Možná jsme se dobře modlily

1.6.2016, Autor: Kateřina Šťastná

Na dvou hlavních náměstích města Lysá nad Labem a v přilehlých uličkách uplynulý pátek a sobotu zněla hudba. Všude plno lidí, stánky, vůně občerstvení.


Do festivalu „Lysá žije!“ se zapojila i místní farnost, a to plnými silami. Lidí, kteří se přišli podívat do kostela, bylo opravdu mnoho. Někteří se zúčastnili komentované prohlídky varhan – a také přispěli na jejich opravu. Ta je totiž kvůli napadení červotočem nutná. Příchozí děti si mohly vymalovat svého červotoče nebo na fotografiích hádat, jak takový červotoč vypadá.
„Jú, tady jsou peníze. Dáte mi peníze,“ fascinovaně hledí chlapeček na zamčenou kasičku, připevněnou na velký kámen, se kterým sotva hnou dva muži. Také další, o něco starší mladík poznamenává, že by to byla „dobrá párty“. Ovšem na varhany, jejichž kompletní oprava je vyčíslena na 11 milionů, to úplně nestačí.
Pár návštěvníků se při příchodu do kostela pokřižuje, krátce pomodlí, ale většina sem očividně nechodí. Někteří vejdou se zmrzlinou, jedna paní si prohlíží interiér kostela s pejskem v náručí. Někteří se také přicházejí ochladit, protože venku je opravdu horko. To se ovšem během odpoledne mění. Z povzdálí se nebezpečně přibližují černé mraky. U stolků s občerstvením, úkoly i u kasičky, kterou bychom rozhodně neunesly, jsme jen dvě. „My se pomodlíme a nebude pršet,“ usmívá se kamarádka. Nezdá se, že by to pomohlo, černé mraky se blíží dál. Začínáme vymýšlet „plán“. Jakmile začne foukat vítr, nanosíme věci do kostela a tam můžeme dál pokračovat v programu. Jenomže vítr je rychlejší. Všechny věci – papíroví červotoči, letáčky, složenky, pastelky, nůžky, stojan s informační tabulí – jsou najednou rozfoukané po trávníku kolem kostela. Popadáme jako první stolek s občerstvením a neseme ho do kostela. Lidé, kteří se přišli do kostela podívat, nám najednou pomáhají. Všichni, kdo tam jsou! A tak máme během chvilky vše nanošené dovnitř – a třídíme papíry a letáčky. Můžeme vydechnout. Hotovo. Zatím neprší. Suchou nohou se nakonec po nějaké době vracíme i domů. Lysá je pověstná tím, že tu neprší, i když se zdá, že bude. Ale kdo ví – třeba jsme se dobře modlilysmiley.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Blogy, Články



Aktuální číslo 49 29. listopadu – 5. prosince 2016

Církev se staví na vlastní nohy

Jak si stojí ekonomika římskokatolické církve po majetkovém narovnání? Shrnutí přinesli její představitelé na historicky první tiskové konferenci o hospodaření církve minulý týden.

celý článek


Stane se přímluvcem v nebi?

Je to sedmdesát let, co se ujal stolce svatého Vojtěcha. Po koncentračním táboře v Dachau ho nicméně čekaly další krušné chvíle, které mu připravili komunisté.

celý článek


Vše se vyřeší v Otcově náruči

Na závěr Svatého roku milosrdenství, na slavnost Krista Krále 20. listopadu, podepsal papež František apoštolský list Misericordia et misera (Milosrdenství a ubožačka).…

celý článek


Odcházím, protože jsem unavený

Nový církevní rok začíná jako emeritní biskup. O uvolnění z funkce požádal předčasně, zájem o farnosti v pražské arcidiecézi přesto neztrácí. Biskup KAREL HERBST SDB.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay