Muslimové ve Francii na bohoslužbách

Vydání: 2016/32 Papež František: Nenechte se odradit, 2.8.2016

V neděli 31. července dorazili na katolické bohoslužby napříč Francií také četní muslimové, kteří takto chtěli dát najevo svůj odmítavý vztah k násilí ve věcech víry.

Největší pohnutí pocítili křesťané a muslimové při pozdravení pokoje.Snímek AFP

Právě minulou neděli měli na výzvu francouzských biskupů katolíci při bohoslužbách pamatovat na P. Jacquese Hamela, zavražděného mladými islamisty o pár dní dříve nedaleko Rouenu. Francouzská rada muslimského vyznání (CFCM) vyzvala proto muslimy, aby se ve jménu pokoje a na znamení solidarity těchto bohoslužeb účastnili. A francouzští biskupové vyzvali věřící, ať je přijmou bratrsky.

Jen do rouenské katedrály jich přišla asi stovka. „Dnes ráno vítáme zvláště naše přátele muslimy, bratry, kteří přišli do naší katedrály jako stavitelé pokoje,“ ohlásil rouenský arcibiskup Dominique Lebrun. „To potvrzuje, že odmítáte smrt a násilí ve jménu Božím,“ řekl dále. Zdůraznil přitom „naději“ jako odpověď na „barbarský čin“.

V pařížské katedrále Notre-Dame zase P. Jachiet přijal předsedu CFCM Anouara Kbibecha. „Jde o základní krok nového vztahu mezi křesťany a muslimy v této zemi,“ upozornil Khibech a dodal: „Dnes jsme my všichni francouzští katolíci.“ Nová setkání se čekají také na pohřbu P. Hamela v katedrále v Rouenu v úterý 2. srpna.

„Prosím vás, nenabízejme naši nenávist, ale otevřme ruce, abychom přijímali. Pokud to tak uděláme, vyhrajeme. Pokud budeme dělat opak, prohrajeme,“ řekl v kázání P. Benjamin Vergniaud. V kostele Panny Marie Růžencové na severním předměstí Paříže v Saint-Ouen, kde žije silná muslimská komunita, se toho rána mísily emoce, zloba i modlitby. P. Jacques Hamel byl zabit pět dní před tím a všichni na to musí stále myslet – píše ve své reportáži francouzský katolický deník La Croix. Přítomní se svěřují, jak je drama zasáhlo. Nikdo neskrývá smutek.

Poprvé na mši

Několik muslimů přišlo do kostela v odpovědi na tuto výzvu, seděli diskrétně vzadu. Leila s hlavou zahalenou v šátku se dostavila se svou 19letou dcerou. „Ve Francii jsem vyrostla, v té době ještě nebyly takto oddělené náboženské komunity,“ svěřuje se 42letá žena pro La Croix. Na bohoslužbě je stejně jako její dcera poprvé v životě. „Muslimové, Židé, křesťané, všichni jsme žili pospolu. Dnes už se to nevidí a to mě bolí,“ přiznává. Obě se přišly nejen podívat, ale i pomodlit, protože podle ní „muslimové a křesťané vzývají stejného Boha“.

Společně proti zlu

„Začínám už být trochu paranoidní,“ přiznává 64letá Anne-Marie po východu z kostela. „Mít strach je lidské, tomu nejde zabránit,“ dodává. „Ale to nám nesmí bránit chodit se modlit do kostela,“ přidává se její přítelkyně 65letá Louise, která se v pátek postila a modlila za mír, jak k tomu vyzvali francouzští biskupové celou zemi. Mnozí dotázaní říkají novinářům, že se odmítají podvolit strachu.

Na východě Francie v Borny, což je velká chudší čtvrť města Méty, se v neděli kostel rovněž zaplnil více než obvykle. Rémi se svou ženou sem přijeli ze své malé farnosti kvůli tomu, aby se potkali s muslimy. „Žili jsme v Tunisku. Víme, že sdílíme stejné hodnoty,“ zdůrazňuje. V předvečer bohoslužby se knězi P. Gilles Fundovi ozvali muslimové z blízké mešity s tím, zda mohou dojít na posledních 20 minut bohoslužby. Ve druhé části mše pak osm mužů v tradičních bílých hábitech vstoupilo do kostela a povzbuzeni věřícími došli až k prvním řadám.

Pozdravení pokoje

Někdo se dostavil sám jako Sanae, 45letá muslimka, která se v minulosti ocitla v kostele jen při něčím křtu nebo svatbě. „Je tu cítit uklidňující atmosféra jako v mešitě,“ konstatuje. Přišla na výzvu muslimské rady. „Chtěla jsem dokázat, že jsme proti tomu, co se děje. Musíme se sjednotit, abychom porazili zlo. Ujišťuji vás, že i ti muslimové, kteří nepřišli, jsou tu s námi v myšlenkách,“ dodává. Farid, jiný účastník bohoslužby, se svěřuje: „Já jsem konvertita, jsem křesťan. V úterý po tom atentátu jsem plakal. Jsem tak šťastný, že jsme tu dnes společně!“

Největší pohnutí pocítili lidé při pozdravení pokoje, když si katolíci podávali ruce s muslimy. V rouenské katedrále arcibiskup Lebrun sestoupil od oltáře, aby se na znamení pokoje objal se zástupci muslimské komunity. Taktéž se pozdravil se třemi řádovými sestrami, které byly ono úterý při atentátu v kostele v Saint-Etienne-du-Rouvray. Muslimové samozřejmě nepřistoupili ke svatému přijímání a jen se na místě modlili. Jedno muslimské sdružení přineslo transparent s nápisem „Láska pro všechny, nenávist pro nikoho“.

Ke společné modlitbě se připojili také muslimové v Itálii od jihu až po sever. Podle deníku Avvenire se jich přišlo modlit na 20 tisíc.

Ve stejný den při tiskové konferenci v letadle na cestě z Krakova do Říma papež František rovněž odmítl spojovat islám a násilí. Podle něj tato rovnice neplatí. Křesťané a muslimové mohou žít pokojně vedle sebe.

Martin T. Zikmund, Kateřina Koubová
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 26 27. června – 3. července 2017

Vydat se k prameni: na Velehrad

Začínají prázdniny – doba cestování a výletů. Rádi se vydáváme třeba do míst, kde pramení nějaká řeka. Obvykle to znamená výstup do hor, kde velice nenápadně…

celý článek


Putování v sobě skrývá obrovský poklad...

Zeptali jsme se několika zkušených poutníků, jaká cesta byla pro ně ta nejkrásnější.

celý článek


Křesťan a státník Helmut Kohl

Dlouho mluvil, ale uměl i dlouho naslouchat. Nejednou mu už předpovídali konec, ale vládl šestnáct let. Byl umanutý myšlenkou, jak zabránit opakování války. Takový byl…

celý článek


Letní putování s rodiči

Na ty dopisy si pamatujeme všichni. Sami jsme je kdysi psali dětskou rukou a o pár let později jsme podobné četli od vlastních ratolestí. „Milá maminko a tatínku, mám se…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay