Na fatimské světlo nezapomenete

Vydání: 2017/38 Fatimské poselství putuje Českem, 19.9.2017, Autor: Kateřina Koubová

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru pro KT jeden z nich, ředitel Centra služeb pro poutníky PEDRO VALINHO GOMES, který pomáhal i při procesu svatořečení fatimských pasáčků.


Večerní modlitební průvod se svíčkami. Snímek Vilém Urbánek

Jak se stalo, že pracujete ve Fatimě?

Dostal jsem se k Fatimě před pěti lety při přípravě procesu kanonizace Francisca a Hyacinty. Vystudoval jsem teologii a postulátorka sestra Angela potřebovala někoho, kdo jí pomůže při studiu spirituality pasáčků a s dokumenty k přípravě kanonizace. V té době jsem se chtěl stěhovat do Afriky, protože manželka pochází ze Rwandy, ale přišla tato nabídka.

Co jste tehdy o Fatimě věděl?

Pro mě byla spíše neznámým územím. Studium spirituality Francisca a Hyacinty mi však doslova otevřelo obzory stran toho, jak je Fatima skutečně pedagogickým nástrojem, který otevírá cestu k evangeliu a křesťanskému životu. Měl jsem možnost prozkoumat teologická čtení fatimských událostí z různých zdrojů. Potom jsem byl požádán, abych pomohl s přípravami oslav jubilea v Centru pro poutníky.

V čem konkrétně spočívala vaše práce? Šlo jen o studium dokumentů, nebo jste se ještě mohl setkat i s někým, kdo měl k událostem blízko?

Žijící přímé svědky už samozřejmě nenajdeme, jen příbuzné, a s některými z nich jsem skutečně hovořil. Dnes už jsou hlavní zdroje informací ty napsané: rozhovory s vizionáři a svědky včetně kritických dokumentů až po články v proticírkevních novinách.

Přišel moment, který vás nějak více zasáhl?

Jako Portugalec jsem samozřejmě o Fatimě a šesti zjeveních Panny Marie třem malým dětem věděl, ale nic víc. A jako mnoho jiných katolíků jsem měl k Fatimě jistý kritický odstup, k té myšlence oběti a sto let starému jazyku. Prvním překvapením však bylo číst paměti sestry Lucie. Zjistil jsem, že vše z toho, co bylo řečeno, je už dávno v evangeliu. Ve Fatimě se vlastně nehlásalo nic nového než radostná zvěst! Fatima jen zdůrazňuje některé stránky evangelia. Volá po tom, aby církev žila radostnou zvěstí! Čili nic nového (směje se).

Zkuste být konkrétnější.

Jde o vizi sebedarování, sebeobětování. Poslední století je dobou sebeuvědomění, které vede idea nezávislosti lidské bytosti. Svět se stal individualistickým. Teologové to popisují tak, že dnes věříme, že si sami poskládáme svůj životní příběh. Je tu myšlenka supermana: moje vůle se stane skutečností. A do toho vstupuje Fatima s poselstvím obětování života ve prospěch druhých, s tím, ať uznáme, že si své životy nekonstruujeme, ale že je nám život nabídnut. Že můj život není jen můj osobní příběh, ale že se buduje v církvi, ve společenství.

Shrnuto: poselství Fatimy stojí proti tomu, jak se dnes život vlastně chápe?

Ano. A proto vstupují do poselství vize ruin či Ruska. To je vlastně nejlepším příměrem. Tyto tři děti, které se měly modlit za Rusko, neměly ponětí o tom, co to je. Lucia říká, že si Rusko představovaly jako starou a velmi zlou paní, která moc potřebovala jejich modlitby. Neměly tuchy o zeměpise, žily v horách, neuměly číst ani psát. Tímto vzkazem se měly modlit za ty, kdo trpí a kdo mají jinou perspektivu života, protože ztratili horizont Boha a lidská bytost se stala nástrojem k tomu, aby někdo získal moc. Proto konkrétně Rusko je politicky a objektivně důležitou částí fatimského poselství. Je však také symbolem, který se vztahuje na jakýkoliv stát, politiku nebo člověka, jenž si myslí, že si může dělat, co se mu zlíbí, aby dosáhl svého.

Více v rozhovoru, který lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.


KATEŘINA KOUBOVÁ

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Publicistika



Aktuální číslo 42 15. – 21. října 2019

Svatovítské varhany poprvé zahrály

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu…

celý článek


Když se sejdou následovníci Krista

Každou neděli se nad tisíci chrámů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku rozezní zvony. Zvou ke společnému slavení mše svaté. Farnost se schází.

celý článek


Žijeme pro okamžik každého dne

Královéhradeckou diecézi koncem září navštívil indický arcibiskup PETER MACHADO z Bangalore. Mezi českými věřícími podle svých slov zažil vřelé přijetí a velký…

celý článek


Oslava každodenní svatosti

Minulou neděli se sbor světců rozrostl o pět nových jmen. Osobnosti jsou rozdílné – od kardinála a intelektuála přes řeholnici s mezinárodním věhlasem až po ženu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay