Modrá: Velká Morava ožívá

Vydání: 2005/27 Cyrilometodějské dvojčíslo, 16.8.2005, Autor: Aleš Palán

Příloha: Doma

Ještě nedávno vydaná publikace 777 kostelů, klášterů a kaplí ČR (Kartografie Praha 2002) hovoří o Modré pouze jako o místě v těsném sousedství Velehradu, kde byly odkryty zbytky velkomoravského kostela z 1. poloviny 9. století. Dnes v Modré stojí replika kostela sv. Jana Křtitele a v jejím těsném sousedství byl otevřen i Archeoskanzen, který přibližuje velkomoravské opevněné sídliště středního Pomoraví. To vše na dohled staroslavného Velehradu.

Autorem projektu kostelíka je Zdeněk Špičák. Jeho dílo se snaží přiblížit vzhledu nejtypičtějších církevních staveb Velké Moravy. Příchozího potěší, že dveře kostelíka bývají pravidelně otevřené, a že se může zapsat i do pamětní knihy. Nahrubo opracovaný pískovec v čistém interiéru kostela jako by navozoval atmosféru hloubky a průzračnosti dávné víry. Čtrnáct oken, jejichž počet se shoduje se zastaveními křížové cesty, vpouští dovnitř jasné světlo, které umocňuje prostotu kostela. Mimochodem: historické souvislosti respektuje i plot kolem pozemku tohoto „církevního areálu“ – mezi kůly zaraženými do země je vodorovně propleteno proutí.

Pár kroků od tohoto rekonstruovaného velkomoravského kostela se nachází vykopávky skutečného chrámu z 9. století – šlo o jednolodní podélnou stavbu s odsazeným rovně ukončeným kněžištěm. Čtyři opěrné sloupy byly podle archeologů vystavěny až dodatečně. Výzkum zde probíhal v letech 1911 a 1953-55. „Kostel sv. Jana byl prázdný a opuštěný už v době, kdy se zakládal velehradský klášter,“ píše se v knize 777 kostelů, klášterů a kaplí ČR. „Cisterciáčtí mniši jej po roce 1205 opravili a používali jako provizorium do doby dokončení klášterního kostela. Kostelík existoval i později, do roku 1682; ještě v roce 1885 byly dobře patrné jeho trosky.“ Publikace nezamlčuje také to, co se stalo s těmito památnými zbytky: byly rozebrány na stavební materiál.

Zcela opačné tendence můžeme sledovat v Archeoskanzenu Modrá. Ten sice byl při loňském slavnostním otevření průtrží mračen zcela vyplaven (starosta místo vítání hostů stál s ostatními po lýtka v bahně a lopatou se snažil zabránit nejhoršímu), ale nyní se má čile k světu. Objekt stojí na místě někdejšího velkomoravského osídlení a této tradici se snaží zůstat věrný. Takhle nějak snad žili naši předci v 9. století: opevnění tvoří jednoduchá dřevěná palisáda se vstupní branou mezi dvěma věžemi, rolníci obývají roubené zemnice, jejichž podlaha je zahloubena pod povrch terénu, potraviny a seno se uchovávají v hospodářské stavbě zvané kleť. Bohatší osadníci pak bydlí nadzemních roubených domech, řemeslníci mají své keramické a šperkařské dílny. Nechybí ani pekárna s dvěma chlebovýmí pecemi a kovárna. Všechny tyto a další objekty jsou citlivě rekonstruovány na základě vykopávek z různých míst Slovácka, zejména ze Starého Města.

Archeoskanzen však nejsou jen architektonické relikty minulosti. Areál připravuje během celého roku řadu programů a akcí, při kterých si mohou návštěvníci „osahat“ dávná řemesla a vidět, jak staří Slované žili. Celkový dojem dolaďuje i možnost ochutnat speciality vyrobené z původních plodin a nakrmit „velkomoravská“ domácí zvířata. Modrá by neměla chybět v itineráři snad žádných návštěvníků Velehradu, zejména těch, kteří sem zavítají s dětmi. Sdílet článek na: 

Sekce: Doma, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay