Nad výsledky letošního sčítání

Vydání: 2004/31 Mám strach být ošklivý, 1.9.2004, Autor: Jiří Macháně

Letošní sčítání návštěvníků bohoslužeb ukázalo (alespoň v některých oblastech) opět na pokles lidí, kteří v neděli zavítají do kostela. Celkový počet návštěvníků představuje 405 426 osob. Úbytek oproti podobnému sčítání před pěti lety představuje 9113 osob. V pražské arcidiecézi lidé v kostelích přibyli, naopak v brněnské diecézi poklesl počet návštěvníků o 11 tisíc lidí, tedy zhruba o počet, jenž navštíví v neděli bohoslužby v celé plzeňské diecézi. Několika respondentům jsme položili otázku:

Jak hodnotíte výsledky nedávného sčítání účastníků bohoslužeb a jaké příčiny má podle vás klesající počet lidí, kteří do kostelů chodí?

Vojtěch Cikrle, brněnský biskup
V tuto chvíli nedokážu na tuto otázku konkrétně odpovědět, podrobnější analýzy budou k dispozici až koncem srpna. Přestože došlo při centrálním sčítání dat v údajích z brněnské diecéze k početní chybě, myslím, že se na výsledku podepsalo více faktorů. Významnou roli mohou hrát např. úmrtí starších lidí, kteří chodili do kostela, snížení počtu bohoslužeb v mnohých farnostech, někde i jejich zrušení, takže mnozí věřící se na mše do vzdálenějších kostelů dostávají s většími obtížemi. Svůj vliv má i celostátní problém nízké porodnosti a sekularizace naší společnosti, která nás řadí k nejateističtějším zemím Evropy. Vzhledem k tomu, že brněnská diecéze dopadla co do porovnání s výsledky posledního sčítání před pěti lety nejhůř ze všech českých a moravských diecézí, požádal jsem otce děkany, aby tuto skutečnost prodiskutovali s kněžími ve svém děkanátu a do září sdělili, čím vysvětlují tak výrazný pokles návštěvníků bohoslužeb právě ve svém děkanátu.

Michaela Freiová, Společnost pro podporu rodiny
Naše doba se mj. nazývá dobou návratu k posvátnému. Kardinál Poupard ale nedávno řekl, že je to návrat k nové, slabé religiozitě, spíše emoční než doktrinální. Do módy přišlo nové pohanství, kosmologické teorie a podobně. Současně se Evropa, po obecném ústupu křesťanství v šedesátých a sedmdesátých letech, začíná vracet k výraznějším náboženským tradicím, jako je katolicismus a biblicky orientovaný protestantismus. Na ústupu je jak ateismus, tak liberální směry v protestantismu i katolicismu. Tyto posuny jsou zřetelně generační (nejliberálnější generace katolíků je dnes zhruba šedesátiletá).

Co můžeme v tomto kontextu říci o výsledcích průzkumu návštěvnosti bohoslužeb v Česku? O mírném vzestupu ve středních Čechách se mnoho nemluví, zato se zdůrazňuje pokles v tradičních oblastech Moravy. Toho se tedy přidržím. Pokles návštěvnosti bohoslužeb v tradičním regionu jednak zachycuje umírání generace "starého typu" katolíků, pro něž byla církevnost paralelní k řádnému občanství. První generace "nových katolíků", katolíků volbou, vzdorujících státnímu tlaku, se dnes už dostává do důchodového věku. Dnešní "zbožné babičky" jsou babičky z generace sexuální revoluce: jejich vazba na kostelní provoz je volnější.

V celé populaci křesťanského Západu klesá vůle k družnosti: už před několika lety poukázal americký sociolog David Popenoe, že v USA rapidně klesá počet bowlingových klubů, i když lidé stále milují bowling. Poklesla jen jejich chuť se na bowling scházet.

To, co dnešní bohoslužebný provoz nabízí, je vstřícnější k některým kategoriím katolíků (rodiny s malými dětmi), ale méně vstřícné k jiným kategoriím (starší, nebo naopak hodně mladí lidé, kteří touží po soustředění a kontemplaci): kam se poděly ranní "tiché" mše, soustředěné na liturgické modlitby a mlčenlivé uctívání Boha?

Především však - jak ukazují čísla z velkých zemí, například Spojených států - se tradiční ukazatele zbožnosti (návštěvnost bohoslužeb, počet povolání) liší od diecéze k diecézi: vedle diecéze s velkým množstvím kandidátů kněžství a početnými rodinami leží diecéze vlažné, o to horlivěji diskutující o "dnešní krizi církve". A na to nám dává odpověď už svatý Pavel v 1. listě do Korinta (1Kor 14,8): "Vydá-li polnice neurčitý zvuk, kdo se bude hotovit k bitvě?"

Josef Kaše, Pastorační centrum pro laiky v Plzni
Přiznám se, že výsledky nedávného sčítání účastníků nedělních bohoslužeb mě nijak nepřekvapily. Sleduji nejen statistiky, ale především vnímám realitu od roku 1990: poloprázdné kostely na venkově, a zejména v tzv. pohraničí se dále vyprazdňují, ubývají tam pracovní příležitosti, a tím i mladší sídlící obyvatelé, čímž se průměrný věk obyvatel venkova zvyšuje. Proto redukce počtu bohoslužeb na venkově nevyplývá pokaždé z nedostatku kněží, jak se někdy zjednodušeně předkládá, ale podle mého z nedostatku věřících. V městech je pokles návštěvníků bohoslužeb rovněž patrný, ale ne tak na první pohled jako na venkově. V naší plzeňské diecézi představuje celkový pokles návštěvnosti cca 10 %, ale důležitý je pro mne údaj o tom, že máme ze všech diecézí nejstarší návštěvníky bohoslužeb! Dalo by se zjednodušeně říci, že vymíráme; nebo jinak, pozitivně: vzít údaje zcela vážně, a především počítat a pracovat s těmi a pro ty, kteří na bohoslužby ještě přicházejí. Pořád si totiž myslím, že generace babiček a dědečků může především dobrým svědectvím křesťanského života a snad i moudrým slovem posloužit těm mladším...

Jan Spousta, sociolog
Výsledky ukázaly, že každou neděli se v katolickém kostele objeví kolem čtyř set tisíc lidí, tedy asi čtyři procenta populace Česka. A někteří pravidelní návštěvníci v onu dubnovou neděli, kdy se sčítání provádělo, jistě chyběli – třeba z důvodu nemoci. Proto můžeme odhadnout podíl „aktivních“ katolíků na asi pět procent populace.

Je to hodně, nebo málo? Kostely asi již nemohou soutěžit s návštěvností českých hospod nebo se sledovaností TV Nova, ale například leckterá politická strana by jim ještě mohla závidět. „Katolický způsob života“ je v naší zemi jasně menšinový, ale zdaleka ještě ne okrajový. To s sebou nese spoluodpovědnost za život celé společnosti a povinnost bránit se před sektářskou mentalitou.

Pokud se týče klesajícího počtu lidí – ve srovnání s rokem 1999 není pokles dramatický, jen asi dvě procenta. Protože se porovnání opírá pouze o dvě náhodně vybrané neděle, je obtížné rozhodnout, nakolik je pokles projevem dlouhodobého trendu a nakolik se na něm podepsaly různé přirozeně vznikající nepřesnosti. Například by výsledky mohlo poznamenat horší počasí v jedné z výzkumných nedělí. Bude proto lépe si počkat na delší časovou řadu sčítání, abychom mohli být určitější.

Zdaleka největší pokles byl zaznamenán v brněnské diecézi. Mohli bychom vyslovit hypotézu, zda to není ještě posledním projevem rozpadu tradičního vesnického způsobu života. Tedy čehosi, co již na zbytku území dávno proběhlo, ale na jižní Moravě ještě nebylo dokončeno. Je-li tomu opravdu tak, pak zde nedělní kostel mizí stejně jako ostatní druhy folkloru z běžného, samozřejmého života. A stejně jako folklor buď zanikne docela, anebo se bude muset transformovat na něco modernějšího – na nějaký duchovní Čechomor či Ivu Bittovou.

Z dlouhodobého hlediska samozřejmě návštěvnost kostelů ohrožuje vysoký průměrný věk návštěvníků spolu s tím, že mladší generace už se prakticky do kostela nenaučily chodit. Až doposud tomu totiž bylo tak, že mnozí lidé absolvovali jako děti katechismus, ale v produktivním věku z různých důvodů do kostela přestali chodit. S příchodem stáří, když tyto důvody pominuly, se opět rozpomněli na mladá léta a do kostela se vrátili. Současní padesátníci a mladší se však většinou už nemají kam vrátit, protože jako děti do kostela nechodili.

Češi v průměru nejsou mimořádně nároční; ale zdá se, že v lavicích většiny kostelů se mnozí z nich cítí ještě méně útulně než v místních začouzených a řvoucích putykách a že program bohoslužeb je pro ně ještě méně zajímavý než trapná šmíra na Nově.

Ve většině českých a moravských diecézí podle sčítání účast na nedělních mších svatých klesá.

Sdílet článek na: 

Sekce: Domácí, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 39 20. – 26. září 2016

Otázka sv. Václava: Kam patříme?

Národní svatováclavskou pouť slavíme letos v situaci, která vyvolává množství zásadních otázek. Svátek sv. Václava se tak může stát příležitostí, abychom se opět…

celý článek


Chudý vedle tebe je pro tebe darem

Úryvek z Lukášova evangelia (16,19-31), který uslyšíme v neděli v kostele, před nás klade znepokojivou otázku: Kolik se toho vlastně po dvou tisíciletích na světě změnilo?…

celý článek


Strach je jako cit v prstech...

Citát Jana Wericha použitý v titulku přesně vystihuje podstatu této „nelibé emoce“, kterou dnes a denně v různé podobě zažívá většina z nás. Psychoterapeuta JAKUBA…

celý článek


Tisíce žáků porovnají své znalosti Bible

Mnoho školáků si bude letos lámat hlavu i nad otázkami z Písma svatého. Test čeká do konce října na ty, kdo se zúčastní celostátní soutěže Bible a my. Loni se zapojilo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay