás. Bude lepší, když mezi námi bude více lidskosti a solidarity.

Autor je slovenský politik, bývalý předseda Křesťanskodemokratického hnutí, v letech 2004–2010 eurokomisař pro výchovu a vzdělávání. Od roku 2016 je zvláštním vyslancem EU pro náboženskou svobodu v zemích mimo EU.

 


 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Názory



Aktuální číslo 45 5. – 11. listopadu 2019

Zazní díky za svobodu

Vyzváněním kostelních zvonů si církev připomene 30 let od pádu komunistického režimu a návratu svobody do naší země. V českých a moravských farnostech se v neděli…

celý článek


Třicet let od pouti do Říma

Píše se rok 1988. Šedá deka komunismu a nesvobody leží na celé republice. V lednu začíná desetiletí duchovní obnovy národa, které společně připravují kněží Tomáš…

celý článek


Tři náboženství proti eutanazii

Křesťané, židé a muslimové spojili síly a pod záštitou Papežské akademie pro život se jednoznačně vyslovili proti eutanazii a asistované sebevraždě.

celý článek


Zachráněné malby vyprávějí o Marii

Dvakrát čtyři výjevy ze života Panny Marie zachycuje gotický oltář z kostela v severomoravské Lubině. Díky náročnému restaurátorskému zásahu je k vidění v někdejším lesku.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay