Mši svatou si není možné zaplatit či koupit

Vydání: 2004/31 Mám strach být ošklivý, 1.9.2004, Autor: Pavel Kuneš

Nebezpečí pohoršení nad obchodováním s posvátnými věcmi
Náš nový nový duchovní správce nám sdělil, že mše svatá stojí (!) 250 korun a v sousední vesnici tři stovky, protože prý tam musí dojet automobilem. Pan farář, který tu byl léta před ním, vždycky s díky přijal, co jsme mu podle svých možností ochotně mohli dát. Pokaždé se vyvaroval třeba jen malinkého náznaku toho, že by peníze vyžadoval.
D. N., Litoměřicko


Nemáme nic většího, co nás sjednocuje a přibližuje Pánu Bohu, než je mše svatá. Podle sv. Cyrila Jeruzalémského (+ 386) k ní patří také prosby za všechny, kteří zesnuli před námi, a „jsme přesvědčeni, že to velmi prospívá duším, za které je přednášena prosba během mše sv.“.

Tato starobylá praxe vedla ve středověku k rozpracování nauky o užitcích mše svaté. Rozlišovaly se užitky mše jako obecné a zvláštní. Mše svatá mohla být sloužena na zvláštní úmysl jednotlivých věřících. Se zvláštními užitky bylo spojeno takzvané mešní stipendium (lidově intence), obvykle peněžitý obnos. Těmito penězi se neplatila mše svatá, ale byl to příspěvek k církevním účelům, například k výživě duchovních, na potřeby kostela či k podpoře chudých.

Podle Kodexu kanonického práva z roku 1983 je i dnes knězi dovoleno přijmout mešní stipendium.

Protože by se mohlo zdát, že mši svatou je možné si zaplatit nebo koupit, má uvedený kodex 13 kánonů (945-958), které vylučují zneužití tohoto dovolení. Začínají tím, že se velmi doporučuje kněžím, aby také bez přijetí stipendia sloužili mši na úmysl věřících, hlavně chudých. Další kánony např. připomínají, že ti, kdo dávají stipendium, přispívají k prospěchu církve a podílejí se tímto darem na její péči o vydržování duchovních a na jejích činnostech.

Mešní stipendium může být třeba jen nepatrné a nesmí je provázet ani zdání obchodu nebo spekulace. Pro zaznamenávání mešních úmyslů musí být vedena zvláštní kniha.

Dekret římské Kongregace pro kněžstvo (1991) připomíná nebezpečí pohoršení nad obchodováním s posvátnými věcmi. Současně zdůrazňuje význam almužny v křesťanském životě. Vzhledem k tomu, že u nás nezbytná životní podpora kněží je zajištěna platem, peněžní obnos se tak stává spoluprací při podpoře apoštolské činnosti církve.

P. PAVEL KUNEŠ, farář v Praze - Vršovicích Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay