Modlitba růžence – lék pro celého člověka

Vydání: 2012/39 Sv. Ludmila odcestovala do Moskvy, 27.9.2012, Autor: Alena Scheinostová

Sedmý den měsíce října církev slaví jako svátek Panny Marie Růžencové – na památku její pomoci křesťanům při námořní bitvě proti Turkům u Lepanta roku 1571. Po celý říjen se proto křesťanský svět se zvláštním zřetelem modlí růženec. S P. BernardEM JiříM ŠpačkEM OP se zamýšlíme nad původem i dnešním významem této modlitby.

 Jak bychom mohli jednoduše shrnout místo růžence v životě z víry?

Růžencová modlitba nás jednoduchým, prostým způsobem uvádí do tajemství Ježíšova pozemského života. Náš křesťanský způsob života je leckdy vyčpělý, naše společenství se rozkládá zevnitř sílícím individualismem, relativismem, sobectvím a neláskou. Je tedy vícero důvodů, abychom se snažili prožívat své křesťanství v úzkém spojení s Ježíšovou Matkou a nechali se vést jejím příkladem.

 Kde najdeme kořeny této staré kontemplativní modlitby?

Nejstarší stopy vedou do kartouzy v Trevíru, kde se mnich Adolf z Essenu (†1439) denně modlil padesátkrát Zdrávas a za jméno Ježíš přiřazoval a rozjímal události jeho pozemského přebývání. Novic Dominik z Pruska následně tuto metodu zaznamenal písemně a rozšířil ji až na sto padesát vět. Velkým propagátorem této formy modlitby se pak stal dominikán bl. Alanus z Rupe (†1475), který se odvolával na údajné vidění sv. Dominika. Nesprávně. Tento jeho omyl byl přesto přejat do všech papežských dokumentů až po Pia XII.

 Kdy se stal růženec lidovou modlitbou? Co na něm věřící tolik přitahovalo?

Lidovou modlitbou se stal, když byla jeho tajemství zredukována na patnáct: radostná, bolestná a slavná. Růžencová bratrstva – společenství spojená modlitbou růžence – se poté stala doslova duchovní velmocí a papež Pius V., nazývaný též „papež růžence“, který reformoval tuto modlitbu do dnešní podoby, roku 1569 přičlenil bratrstva k dominikánskému řádu.

A důvod obliby? Díky jednoduché metodě a všeobecně známým biblickým scénám hovoří růžencová modlitba po věky bezprostředně k srdci jak prostých lidí, tak pro svůj evangelně-biblický základ i ke vzdělaným. Modlící se člověk uvažuje o tajemstvích své spásy, jimž nemůže porozumět, ale s údivem, vírou a láskou je může rozjímat, a otevírá se tak pro skryté a nepochopitelné.

 Jak se vyvíjí růžencová modlitba dnes?

Nejvýznamnější událostí posledních let byl v tomto ohledu apoštolský list papeže Jana Pavla II. Rosarium Virginis Mariae z roku 2002 a následně prožívaný Rok růžence. Při této příležitosti byla po pěti staletích modlitba upravena přidáním pětice tajemství světla. Jejich ústředním momentem je proměněný Kristus – to znamená jiný, svatý. Bůh sice překračuje naše možnosti a poznání, ale zve nás: „Buďte svatí, jako já jsem svatý.“ A tak nejenže nás v růžencové modlitbě uvádí do tajemství svého pozemského života, ale zároveň nás chce proměnit. Tajemstvím světla par excelence je proměnění na hoře Tábor: sláva božství vyzařuje z Kristovy tváře, zatímco ho Otec potvrzuje před uchvácenými apoštoly a vyzývá je, aby ho poslouchali a připravili se žít s ním i v době jeho bolestného umučení, aby s ním dospěli do slávy vzkříšení. Je zde obsaženo i tajemství ustanovení eucharistie, v němž Kristus dává za pokrm své tělo a svou krev ve způsobách chleba a vína – a tím projevuje až do krajnosti lásku k lidstvu, za jehož spásu se vydává v oběť.

 Tato tajemství však o Marii příliš nepromlouvají.

V tajemstvích světla, s výjimkou Kány, zůstává Maria skutečně v pozadí. Evangelia jen několikrát zaznamenávají její náhodnou přítomnost u té či oné události. Ale funkce, kterou Maria plní v Káně Galilejské, je zřejmá na celé Kristově cestě. Zjevení, které při křtu v Jordánu učinil sám Otec a které nachází odezvu u Jana Křtitele, nacházíme v Káně v Mariiných ústech. Stává se tak velkým mateřským napomenutím, s nímž se Maria obrací k církvi všech dob: „Učiňte všechno, co vám řekne.“ To je napomenutí, které uvádí všechna další Kristova veřejná slova a činy, a tvoří tak pro tajemství světla mariánské předznamenání. Jan Pavel II. v Rosariu připomněl, že skrze své křestní zasvěcení jsme povoláni ke kontemplaci Kristovy tváře v Mariině škole. Kéž do této školy ochotně vstoupíme a necháme se naší velkou učitelkou vést.

 Setkáváme se s námitkou, že v této modlitbě v rozporu s křesťanstvím neuctíváme Krista, nýbrž Marii, nebo že jde o modlitbu málo ekumenickou.

Modlitba růžence je modlitbou christologickou se silným mariánským podtextem. Maria je přítomna v každém tajemství, kaž-
dým tajemstvím je obklopena. Bůh velmi úzce spojuje její bytí s dílem spásy, a tak nás modlitba růžence učí spojovat náš pohled s Mariiným, abychom se soustředili na Krista. Úcta k Matce Boží se nemůže vztahovat jenom k ní, protože nejvyšší a konečný cíl úcty k Panně Marii je oslava Boha a snaha věřících přivést svůj život a skutky do souladu s vůlí Boží. Jak se o růženci vyjádřil Pavel VI., příznačné opakování „Zdrávas Maria“ je jakoby osnovou, na níž se rozvíjí kontemplace o tajemstvích Ježíšova vykupitelského díla.

 Jsou liturgická modlitba a modlitba růžence spíše konkurentkami, jak to též někteří vidí, nebo spolupracovnicemi? Jak se oba způsoby modlitby mohou doplňovat?

Růženec se rozhodně nestaví proti rozjímání Božího slova a proti liturgické modlitbě. Mnohem spíše je jejím přirozeným a ideálním doplněním, zejména jako příprava na mši svatou či jako díků činění po ní. Krista, s nímž se setkáváme v evangeliu a Nejsvětější svátosti, nazíráme s Marií v rozmanitých chvílích jeho života pomocí tajemství plných radosti, světla, bolesti a slávy. V Mariině škole se tak učíme připodobňovat jejímu synu a hlásat ho svým životem. Je-li eucharistie středem křesťanova života, přispívá růženec výhradě k šíření společenství s Kristem a vychovává k tomu, abychom měli pohled upřený na něho a vyzařovali na všechny a na všechno jeho milosrdnou lásku.

 Jak tato stará modlitba ladí s cítěním člověka třetího tisíciletí?

Vizuální člověk dneška je vystaven mnoha negativním a rušivým obrazům. Aby byl před nimi uchráněn, potřebuje obrazy pozitivní a léčivé. A právě takové skrývá prostá modlitba růžence: jsou uzdravující, neboť jsou spojeny s Kristovým dílem spásy. Dnes pracují psychologové s poznatky o síle vnitřních obrazů, kterou chápal už sv. Tomáš Akvinský ve 13. století. Meditace tajemství spásy v modlitbě růžence působí jako lék na celého člověka. A jen zdravý člověk může působit blahodárně na své bližní.

Mnohé psychoterapeutické školy doporučují ve svých programech meditaci. Pro křesťany však modlitba není pouhou terapií, nýbrž na prvním místě oslavou Boha, při níž se vracíme ke svému původu. To má pro naše tělo a duši uzdravující účinky.

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay