Náboženství a politika v USA

Vydání: 2017/34 Povzbuzení mládeže z Olomouce, 22.8.2017, Autor: Roman Joch

Příloha: Perspektivy 34

Během nepokojů v americkém Charlottesville o sobě znovu dalo vědět rasistické hnutí Ku-Klux-Klan, které se nerozpakuje hlásit se svou symbolikou ke křesťanství. Jak důležitou roli vůbec hraje náboženství a jeho symboly v americké politice?


                                                                                                                                                   © Jan Hrubý

ANALÝZA Romana Jocha

Amerika byla nábožensky vždy zároveň pluralitní i intenzivně věřící. Osídlovali ji Evropané, kteří prchali z Evropy před královským absolutismem a náboženskou perzekucí, aby v Americe založili komunity na své náboženské víře, ne nutně tolerantní vůči jinověrcům. Ale zatímco jinověrci v Evropě byli pronásledováni, v Americe se posunuli dál, založili si vlastní komunitu, a opět – nikoli nutně tolerantní vůči svým jinověrcům. A tak to pokračovalo, až se z prvotní Ameriky stala pluralita homogenních náboženských komunit.

Ve třinácti anglicky mluvících osadách na východním pobřeží USA prvotně existovaly čtyři náboženské proudy. Sever a severovýchod, tzv. Novou Anglii, založili a osídlili puritáni, přísní kalvinisté. Státy prostřední, jako New York a Pensylvánii, obývali křesťané mnohem tolerantnější – např. Pensylvánii založili mírumilovní kvakeři a Maryland angličtí katolíci, kteří ale na rozdíl od těch evropských byli tolerantní i vůči protestantům. Pobřeží jižních států od Virginie přes Karolínu až po Georgii osídlili anglikáni, tedy příslušníci nejprestižnější a privilegované církve v anglicky mluvícím světě. Ti byli tolerantní a měli aristokratického ducha. Horské oblasti jižních států však osídlili Skotové a Irové, vyznavači fundamentalistického protestantismu. A všechny čtyři skupiny postupně migrovaly na západ a osídlovaly „svá“ pásma až k Tichému oceánu.

Pak k nim přibyly další konfese. Židé, pro které byla Amerika zemí náboženské svobody. Francouzští katolíci, kteří z Kanady po řece Mississippi migrovali do její delty, dnešní Louisiany. A katolíci španělsko-indiánského původu, jak na Floridě, tak i na dnešním jihozápadě USA, který byl součástí Mexika. Od poloviny 19. století to byli i další evropští katolíci: Irové, Němci, Italové a Slované. A židé z carského Ruska prchající před pogromy.

Více v článku, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

 

Autor je politolog a ředitel Občanského institutu

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Názory



Aktuální číslo 5 28. ledna – 3. února 2020

Ztráta paměti ničí budoucnost

V pondělí 27. ledna uplynulo 75 let od osvobození Osvětimi. Představitelé církve i světoví politici se minulý týden sešli u památníku Jad Vašem v Jeruzalémě a v osvětimském…

celý článek


Schönborn slaví 75 let

„Toto ‚prodloužení hry‘ chápu jako pověření darovat tento čas Pánu,“ reagoval kardinál Christoph Schönborn poté, co papež František nepřijal jeho rezignaci.

celý článek


Kněží z Evropy poměří síly ve futsalu

Mistrovství Evropy ve futsalu, tedy halovém fotbalu, kněží se letos koná v Česku. Zápasy se budou hrát už v druhé polovině února v Praze a v Říčanech u Prahy.

celý článek


Za záchranu sester nabídla život

Beatifikační proces služebnice Boží Marie Rosy Vůjtěchové začal v Rajhradě na sklonku loňského roku, téměř 75 let od její smrti. Vzhledem k charismatu tiché služby…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay