Historické okamžiky katolické církve

Vydání: 2005/29 Křesťanské knihy včera a dnes, 12.7.2005, Autor: Miloslav Vlk

Byly to opravdu historické okamžiky, poněvadž poprvé v dějinách katolické církve u nás se slavil plenární sněm - sněm, kterého se účastnily všechny naše diecéze, oba rity katolické církve - latinský (západní) a řeckokatolický (východní) obřad. Další historickou věcí je to, že po celou dobu zasedání byl jako expert přítomen prof. Pavel Filipi z evangelické teologické fakulty. Sněm byl historický i proto, že mezi 75 členy s hlasem poradním byla i velká volená skupina 18 laiků ze všech diecézí. Ti měli stejné právo jako ostatní členové sněmu: vyjadřovat se ke všem otázkám, podávat své připomínky a návrhy na změny textu a sněm měl povinnost obojí brát vážně a zapracovávat do textu. Měli samozřejmě i stejné právo hlasovat. Jestliže se sněm zabýval otázkou laiků v církvi, pak ji už předem tímto složením sněmu a touto metodou práce také uskutečňoval.

Pro všechny z nás (i pro 15 biskupů) byla sněmovní práce jedinečnou zkušeností vzájemné spolupráce celého Božího lidu – biskupů, kněží, řeholníků, laiků i teologických expertů. Vzájemným nasloucháním, přijímáním se a výměnou názorů v dialogu, zvláště v tematických skupinkách, vznikala atmosféra společenství, opravdové rodiny v církvi. Právem se o sněmu mluvilo „jako o události obdarování a nového porozumění“ (čl. 7 sněmovního dokumentu). Ale pozor – nebyli jsme jen zajímavou náboženskou konferencí, nýbrž společenstvím Božího lidu, které hledá „Boží tvář“. Hluboké vědomí svých omezení a nedostatečnosti jsme všichni společně přinášeli v modlitbě, v eucharistické liturgii před „Boží tvář“, prosili o jeho pomoc a vedení a vyprošovali si potřebné dary Ducha Svatého.

Událostí se stávaly už „sněmovní kroužky“ (zvláště laiků a řádových sester), místa důležitých živých momentů „výměny víry“, která se stala začátkem „sněmovní události“. Po svém prvním velehradském zasedání sněm ustavil osm tematických komisí, aby vypracovaly předlohy pro závěr sněmovního jednání na druhém zasedání, kterým „synoda“ („společná cesta“) vyvrcholila - opět na Velehradě, u kořenů naší víry. Synodální proces však nesmí skončit, musí pokračovat v jednotlivých diecézích. Jeho plodem je dokument Život a poslání křesťanů v církvi a ve světě, který sněm „posílá“ do světa, aby byl „doručen“ adresátům -  Božímu lidu, církvi žijící v jednotlivých diecézích pod vedením svého biskupa. Dokument se musí dostat do života každého společenství věřících v diecézi, žijícího v různých farnostech. Ať mu Pán žehná na cestu do celé naší církve.  Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 4 21. – 27. ledna 2020

Neziskovky roku? Ty, co chrání život

Uznáním pro křesťanské charitativní organizace, které chrání život od začátku do konce, bylo minulý týden udílení cen Neziskovka roku. Uspěla hospicová péče i organizace,…

celý článek


Velehradská pouť za jednotu

Svátek Panny Marie, Matky jednoty křesťanů, slavili lidé v neděli 19. ledna na poutním místě při mši svaté, kterou celebroval biskup Josef Hrdlička.

celý článek


Poznávat lépe Boha

Blíží se termíny přihlášek na vysoké školy. Desítky lidí se ročně hlásí na studium teologie – denní i dálkové. K čemu vlastně takové studium je? Jde jen o zálibu,…

celý článek


Promodlená služba

Nenápadná budova, úzké dveře a neprůhledná výloha mezi pekárnou a sokolovnou na náměstí v Lysé nad Labem. Nad ní kresba dvou osob, které se o sebe opírají, a nápis…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay