Náš pan farář je vážně duševně nemocný, a modlitby nestačí

Vydání: 2005/35 Co je to štěstí?, 2.9.2005, Autor: Jiří Skoblík

Pokud je kněz alespoň příčetný, pak jeho nekvalifikovanost po zdravotní stránce neruší jeho úkony související s vykonáváním kněžské služby. Pokud například slouží nedělní mši svatou, a přitom „vyvádí divoké kousky“, ale splní základní podmínky pro svátost (vysloví proměňovací slova, která slyší celý kostel, má k dispozici hostie a víno, a především to sám opravdu chce udělat), tak jeho „psí kusy“ - tedy nestandardní projevy - nemají na platnost mše žádný vliv.

Podobné je to například i se křtem a mezi platné svátosti - za předpokladu příčetnosti kněze - patří také zpověď. Zpověď je samozřejmě velmi citlivým bodem, protože tu jde o nejosobnější záležitost, a to i z hlediska zpovědníka. Po vyznání vin totiž člověk očekává, co mu kněz na jeho provinění řekne. Pokud bude vykládat nesmysly, je jasné, že to povede k hlubokému rozhořčení zpovídajícího se. Rozhodující pro platnost této svátosti však zůstává to, zda kněz při zpovědi řádným způsobem udělí rozhřešení.

 

PŘÍČETNÝ ČLOVĚK VÍ, CO DĚLÁ

Při posuzování příčetnosti je třeba brát v úvahu medicínský pohled, ale nyní se na ni zaměřme z morálního hlediska: příčetný je člověk tehdy, když se mu mohou přičítat skutky. To znamená, že příčetný člověk ví, co dělá, a není nucen bezpodmínečně jednat pod vlivem vnitřního tlaku své choroby. Například člověk, který v nepříčetnosti skočí z okna, není sebevrahem, protože si není jasně vědom toho, co dělá. Když si však stoupne do okna a začne deklamovat „já teď skončím se životem, už mě to nebaví“, pak je docela dobře možné, že hraje divadlo a že se mu případný skok z okna přičítat dá. U příčetnosti je vždy podmínkou vědomí a dobrovolnost, které jsou jejími základními předpoklady. Je ovšem pravda, že míra příčetnosti může být různě odstupňovaná. Proto bych nikdy nepoužil výrazy typu „zcela vědomě“, „zcela dobrovolně“ - to by byla iluze. Lze ovšem použít tohoto vyjádření: „v dostatečné míře vědomě a dobrovolně provedený čin“.

ŘEŠENÍM JE INFORMOVAT BISKUPA

Je zřejmé, že působení duševně nemocného kněze má své negativní důsledky, a to především v oblasti pastorace. Představme si, že přijdeme do kostela, kde se bude kněz u oltáře projevovat slovem nebo jednáním tak, že nás to bude pobuřovat. To si pak snadno řekneme, že tam vlastně nemusíme být. Pastorační dopad na duchovní správu tedy může být značný.

Standardním řešením je sdělit věc biskupovi (přitom je možné brát v úvahu i celou odstupňovanou hierarchii katolické církve). Pokud by ovšem reakce biskupa zůstala u slov o lásce k bližnímu a o nedostatku kněží, pak všechny následné problémy související s nemocí kněze „padají“ na jeho hlavu.

POŽÁDAT O POMOC JINDE?

Jestliže farníci s celou věcí nikde neuspějí, ale mají ve farnosti například trvalého jáhna, je možné, aby některé věci zajistil on: připravil na svatbu a na křest anebo vykonal pohřeb. Takovému nouzovému řešení by se pak církevní představení nesměli divit.

Požádat o pomoc jáhna z vedlejší farnosti, nebo dokonce z vedlejšího vikariátu, je právně velice citlivá věc, protože takový jáhen by pak působil na cizím teritoriu. Vyznělo by to ovšem jako krajní výkřik, že „takhle to přeci dál nejde“.

doc. ThDr. JIŘÍ SKOBLÍK,

morální teolog, KTF UK Praha

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 7 13. – 19. února 2018

Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým

Čas odříkání a újmy je pouze jednou z podob čtyřicetidenního období, do něhož vstupujeme touto Popeleční středou. Půst však klade na křesťany mnohem větší nároky.…

celý článek


Putuji směrem k Domovu, píše Benedikt XVI.

O víkendu uplynulo pět let od rezignace papeže Benedikta XVI. Stalo se to poprvé po 600 letech. Nyní oznámil, že už je „na pouti k Domovu“.

celý článek


Uznán 70. zázrak z Lurd

Biskup Jacques Benoit-Gonnin ze severofrancouzské diecéze Beauvais vyhlásil, že církev uznává uzdravení řeholní sestry Bernadette Moriauové (79) za lurdský zázrak. Je v…

celý článek


Jak může vypadat dobrý půst?

Někteří lidé se nad otázkou v titulku příliš nezamýšlejí. Občas si něco odepřou, nejedí maso a jsou uchlácholeni zkušeností, že stejně tak, jako půst přišel, tak zase odejde…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay