Vydání: 2007/1 Novoroční předsevzetí, 2.1.2007, Autor: Markéta Lakosilová

S nástupem nového roku se mnozí z nás zamýšlí nad tím, zda si dát, či nedát novoroční předsevzetí. K těm nejrozšířenějším se řadí úmysly typu: příští rok určitě zhubnu, začnu pravidelně sportovat, budu každý den číst Písmo svaté. Zeptali jsme se známých osobností, jaký mají názor na novoroční předsevzetí, jak se s nimi potýkají a co hezkého je čeká v tomto roce:
1.Dávali jste si někdy novoroční předsevzetí? Jaké jste si dali loni a jak dlouho se vám ho podařilo plnit?
2.Na co se v roce 2007 těšíte?

P. JOSEF KAJNEK,
pomocný biskup královéhradecký
1. Nedávám si novoroční předsevzetí, ale předsevzetí si dávám průběžně během roku. Týká se nejen duchovního života, ale také dovzdělávání, života za volantem a také zdraví fyzického. Jsem v letech, kdy se člověk musí nutit do pohybu i do disciplíny při stravování. Na pracovním stole mám někde zarovnanou kartičku s větou, kterou jsem si opsal u jednoho přítele, zdravého sedmdesátníka. „Z toho, co sníš, polovina živí tebe, druhá polovina živí tvé lékaře.“ Dávám si předsevzetí, že do Nového roku tuto cedulku někde pod štosem papírů najdu a přemístím ji na stůl jídelní. Kdybych byl k sobě poctivý, tak se mi daří plnit předsevzetí tak na 15–20 procent.
2. Nemám nějaký bod nebo událost, na kterou bych se konkrétně v roce 2007 těšil. Ale každý rok a každý týden přináší pro kněze a biskupa mnoho událostí, ze kterých se může těšit a radovat. Je to řada setkání s kněžími a farníky při biřmováních, vizitacích a podobně.

JIŘÍ GRYGAR, astrofyzik
1. Pokud si to dobře pamatuji, tak naposledy jsem si dával nějaké novoroční předsevzetí někdy kolem svých dvaceti let. Jelikož jsem začal s těmi předsevzetími asi o deset let dříve, měl jsem už dostatečně bohatou statistiku, že jsem je nedokázal plnit ani po několik týdnů, natož pak celý rok. Z toho jsem usoudil, že – řečeno slovy našeho génia Járy Cimrmana – tudy cesta nevede.
2. Těším se na tradiční zimní a letní dovolenou. Už po jedenadvacáté se naše parta hvězdářů a cyklistů vypraví na běžky, tentokrát do Beskyd, kde se nám dovolená loni zvlášť vydařila. A v létě už po čtyřiadvacáté se vydáme na ještě tradičnější spanilou jízdu EBICYKL od hvězdárny ke hvězdárně, tentokrát po trase ze západních Čech na západ Moravy oklikou přes jižní, střední a východní Čechy.

LEOŠ HRDLIČKA,
redaktor časopisu Nezbeda
1. Novoroční předsevzetí si nikdy nedávám. Mám za to, že předsevzetí jsou konkrétní rozhodnutí ke změně, která by měl člověk dělat uvážlivě a cíleně, aby měla význam. Jinak se rozplynou v neurčitu s pocitem vlastního zklamání. Předsevzetí nemá daleko ke slibu a pokud něco slíbím, pak to přece musím také splnit. Proto si dávám ke konkrétním situacím konkrétní předsevzetí. Jednak se mi takový úkol lépe dodržuje a také mám za to, že tato rozhodnutí jsou efektivnější než neurčitá a dlouhodobá předsevzetí, třeba novoroční.
2. Na spoustu věcí. Především však na volný čas s rodinou, kterého je méně, než bych si představoval. Letos se nám podařilo několikrát cestovat – jen tak, bez konkrétního plánu – po naší vlasti a bylo to moc pěkné. Tak doufám, že to příští rok alespoň z poloviny zopakujeme.

MIREIA RYŠKOVÁ, vyučující na KTF UK
1. Před rokem jsem si žádné velké předsevzetí nedala, protože jsem byla plně soustředěná na svou maminku, která se vzpamatovávala z těžké nemoci. Snad ona byla mé předsevzetí, ona byla mou a sestřinou přednostní starostí. Bohužel nám v létě zemřela. Ale ani jinak nejsem příliš zapálená pro novoroční předsevzetí, především proto, že nová rozhodnutí, která jsou míněna opravdu vážně, se mají činit po zralé úvaze a v klidu, nejlépe na konci duchovních cvičení – a ne v situaci, kdy je člověk unaven shonem závěru roku, končícího semestru a společenských povinností spojených s oslavou vánočních a novoročních svátečních dní. Pro dobré rozhodnutí potřebuje člověk hlubší vhled do své situace, aby lépe nahlédl a pochopil, co od něj situace, v níž se nalézá, a tedy skrze ni i Bůh, žádá. Teprve pak má takové rozhodnutí smysl a šanci na úspěch. Takové předsevzetí může být pak velmi nečekané, já jsem například při posledních exerciciích dospěla k poznání, že si musím koupit společenské večerní šaty. A to mělo svůj dobrý smysl. Do nového roku žádné převratné předsevzetí nechystám, počkám si na příhodnější dobu.
2. O tom jsem zatím nepřemýšlela. Určitě na to, že dodělám své rozpracované publikace a začnu něco nového. Ze všeho nejvíc na práci a život se studenty a mladými lidmi. Ti jsou neustálým zdrojem mé radosti.

BOHUMIL KLEPETKO, moderátor ČT
1. Novoroční předsevzetí si nedávám; a nedával jsem si ho ani loni, ani v minulých letech. Mám spíš jakási dlouhodobá, průběžně pociťovaná přání, a ta vyslovuji v přímluvách na konci svých soukromých modliteb. Týkají se zdra- ví mých blízkých, našeho šťastného a spokojeného života. Novoroční předsevzetí si nedávám proto, že je považuji spíš za povrchní, málokdy plněná a vyplněná. Důležitější je žití podle dlouhodobých hodnot, které období jednoho roku přesahují.
2. Obvykle se první polovinu roku, od Vánoc do léta, těším na naši rodinnou dovolenou – někde na venkově u moře, spíš chladnějšího. Po Vánocích už ji vždy začínám plánovat. A druhou polovinu roku už se zase těším na Vánoce, jejich atmosféru, a všechny jim předcházející tradice a zvyky adventu. Mezitím mi čas zpestřují různé menší radosti – například se každý týden těším na víkendové hokejové zápasy našeho staršího syna Jeronýma. Mladší syn Benedikt je zatím teprve v hokejové přípravce...

P. JIŘÍ KAŠNÝ SDB, děkan TF JU
1. Předsevzetí si dávám na začátku akademického roku v září, jednak protože učím na teologické fakultě, a tam začíná nový rok se začátkem podzimu, a také protože v létě si nacházím čas na exercicie, na hodnocení a uvažování o osobním životě. Letos na jaře jsem se setkal s redaktorem Janem Nouzou, který připravoval ročenku českobudějovického Biskupského gymnázia J. N. Neumanna. Našemu rozhovoru pak dal název „Nebojte se nových rozhodnutí“ (Pokoušejme se o nový začátek). Tato věta, byť jsem ji sám neformuloval, mě provází jako motto a předsevzetí v tomto akademickém roce a teď jsem asi v polovině jejího naplňování.
2. V práci děkana na teologické fakultě jsem se dostal už do druhé poloviny druhého funkčního období a potřebuji si připomínat, že není třeba příliš váhat s novými rozhodnutími: připravujeme navazující magisterské obory Etika v sociální práci, Pastorační práce – teologie služby... Ve své práci jsem se léta věnoval procesnímu a manželskému právu. Čeká mě rozhodnutí, co dál. Asi to budou otázky o manželství a rodině v sociálním kontextu. Upřesnit toto rozhodnutí patří mezi věci, na které se těším.

HELENA KOTÁSKOVÁ FMA,
ředitelka Dvouleté katolické střední školy
1. K novému roku si předsevzetí nedávám. Myslím si totiž, že čím jich má člověk víc, tím obtížněji je plní. Spoluzakladatel naší kongregace svatý Don Bosco si přál, abychom se každoročně nad svým životem zamýšleli – toto přání se snažíme naplňovat při duchovních cvičeních. Tak se moje nová předsevzetí rodí ne na nový rok, ale právě o letních prázdninách. A aby nám ta předsevzetí vydržela, snažíme se najít si v komunitě každý měsíc čas na společnou duchovní obnovu.
Každý nový rok svého života s velkou důvěrou vkládám do rukou Panny Marie. V posledních letech mě stále více oslovuje tichá noční adorace 13. 1. v mariánské bazilice na severu Čech ve Filipově. Tam prostřednictvím Matky Boží vzdávám díky Bohu za všechny dary a milosti přijaté v uplynulém roce a zároveň prosím, aby mi právě Maria byla věrnou průvodkyní na další cestě. 2. Každoročně dostáváme jako dárek od hlavního představeného salesiánů heslo na nový rok. Pro rok 2007 nám píše: Nechme se vést láskou Boha k životu. A já se těším na to, co všechno nám Pán ve své prozřetelnosti chystá – a nejen nám, ale i těm, které nám svěřuje – půjdeme-li ovšem po cestách, které nám prostřednictvím Ducha Svatého a našich představených ukazuje. A učím se mu už teď za to všechno děkovat.