Náboženské motivy v českém folku

Vydání: 2007/3 Co poslouchají mladí křesťané, 16.1.2007, Autor: Aleš Palán

Podívat se na historii české folkové hudby průsečíkem křesťanských prvků v ní obsažených nikoho před sociologem Zdeňkem Nešporem nenapadlo. Vždyť kromě několika výjimek potvrzujících pravidlo (Lutka, Kryl, Karásek či Merta) se folkaři k víře nejen že nehlásí, ale mají pro ni slova více či méně dehonestující. Dá se dokonce s úspěchem předpokládat, že právě autoři skladeb a nositelé postojů, kterými se Nešporova kniha zabývá, budou mít k jeho vývodům výhrady nejostřejší. Takové nepochopení je ale osudem mnoha novátorských počinů. A Nešporova čtivá sociologická analýza takovým počinem bezesporu je.

Autor knihy Děkuji za bolest... nachází křesťanské prvky a odkazy i tam, kde je většina posluchačů pokládá pouze za obecné symboly (např. Marie = obětující se mateřství). Dost možná, že právě jeho vidění jakéhosi podprahového pronikání víry do folkových textů (a folkového způsobu života) je zobrazením slavné maximy, že i ateista je věřícím, který o tom zatím pouze neví. Nešpor pracuje nejen s prvky víry vědomé, ale i té vytěsněné do jungovského podvědomí – to přitom neznamená, že by zde byla víra slabší či méně inspirativní. Nešporova analýza pojmenovává kulturní zdroje českého folku, jeho nejvýraznější reprezentanty i posluchačskou obec. Každý, jehož srdce někdy rozechvěla folková skladba, nalezne v této knize nečekaně intimní zrcadlo.
Nešpor nabízí také řadu zneklidňujících tezí v mnohem širším kontextu, než by naznačoval podtitul jeho knihy Náboženské prvky v české folkové hudbě 60. – 80. let. Historii folku považuje například v jistém ohledu za uzavřenou kapitolu, jeho oblibu za komunismu zase za nevědomou snahu posluchačů vyprat doběla svá kompromisy mnohdy silně poskvrněná roucha. Spolu s již dříve vydanou antologií textů českých písničkářů Den bude dlouhý, která je jakousi čítankou českého folku, může kniha Děkuji za bolest... sloužit jako učebnice tohoto fenoménu.
Zdeněk Nešpor dokáže předmět svého zájmu rozkrýt ve společenských i politických kulisách doby. I pro tuto autorovu důslednost zbývá dopovědět „příběh“ fotografie otištěné na obálce knihy. Jde o snímek ze setkání českých folkařů působících doma, i těch donucených k emigraci. Sešli se v Polsku pár dnů před velkým listopadovým třeskem. Na fotografii zdraví diváky šest písničkářů. Tři z nich byli později odhaleni jako spolupracovníci StB! Podprahové pronikání kolaborujících tendencí do českého folku na své zpracování ještě čeká. Zdeněk Nešpor je osobností, která k tomu otevřela nebývale širokou cestu.
Zdeněk R. Nešpor: Děkuji za bolest... (vydalo CDK 2006)


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 17 24. – 30. dubna 2018

Kardinál Josef Beran už je doma

Kardinál Josef Beran je po více než půl století zpátky doma. Přivítaly ho zvony chrámů v celé republice. Ze země odjel v roce 1965, ale ve své svatovítské katedrále…

celý článek


Studenti se na Velehradě zabývali odpovědností

Více než šest set mladých lidí přijalo minulý týden pozvání na Studentský Velehrad. Setkání, které od čtvrtka do neděle na poutním místě už počtrnácté uspořádalo…

celý článek


Desátá Noc kostelů už za měsíc

Jubilejní Noc kostelů se v českých a moravských diecézích uskuteční už za necelý měsíc. Brány chrámů se otevřou v pátek 25. května. Právě v těchto dnech se připravují…

celý článek


Selhání, za které platíme dodnes

Kdysi filipo-jakubská noc, nedávno Vatra míru, dnes „pálení čarodějnic“. Poslední označení v sobě skrývá historii, na niž bychom neměli zapomenout a na kterou se…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay