Mozek funguje podobně jako sval

Vydání: 2014/43 Papež blahořečil Pavla VI., 21.10.2014, Autor: Aleš Palán

Jak probíhá onen mechanismus, kterým si do mozku ukládáme informace? A můžeme jim skutečně věřit? Nejen o tom hovoříme s trenérkou paměti JITKOU SUCHOU.
 
Školní docházka není založena výhradně na paměti, ale bez ní by to nešlo. Snímek archiv KT
 
Jakým způsobem si náš mozek pamatuje?
 
Paměť je řada různých elektrochemických dějů mezi výběžky dvou nervových buněk. Série těchto propojení (synapsí) tvoří paměťové stopy – to z mikroskopického hlediska. Z praktického hlediska je k zapamatování nutná určitá úroveň koncentrace pozornosti (když se na informaci nesoustředím, těžko si ji zapamatuji) a určitý počet opakování, aby se informace uložila z tzv. ultrakrátkodobé paměti (pár sekund) do střednědobé nebo dlouhodobé a dala se kdykoli z paměti vybavit. Zapamatování usnadňují např. výrazné smyslové vjemy, a také je-li přístup k informaci zajištěn různými smyslovými kanály – například je nám předkládána ve vizuální i zvukové formě, navíc o ní třeba diskutujeme. Lepšímu zapamatování dále prospívají pozitivní emoce (zájem, motivace) či tvorba různých asociací.
 
Jak naopak mozek zapomíná? Je to opak pamatování?
 
Zapomínáme hlavně to, na co se nesoustředíme, nebo informace, které nejsou pro náš mozek dost „atraktivní“, takže si je vůbec neuloží. Nebo si je uloží, ale paměťová stopa postupně zeslábne a informace se dostane do našeho podvědomí.
 
Tam je napořád?
 
Dá se z podvědomí zase vyvolat. Většina z nás to zná z vlastní zkušenosti, když se třeba cizí jazyk učili před mnoha lety a teď se k němu vrací. Informace, které se člověk už jednou kdysi učil, „lezou do hlavy“ lépe, zesláblé paměťové stopy se znovu posilují.
 
A zapomínání ve stáří?
 
Tam nastávají různé změny v oblasti mozku, nejvíce se týkající čelních laloků pravé mozkové hemisféry. V praxi to znamená, že se starší lidé o něco obtížněji učí nové informace, a hlavně nové dovednosti – odtud třeba pramení nechuť k novým technologiím, protože to stojí mnoho úsilí. Ale změny v paměťových výkonech ve stáří jsou způsobeny spíše zhoršením smyslového vnímání a celkovým zpomalením než zhoršením paměti samotné. Navíc, starší člověk toho má za celý život mnohem víc k pamatování, a tedy i k zapomínání.
 
Paměť nás klame, některé věci si vybavujeme jinak, než se skutečně odehrály. Je možné rozpoznat autentické vzpomínky od těch klamavých?
 
Mozek má obecně tendenci negativní potlačovat, vytěsňovat do podvědomí. Pak si vlastně leccos z minulosti velmi idealizujeme. Právě v dnešní době je to velmi aktuální, když mnoho lidí volá po návratu socialismu. Když na tu dobu někdo vzpomíná s nostalgií, je to spíš proto, že vzpomíná s nostalgií na své mládí. Autobiografická paměť je velmi subjektivní, ovlivněná mnoha okolnostmi. Různé situace z minulosti máme výrazně spojené třeba s tím, že jsme tehdy byli mladí, zdraví, bezstarostní apod. Myslím, že to rozeznat úplně nejde, i různé „historické“ události vnímáme subjektivně – nic není jen černé, nebo bílé.
 
Můžeme si „pamatovat“ něco, co se vůbec neodehrálo nebo čeho jsme nebyli svědky?
 
Myslím, že ano. Jsme doslova zahlceni informacemi, které se na nás řítí ze všech stran. Proto se nám někdy stane, že si sami nejsme jistí, jestli se určitá situace stala nám, či někomu známému, nebo jsme o tom četli či to viděli ve filmu. V našem mozku to přesto utkví.
 
Nakolik je kvalita paměti každého z nás vrozená a nakolik ji můžeme trénovat?
 
Netroufám si říci přesná čísla, ale odhadla bych, že naše vlastní úsilí tvoří více než polovinu našich paměťových schopností. Samozřejmě každý z nás má určité silné a slabé stránky. Co se týče paměti, někdo si třeba dobře pamatuje čísla, jiný jména, někdo je zase hodně kreativní apod. Většinou tušíme, co nám jde dobře a co už méně, ale zcela se to ozřejmí v kurzech trénování paměti. Tam se procvičují všechny její složky. V běžném životě se totiž snažíme vyhnout tomu, co nám dělá problém, a věnovat se spíš tomu, co nám jde dobře. Třeba luštění křížovek. Pro mozek toho, kdo celý život rád luštil, to není žádná zátěž, nýbrž jen automatické vybavování si informací z dlouhodobé paměti a její udržování.
 
Co byste starým lidem doporučila?
 
Neustrnout a učit se i ve starším věku nové věci, dovednosti, a to přesto, že je to obtížnější. Tím totiž aktivujeme pravou mozkovou hemisféru, což se považuje za významný faktor v prevenci vzniku onemocnění mozku (např. Alzheimerovy choroby). Mozek funguje podobně jako sval: když se nezatěžuje, schopnosti se ztrácejí. Ale nikdy není pozdě začít. Nemusí jít výhradně o trénink paměti, třeba i čtením knížek si rozvíjíme své schopnosti, zejména pokud o přečtených knihách s někým diskutujeme. Význam pro fungování paměti má i adekvátní pohybová aktivita. Podle řady studií se zjistilo, že pravidelná celoživotní pohybová aktivita (nejméně dvakrát či třikrát do týdne) při nižší či střední intenzitě zátěže zlepšuje fungování mozku ve stáří. Také můžeme hrát stolní hry (třeba s vnoučaty), chodit na přednášky nebo si oživit cizí jazyky. 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma

Diskuse

Potíž je vybavování, to si žádá Michal 22.10.2014 02:33

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 49 29. listopadu – 5. prosince 2016

Církev se staví na vlastní nohy

Jak si stojí ekonomika římskokatolické církve po majetkovém narovnání? Shrnutí přinesli její představitelé na historicky první tiskové konferenci o hospodaření církve minulý týden.

celý článek


Stane se přímluvcem v nebi?

Je to sedmdesát let, co se ujal stolce svatého Vojtěcha. Po koncentračním táboře v Dachau ho nicméně čekaly další krušné chvíle, které mu připravili komunisté.

celý článek


Vše se vyřeší v Otcově náruči

Na závěr Svatého roku milosrdenství, na slavnost Krista Krále 20. listopadu, podepsal papež František apoštolský list Misericordia et misera (Milosrdenství a ubožačka).…

celý článek


Odcházím, protože jsem unavený

Nový církevní rok začíná jako emeritní biskup. O uvolnění z funkce požádal předčasně, zájem o farnosti v pražské arcidiecézi přesto neztrácí. Biskup KAREL HERBST SDB.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay