Vydání: 2010/11 Politické procesy 50. let, 10.3.2010, Autor: Zita Chalupová

V olomoucké arcidiecézi dosud existuje jen jediná církevní mateřská školka – v Prostějově. Ale protože je míst ve školkách obecně málo, a navíc se rodiče s dotazy na školku obracejí stále častěji i na církev, rozhodlo se Arcibiskupství olomoucké, že na svém území založí rovnou tři.

Cílem tohoto počinu je, aby dítě v předškolním věku, kdy je velmi vnímavé a vytváří si hodnotový systém, vyrůstalo v přirozeně křesťanském prostředí – tvrdí Zdislava Vyvozilová z centra pro školy při Arcibiskupství olomouckém. Podle ní je důležité, aby se dítě s hodnotami a přístupem, který zažívá v rodině, setkávalo i mimo domov. „Na ministerstvu školství máme podány dvě žádosti o zapsání do registru škol a školských zařízení. Jedná se o církevní mateřskou školu v Přerově a mateřskou školu sv. Josefa v Kojetíně. Připravujeme také školku v Olomouci, ale bohužel jsme zmeškali termín podání žádosti. Usilujeme tedy s pomocí olomouckého magistrátu o podání žádosti v mimořádném termínu,“ vysvětluje Zdislava Vyvozilová. Všechny tři školky by měly začít fungovat letos v září.

PĚTADVACET, ANEBO PADESÁT?

Církevní mateřská škola v Olomouci ponese název Ovečka, měla by najít prostory v centru města – na třídě 1. máje – a navštěvovat ji bude moci padesát dětí. V Přerově se váhá mezi pětadvaceti a padesáti dětmi, v Kojetíně to bude pětadvacet míst. Výběrová řízení na místo ředitelky jsou v Přerově a Kojetíně už uzavřená, zatímco v Olomouci bude teprve vyhlášeno. Mateřská škola není ovšem jen budova a paní ředitelka. Prostory je nutné také vhodně vybavit – nábytkem, nádobím, lůžkovinami, hračkami. „Arcibiskupství přispěje velkou částkou na rekonstrukci vybrané olomoucké budovy, město slíbilo zase příspěvek na vybavení. Od několika sponzorů máme už i nějaké hračky, ale rádi přijmeme další,“ uvádí Zdislava Vyvozilová s tím, že školné (příspěvek rodičů na provoz školky, který se má odvozovat od skutečných nákladů na provoz) bude odpovídat částce obvyklé v centru města.V Kojetíně se momentálně dokončuje schvalování projektu a připravují se nezbytné úpravy prostor. „S nápadem založit zde církevní školku za mnou přišly před rokem maminky z města a okolí,“ říká místní farář P. Pavel Ryšavý a zdůrazňuje, že mezi iniciátorkami byly i ženy, které nechodí do kostela: „Navzdory negativnímu obrazu církve v médiích mají důvěru v to, že zde najdou lepší, rodinnější prostředí.“ To potvrzují i slova Heleny Pompové, jedné z maminek, které uvažují o tom, že do školky své děti umístí. „Chtěla bych, aby má dcerka dostala křesťanské základy,“ říká. Běžné školy podle ní mohou dětem předávat i špatné vzory.

ŠKOLKA V KLÁŠTEŘE

„K záměru zřídit v Kojetíně církevní školku se kladně vyjádřilo i město,“ tvrdí místní farář. Zájem o místa v předškolních zařízeních je totiž v důsledku nedávného „baby boomu“ vyšší než jejich současná kapacita. O vzdálenější budoucnost školky se P. Ryšavý nebojí: „Věřím, že se nám teď, když je míst nedostatek, podaří získat dobrou pověst a rodiče budou pak církevní školku vyhledávat kvůli jejímu kvalitnímu přístupu.“ Církevní mateřská škola nebude v Kojetíně žádnou novinkou, neboť zde podobné zařízení fungovalo už před sto lety – a dokonce v témže domě, v bývalém klášteře Milosrdných sester sv. Kříže. Sestry však musely po nástupu komunistického režimu z Kojetína odejít, budova pak sloužila jako sídlo okresního úřadu a po územní reformě v roce 1960 jako internát. „V roce 2001 byl dům předán zpět do majetku nadačního fondu spravovaného farností a bylo třeba pro něho najít využití,“ vzpomíná kojetínský farář. V přízemí nakonec místní Charita zřídila stacionář pro seniory, ale patro nikdy trvale využíváno nebylo a slouží jen pro příležitostné farní akce.