Ad: Panna Maria spoluvykupitelka (KT 3/2004)

Vydání: 2004/4 Chybí církvi osobnosti?, 9.9.2004, Autor: Ctirad Václav Pospíšil

Jako člen korespondent Mezinárodní papežské mariánské akademie cítím povinnost poněkud doplnit to, co v minulém čísle KT píše ve své odpovědi na dotaz čtenáře kolega Martin Weis. V první řadě je třeba velmi důrazně podtrhnout, že Otcové, shromáždění na II. vatikánském koncilu, se záměrně tomuto mariánskému titulu (spoluvykupitelka - pozn. red.) vyhnuli. Rozhodně tím nemínili popírat Mariinu spolupráci na Kristově díle naší spásy. Tuto skutečnost mnohem jasněji a srozumitelněji titíž Otcové vyjadřují tak, že o Marii hovoří jako o "velkodušné společnici" Vykupitele (LG 61). Koncil se tak vlastně staví na terminologickou pozici papeže Lva XIII., který se ve svých velmi četných mariánských a růžencových encyklikách vyslovoval o Marii jako o "první spolupracovnici Ježíše Krista na díle spásy". Těmi dalšími Kristovými spolupracovníky na díle spásy máme být my. Tím se jednak vystihuje povaha Mariina působení, která je s Kristovým vykupitelstvím nesrovnatelná, jednak se jasně ukazuje, že Maria je první učednicí Kristovou, a proto je pro nás všechny vzorem v tom, jak je třeba s Kristem spolupracovat.Užívání tohoto titulu není vhodné především proto, že by tak mohl vzniknout dojem, jako kdyby Kristus nebyl tak docela jediným univerzálním vykupitelem lidstva. Velmi citlivě je třeba vnímat také ekumenickou stránku zmíněné terminologie. Mnozí bratři z jiných církví by nás mohli obviňovat ze zrady základní výpovědi Písma, která říká, že je pouze jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, Ježíš Kristus (srov. 1Tim 2, 5). Maria jako Matka jednoty všech křesťanů si rozhodně nemůže přát, aby byla uctívána takovým způsobem, který by se stavěl proti procesu sjednocování všech pokřtěných.To, co bylo právě řečeno, velmi pěkně dokumentují následující slova kardinála Josefa Ratzingera: "Odpověď Kongregace pro nauku víry zní, že to, co je zde míněno, je už lepším způsobem vyjádřeno v jiných Mariiných titulech, zatímco výraz "spoluvykupitelka" se příliš vzdaluje od jazyka Písma a Otců, a vyvolává tak nedorozumění. Dobrý záměr by se tak odíval do špatného slova. Pro věci víry je zásadní právě kontinuita s jazykem Písma a Otců; tímto jazykem nelze libovolně manipulovat" (J. Ratzinger, Bůh a svět, str. 209).V teologii jde o velmi citlivé hledání vyváženosti i pokud možno co nejjednoznačnějšího vyjadřování tajemství víry. Lze snadno pochopit, že ti, kdo se za užívání titulu "spoluvykupitelka" zasazují, mají dobrou vůli a přejí si, aby Maria byla co nejvíce oslavena a vyvýšena. Jenže v teologii se nemůžeme nechat vést maximalismem citů a pocitů, protože pokud možno nedvojznačná a srozumitelná vyjádření těchto tajemství vytvářejí předpoklad pro shodu pokřtěných ve věcech víry, a to je nesmírně důležité. V duchu toho, co říká kardinál Ratzinger, bychom si měli všichni uvědomit, že výraz "spoluvykupitelka" by napříště neměl patřit do našeho slovníku.

Prof. CTIRAD V. POSPÍŠIL Th.D. OFM Sdílet článek na: 

Sekce: Dopisy čtenářů, Názory, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 21 21. – 27. května 2019

Chrámy zvou k noční návštěvě

Více než 1 600 kostelů a modliteben se tento pátek zapojí do Noci kostelů. Stovka z nich poprvé.

celý článek


Redakci KT navštívil nuncius

Minulé úterý zažila redakce vzácnou návštěvu. Do týdenní porady se zapojil apoštolský nuncius Charles D. Balvo.

celý článek


Pouť se čtenáři na Velehradě

Pro čtenáře, posluchače a diváky křesťanských médií připravili jejich tvůrci společnou pouť na Velehradě. Uskuteční se na Den dětí – v sobotu 1. června.

celý článek


Jak žít v náboženské pustině

Kostel praská ve švech. Na nedělní mši svaté se sejde tolik lidí, že musejí stát. Věková skladba je pestrá. Takové poměry jsou v některých oblastech spíše vzácným jevem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay