Na panství krále Ječmínka

Vydání: 2008/10 Jak nás sourozenci ovlivňují?, 4.3.2008, Autor: Pavel Motyčka

Příloha: Doma

Na širé a rovinaté Hané, uprostřed polí, luk a lesů mezi Přerovem a Kroměříží leží asi pětitisícové město Chropyně. Někteří z nás si ho hned spojí s pověstí o králi Ječmínkovi. Kdo by neznal dojímavý příběh o dítěti, které bohabojná matka porodila v lánu ječmene, protože ji její neřestný manžel – rekovný potomek Chropinův – vypudil ze zámku. Lidé, kteří chlapce našli, ho pojmenovali podle místa narození: Ječmínek. Nikdy se neujal skutečné vlády, ale přesto se stal uznávaným ochráncem a patronem Hané – symbolem spravedlnosti a dobra. Prý až bude rodná Haná obležena nepřáteli, přicválá na koni s velkou mocí a vysvobodí ujařmenou krajinu. Lidová slovesnost je prostě kouzelná...
Dominantou Chropyně je zámek, který pochází ze 16. století. Děti bude asi nejvíce zajímat tzv. Ječmínkův sál. Mezi dobovým vybavením celé místnosti neujde našemu zraku stůl, za kterým měl Ječmínek sedat, když se zjevoval místním pánům. Další sál na zámku nese název Rytířský. Najdeme v něm unikátní rozsáhlou sbírku zbraní především ze 17. století. Ve zbylých částech budovy jsou instalovány expozice věnované dějinám města a dvěma slavným rodákům – hudebnímu skladateli Emilu Axmanovi a světoznámému malíři Emilu Fillovi. Sbírka kubistických obrazů posledně jmenovaného umělce je magnetem především pro milovníky a obdivovatele moderního umění. Se zámkem sousedí kostel svatého Jiljí, který si zaslouží alespoň krátké zastavení k modlitbě. Městský znak, na kterém je vyobrazena zlatá vydra držící v tlamě stříbrnou štiku, nám může napovědět, že v dřívějších dobách bylo ve městě a v jeho okolí úspěšně rozvíjeno rybníkářství. Připomínkou této epochy může být Zámecký rybník – v některých průvodcích zmiňovaný jako Chropyňský. Díky největší kolonii racků chechtavých v ČR a výskytu vzácných rostlin patří již více než padesát let mezi národní přírodní památky. Okolo rybníku vede naučná stezka dlouhá asi 3,5 kilometru s dvanácti zastaveními, na kterých se dovíme něco o místní flóře a fauně. Po absolvování stezky můžeme v turistice ještě chvíli pokračovat a navštívit technickou zajímavost – vodní viadukt na mlýnském rameni Malé Bečvy.
Zajímavostí pro mnohé může být rovněž to, že ve městě fungovaly malé lázně zaměřené na léčbu poruch pohybového ústrojí a vysokého krevního tlaku. Povodně z roku 1997 je však úplně zničily. Zda to byla definitivní tečka za lázeňskou péčí v tomto městě, není zatím jasné. Existují nicméně plány na jejich obnovu. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay