26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Monstrprocesy: vynucená přiznání a nejtvrdší tresty

10. 3. 2010

|
Tisk
|

Vydání: 2010/11 Politické procesy 50. let, 10.3.2010, Autor: Aleš Palán

Je to jeden z nejkrutějších vtipů, jaký jen může existovat. Atmosféru, v níž se nacházela česká společnost před šedesáti lety, kdy komunistická justice rozjížděla nechvalně známé monstrprocesy, ale vystihuje poměrně přesně. Přijde na celu nový vězeň; jiný mukl, který tu už nějakou dobu sedí, se ho optá, na jak dlouho byl odsouzen a za co. „Dostal jsem dvacet let! A za nic, naprosto za nic!“ povzdechne si nováček. Zkušenější kolega nevěřícně zavrtí hlavou: „Hele, nekecej, za nic se dává patnáct.“

Komunisté se na převzetí moci ve státě – včetně zneužití justice – připravovali dlouhodobě. I proto měli hned po skončení druhé světové války zájem o ministerstvo vnitra, které pak řídili kontinuálně už od roku 1945. Mohli tak mimo jiné sledovat a diskreditovat nepohodlné osoby a organizace. Katolická církev a věřící obecně patřili mezi ně na prvním místě. Předsednictvo ÚV KSČ bylo v září 1948 rozhodnuto, že proti „reakci“ se musí tvrdě. Budou budovány tábory nucených prací a zatýkáni Sokolové, vojáci, politici a kněží. Byly vytvořeny tzv. bezpečnostní pětky, jejichž úkolem bylo dodávání „nepřátel“ ber kde ber. Prezident Gottwald se právě v té době sešel na Krymu se Stalinem a byl upozorněn, že nepřátelé se skrývají také ve vlastních řadách. Za mřížemi či na šibenici tak skončilo i mnoho komunistů. Na konci září 1948 přijeli do Československa dva sovětští poradci – a procesy se mohly rozběh- nout. Rusové měli s monstrprocesy zkušenosti už z třicátých let. V dobách tzv. velké čistky (1936–1938) skončily za mřížemi desetitisíce nevinných lidí. Potomek jedné z obětí tohoto teroru dodnes žije v Praze; stále má obavy, a chce proto zůstat v anonymitě. Na otázku, jak reagovali jeho spolužáci ze školy, když mu v té době popravili tatínka, říká: „To nebyl takový problém. V naší třídě měla skoro polovina spolužáků tátu v gulagu nebo na popravišti.“ Podle odhadů bylo tehdy postiženo zhruba pět milionů lidí! Ideologicky se stalinistický režim pokusil „odhalení nepřátelských center“ využít ve čtyřech tzv. Moskevských procesech. Ten první, kde byli souzeni například politici Zinověv a Kameněv, proběhl v lednu 1935. Už tehdy se objevovala zcela absurdní přiznání, která byla vynucena mocenským aparátem. Podobné procesy se po převzetí moci komunisty odehrály ve všech zemích sovětského bloku. Právě v Československu (spolu s Albánií a Jugoslávií) bylo pronásledování církve nejintenzivnější. První monstrprocesy se u nás odehrávaly na jaře 1950. V těchto dnech si tedy připomínáme jejich neblahé šedesátileté výročí.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou