Monstrprocesy: vynucená přiznání a nejtvrdší tresty

Vydání: 2010/11 Politické procesy 50. let, 10.3.2010, Autor: Aleš Palán

Je to jeden z nejkrutějších vtipů, jaký jen může existovat. Atmosféru, v níž se nacházela česká společnost před šedesáti lety, kdy komunistická justice rozjížděla nechvalně známé monstrprocesy, ale vystihuje poměrně přesně. Přijde na celu nový vězeň; jiný mukl, který tu už nějakou dobu sedí, se ho optá, na jak dlouho byl odsouzen a za co. „Dostal jsem dvacet let! A za nic, naprosto za nic!“ povzdechne si nováček. Zkušenější kolega nevěřícně zavrtí hlavou: „Hele, nekecej, za nic se dává patnáct.“

Komunisté se na převzetí moci ve státě – včetně zneužití justice – připravovali dlouhodobě. I proto měli hned po skončení druhé světové války zájem o ministerstvo vnitra, které pak řídili kontinuálně už od roku 1945. Mohli tak mimo jiné sledovat a diskreditovat nepohodlné osoby a organizace. Katolická církev a věřící obecně patřili mezi ně na prvním místě. Předsednictvo ÚV KSČ bylo v září 1948 rozhodnuto, že proti „reakci“ se musí tvrdě. Budou budovány tábory nucených prací a zatýkáni Sokolové, vojáci, politici a kněží. Byly vytvořeny tzv. bezpečnostní pětky, jejichž úkolem bylo dodávání „nepřátel“ ber kde ber. Prezident Gottwald se právě v té době sešel na Krymu se Stalinem a byl upozorněn, že nepřátelé se skrývají také ve vlastních řadách. Za mřížemi či na šibenici tak skončilo i mnoho komunistů. Na konci září 1948 přijeli do Československa dva sovětští poradci – a procesy se mohly rozběh- nout. Rusové měli s monstrprocesy zkušenosti už z třicátých let. V dobách tzv. velké čistky (1936–1938) skončily za mřížemi desetitisíce nevinných lidí. Potomek jedné z obětí tohoto teroru dodnes žije v Praze; stále má obavy, a chce proto zůstat v anonymitě. Na otázku, jak reagovali jeho spolužáci ze školy, když mu v té době popravili tatínka, říká: „To nebyl takový problém. V naší třídě měla skoro polovina spolužáků tátu v gulagu nebo na popravišti.“ Podle odhadů bylo tehdy postiženo zhruba pět milionů lidí! Ideologicky se stalinistický režim pokusil „odhalení nepřátelských center“ využít ve čtyřech tzv. Moskevských procesech. Ten první, kde byli souzeni například politici Zinověv a Kameněv, proběhl v lednu 1935. Už tehdy se objevovala zcela absurdní přiznání, která byla vynucena mocenským aparátem. Podobné procesy se po převzetí moci komunisty odehrály ve všech zemích sovětského bloku. Právě v Československu (spolu s Albánií a Jugoslávií) bylo pronásledování církve nejintenzivnější. První monstrprocesy se u nás odehrávaly na jaře 1950. V těchto dnech si tedy připomínáme jejich neblahé šedesátileté výročí.

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay