Modlitby na místě nedávného mučení

Vydání: 2007/36 Kněží v důchodu, 4.9.2007, Autor: Lenka Fojtíková

Rozbitá okna, oprýskané stěny, seškrábané fresky. Velká rudá hvězda a nápis Proletáři všech zemí, spojte se. Právě tak je ještě dnes „vyzdobený“ presbytář kaple neblaze proslulé uherskohradišťské věznice. Na tomto místě se o posledním srpnovém pondělku uskutečnila ekumenická bohoslužba na uctění památky politických vězňů fašistického i komunistického režimu. Při pietním aktu se sešli zástupci židovské náboženské obce a církví římskokatolické, československé husitské a českobratrské evangelické. Mezi přítomnými byly i na dvě desítky bývalých politických vězňů, kteří tímto kriminálem prošli.

„Odseděla jsem si dva a půl roku, manžel téměř deset. Zavřeli mě kvůli letákům. V Uherském Brodě, odkud pocházím, nás bylo takových víc. Byli jsme součástí skupiny Včela. Tady v Hradišti jsem byla dvacet měsíců ve vyšetřovací vazbě,“ vzpomínala jedenaosmdesátiletá jednatelka pobočky Konfederace politických vězňů v Uherském Hradišti Anna Honová. S ohlédnutím za tvrdou minulostí se přidal pětasedmdesátiletý František Kolečkář z Velehradu: „Mě zavřeli v šestnácti letech za přechod hranic. Na hradišťský kriminál mám trpké vzpomínky. Na prostoru dvakrát čtyři metry jsme byli tři chlapi. Byl jsem ale mladistvý, takže jsem si v kobce číslo patnáct odseděl jen půl roku.“
Ekumenické bohoslužby se většina vězňů už nedožila, a tak přišli jejich pozůstalí. „Manžel byl zavřený deset let. Zavřeli ho za šíření letáků. V Hradišti ho vyslýchal i Grebeníček,“ připomněla jméno bachaře, jehož syn-komunista dnes sedí v parlamentu, Eva Minksová z Velké nad Veličkou.
„Tato ekumenická bohoslužba měla symbolicky vyzvat naši společnost, aby hledala cestu k očištění od křivd a vin minulosti. Aby světla svíček, která byla zapálena v místech, kde vládla smrt a zmar, prosvítila temnotu a ukázala cestu k naději a novým začátkům,“ připomněl farář farního sboru českobratrské církve evangelické v Kovánci Michal Šimek.  
Bohoslužba se uskutečnila na závěr natáčení filmu Jméno, jehož režisérem je Ján Novák. Právě on také jako první přišel s myšlenkou uspořádat toto setkání, kterého se zúčastnil také herec Jan Přeučil: „Právě natočený film měl připomenout, co se tady odehrávalo v padesátých a šedesátých letech minulého století. Osobně se mě to velmi dotýkalo, protože můj tatínek František Přeučil byl v procesu Milady Horákové odsouzen na doživotí. Nakonec si odseděl necelých patnáct let,“ zdůvodnil svou přítomnost Přeučil.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Domácí, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 45 5. – 11. listopadu 2019

Zazní díky za svobodu

Vyzváněním kostelních zvonů si církev připomene 30 let od pádu komunistického režimu a návratu svobody do naší země. V českých a moravských farnostech se v neděli…

celý článek


Třicet let od pouti do Říma

Píše se rok 1988. Šedá deka komunismu a nesvobody leží na celé republice. V lednu začíná desetiletí duchovní obnovy národa, které společně připravují kněží Tomáš…

celý článek


Tři náboženství proti eutanazii

Křesťané, židé a muslimové spojili síly a pod záštitou Papežské akademie pro život se jednoznačně vyslovili proti eutanazii a asistované sebevraždě.

celý článek


Zachráněné malby vyprávějí o Marii

Dvakrát čtyři výjevy ze života Panny Marie zachycuje gotický oltář z kostela v severomoravské Lubině. Díky náročnému restaurátorskému zásahu je k vidění v někdejším lesku.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay