Náboženská tolerance na Kosovském poli?

Vydání: 2008/9 Umírání dříve a dnes, 26.2.2008, Autor: Martin T. Zikmund

Napětí kolem nezávislosti Kosova má také náboženskou příčinu. Právě na Kosovském poli zastavili ve 14. století pravoslavní Srbové tažení osmanských Turků – muslimů. Nyní však na tomto území žije většina Albánců vyznávajících islám. Vyhlášení nezávislosti vyvolalo obavy, že dojde i k islamizaci regionu, ale nechybí ani hlasy, že může jít o zárodek budoucí náboženské tolerance.

„Všichni očekáváme něco těžkého a strašného,“ prohlásil biskup Artemij, nejvyšší představitel pravoslavné církve v Kosovu, v reakci na vyhlášení kosovské nezávislosti. „A proto by Srbsko mělo vojensky zakročit, aby Kosovo bylo zachováno jako součást státu,“ apeloval zároveň na Bělehrad. Srbské vedení by se podle něj mělo obrátit na Rusko, aby mu pomohlo zajistit udržení této provincie. Mluvčí moskevského patriarchátu pak vzápětí potvrdil, že ruská pravoslavná církev má na tuto otázku stejný názor a nezávislost Kosova odmítá.
Ani v Evropském parlamentu není tato záležitost nahlížena bezstarostně. „Obávám se, že po mezinárodním uznání nezávislého Kosova nebude už žádná síla schopna zabránit vzniku Velké Albánie. A ta jako muslimský stát v srdci křesťanského Balkánu zamíchá geopolitickými kartami v jihovýchodní Evropě, což povede k další destabilizaci regionu,“ varuje český europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL).
Podle něj nezávislost Kosova může způsobit i narušení územní celistvosti Makedonie a Černé Hory, kde žijí silné albánské menšiny.

„NÁŠ ISLÁM JE LIGHT“
Kosovští muslimové však okolní svět uklidňují: „Náš islám je ‚light‘ – něco jako Cola Cola Light nebo cigarety Marlboro Light,“ zavtipkoval Ilmi Krasniqi, imám jedné z pěti mešit ve východokosovském městě Gnjilane. „Tohle není Bagdád ani Saúdská Arábie,“ dodal. Jeho názor sdílejí i jiní. „Albánci, ač jsou ve většině případů muslimové, jsou fanatici pouze ve vděčnosti Americe. Albánský islám je umírněný a představuje val proti radikalizaci evropských muslimů,“ nechal se slyšet Stephen Schwartz, výkonný ředitel washingtonského Střediska pro islámský pluralismus. Podle něj se Kosovo stane naopak ukázkou náboženského pluralismu v Evropě.
„Sdíleli jsme s kosovským národem těžké doby, nyní s ním sdílíme i toto šťastné období,“ uvedl apoštolský administrátor kosovských katolíků Dode Gjergji a dodal: „Věříme, že jediný způsob budování Kosova je dialog.“ Z obyvatel Kosova se 90 % (tj. 2,1 milionu) hlásí k islámu. Katolíci tvoří tři procenta – mají 23 farností, 55 kněží a 80 řeholnic. S katolickou církví sympatizoval i zesnulý kosovský prezident Ibrahim Rugova. Ve věci nezávislosti Kosova nevydal Svatý stolec žádné jednoznačné prohlášení, jen vyzval k umírněnosti. Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 9 25. února – 2. března 2020

Křížová cesta Josefa Toufara

Sedmdesát let od smrti komunisty umučeného kněze P. Josefa Toufara připomíná jeho památku tento týden celá řada akcí.

celý článek


Evropský turnaj ve futsalu se českým kněžím vydařil

Minulý týden Česká republika poprvé pořádala evropský šampionát kněží ve futsalu. Český tým před domácím publikem vybojoval zatím nejlepší umístění v historii.

celý článek


Co jiní potřebují, tím my mrháme

Nadchází čas přípravy na Velikonoce, kdy v sobě oživujeme střídmost a pěstujeme odříkání. Ve světě, který nás vede k tomu, abychom spotřebovávali mnohem více, než…

celý článek


Dobrá kniha: Zlatý hattrick Ladislava Heryána

Dobrou knihou roku 2019 v literární anketě KT se stal titul „Sami na této zemi?“ z pera P. Ladislava Heryána.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay