Na krásné křemešnické samotě

Vydání: 2005/52 Vánoční dvojčíslo, 21.12.2005, Autor: Jan Mazanec

Příloha: Doma

Na Křemešník vezmi deštník. Tímto heslem straší starostliví rodiče odvážlivce, kteří se vydávají na tradiční svatotrojiční pouť. Škoda, že její slavnost připadá na konec května nebo začátek června, protože jak všichni v okolí vědí, Vysočina je nejkrásnější na podzim a v zimě. To mohou potvrdit i básníci, kterých jinak neúrodná Vysočina zplodila víc než jiné kraje. Ostatně právě Křemešník leží skoro uprostřed pomyslného „básnického šestiúhelníku“ Březina (Počátky), Sova (Pacov), Zábrana (Humpolec), Reynek (Petrkov), Florian (Stará Říše) a Hejda (Horní Ves).

Když přijíždíme hustou alejí do „divočejšího“ cípu Vysočiny, nelze nevzpomenout na verš Jana Zábrany: „Silnice mává stromy jako žezly.“ V okolí Křemešníka se dosud zachovalo rozptýlené osídlení samot a dodnes zde najdeme původní smíšené lesy. Ty nás pohlcují, ať už se k 765 metrů nad mořem vysokému vrcholu blížíme z kterékoli strany. Pro vysoké stromy ani není vidět kostel, z mlhy zádumčivého kraje vystupuje jen rozhledna Pípalka, jejíž stavbu si začátkem 90. let „vydupal“ aktivista Pavel Pípal, který proslul mimo jiné tím, že o svých dovolených obnovoval značení na turistických trasách (na Křemešníku se jich sbíhá několik a jedna je krásnější než druhá). Ze 40 metrů vysoké rozhledny je při dobré viditelnosti vidět až na Krkonoše a vstupné je natolik symbolické, že ho ani není třeba zmiňovat.

Pro zdraví lesy i své vlastní uděláte nejlíp, když auto necháte stát pod kopcem a vydáte se cestou kolem periodického pramenu křemešnické studánky. Z ní dodnes poutníci nosí domů vodu, které jsou připisovány léčebné účinky. Ze studánky s reliéfem Františka Bílka vás pak ke kostelu dovede strmá křížová cesta, jejíž poslední zastavení je dílem Antonína Bílka.

To už se před vámi z šera vynořuje kostel Nejsvětější Trojice. Klíče k němu má jediný stálý obyvatel (když nepočítáme havrany) Křemešníka, který je kostelníkem, ministrantem, hlídačem, majitelem klíčů od rozhledny, technikem a údržbářem v jedné osobě a který si ve své skromnosti nepřeje být jmenován (ale je to pan J. H. - pozn. red.). Tento muž vás jistě upozorní na originální trojboký oltář z roku 1752 (momentálně v rekonstrukci) nebo na sochu Dona Bosca - pro zajímavost: jde zřejmě o jednu z vůbec prvních soch tohoto světce po jeho kanonizaci. Samotný kostel vznikl v 16. století, podle legendy na základě slibu, kterému se zavázal měšťan Chejstovský, když při útěku před lupiči spadl do štoly tehdejšího stříbrného dolu. Jedinečný kostel byl až do nástupu komunistů k moci cílem procesí nejen z Čech, ale i z Bavorska a Rakouska.

Renesanční farář

Při východu z poutního kostela vás nemůžou nezaujmout funkční sluneční hodiny před farou. V ní dříve byla také škola, v níž v letech 1902-06 působil autor románu Na krásné samotě, jehož děj se odehrává právě zde. Na výčet aktivit tohoto umělce, kněze a „žulového“ člověka (kvůli svým vlasteneckým postojům zemřel v lágru v Dachau) Františka Bernarda Vaňka by nestačila celá příloha Doma. Věřme, že tento podporovatel sportu a zakladatel jednoho z prvních hokejových družstev u nás by měl radost i z toho, že pod Křemešníkem se dnes nachází lyžařská sjezdovka. Večerní lyžování (17–20 hod.) na svahu sevřeném temnými lesy je spíš poetickým než adrenalinovým zážitkem. Občerstvení nejen lyžařům v zimě, ale i cyklistům v létě nabízí nově zrekonstruovaný hotel pod kostelem. Kdo z jeho hostů, většinou přijedších autem, si představí, že před sto lety do zdejší školy chodilo 150 dětí – prý jen s horkým bramborem na jídlo a špalkem na topení?

To, že Křemešník ani o poutích není zdaleka tak zalidněn jako dříve, ale není důvod k truchlení. Naopak: buďme rádi, že ještě jsou polozapomenutá poutní místa, kam nedolehne povyk pouťových atrakcí. V kraji koluje pověst, že až přijdou zlé časy, zachrání si svůj život jen ti, kteří se budou nacházet do hodiny cesty od Křemešníka. Už proto byste s návratem z tohoto poutního místa neměli chvátat. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay