Náboženské motivy v českém folku

Vydání: 2007/3 Co poslouchají mladí křesťané, 16.1.2007, Autor: Aleš Palán

Podívat se na historii české folkové hudby průsečíkem křesťanských prvků v ní obsažených nikoho před sociologem Zdeňkem Nešporem nenapadlo. Vždyť kromě několika výjimek potvrzujících pravidlo (Lutka, Kryl, Karásek či Merta) se folkaři k víře nejen že nehlásí, ale mají pro ni slova více či méně dehonestující. Dá se dokonce s úspěchem předpokládat, že právě autoři skladeb a nositelé postojů, kterými se Nešporova kniha zabývá, budou mít k jeho vývodům výhrady nejostřejší. Takové nepochopení je ale osudem mnoha novátorských počinů. A Nešporova čtivá sociologická analýza takovým počinem bezesporu je.

Autor knihy Děkuji za bolest... nachází křesťanské prvky a odkazy i tam, kde je většina posluchačů pokládá pouze za obecné symboly (např. Marie = obětující se mateřství). Dost možná, že právě jeho vidění jakéhosi podprahového pronikání víry do folkových textů (a folkového způsobu života) je zobrazením slavné maximy, že i ateista je věřícím, který o tom zatím pouze neví. Nešpor pracuje nejen s prvky víry vědomé, ale i té vytěsněné do jungovského podvědomí – to přitom neznamená, že by zde byla víra slabší či méně inspirativní. Nešporova analýza pojmenovává kulturní zdroje českého folku, jeho nejvýraznější reprezentanty i posluchačskou obec. Každý, jehož srdce někdy rozechvěla folková skladba, nalezne v této knize nečekaně intimní zrcadlo.
Nešpor nabízí také řadu zneklidňujících tezí v mnohem širším kontextu, než by naznačoval podtitul jeho knihy Náboženské prvky v české folkové hudbě 60. – 80. let. Historii folku považuje například v jistém ohledu za uzavřenou kapitolu, jeho oblibu za komunismu zase za nevědomou snahu posluchačů vyprat doběla svá kompromisy mnohdy silně poskvrněná roucha. Spolu s již dříve vydanou antologií textů českých písničkářů Den bude dlouhý, která je jakousi čítankou českého folku, může kniha Děkuji za bolest... sloužit jako učebnice tohoto fenoménu.
Zdeněk Nešpor dokáže předmět svého zájmu rozkrýt ve společenských i politických kulisách doby. I pro tuto autorovu důslednost zbývá dopovědět „příběh“ fotografie otištěné na obálce knihy. Jde o snímek ze setkání českých folkařů působících doma, i těch donucených k emigraci. Sešli se v Polsku pár dnů před velkým listopadovým třeskem. Na fotografii zdraví diváky šest písničkářů. Tři z nich byli později odhaleni jako spolupracovníci StB! Podprahové pronikání kolaborujících tendencí do českého folku na své zpracování ještě čeká. Zdeněk Nešpor je osobností, která k tomu otevřela nebývale širokou cestu.
Zdeněk R. Nešpor: Děkuji za bolest... (vydalo CDK 2006)


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay