Modlitba patří k tomu nejintimnějšímu životu

Vydání: 2011/31 Včelaři, 27.7.2011, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma

Možná zažíváte situaci, že máte děti a nevíte si rady, jak se s nimi modlit – zvlášť jsou-li různě staré. Nebo se ne vždy daří, aby v době, kdy jdou děti spát, byla rodina pohromadě. I na to jsme se ptali P. Miloše Szabo.

Proč je důležité, abychom se s dětmi modlili?

Děti v rodinách přebírají první vzorec chování. I když později, v období dospívání, si tento vzorec samy upravují a nejednou opouštějí, co viděly a zažily u svých rodičů, je důležité, aby se v nich už v období raného dětství uložilo co nejvíce zážitků a podnětů, k nimž se později mohou navracet. Dítě by mělo poznat, že i rodič se modlí, a to nejen s ním, ale i když je sám, a dokonce i když jsou spolu táta s mámou.

Co když se manželé nikdy spolu nemodlili? Měli by začít spolu s dětmi?

Manželé si před Bohem slíbili odevzdanost, stávají se jakoby jednou bytostí, i když s dvěma dušemi a dvěma těly. Ten starý český překlad, že jsou jedním tělem, není úplně přesný, protože se často chápe pouze v oblasti fyzického milování a následné vzájemné věrnosti. Vzájemně se odevzdat znamená vpustit toho druhého i do svého nejintimnějšího nitra, kam se nevpustí nikdo jiný. A modlitba patří k intimnímu životu, dokonce bych řekl, že k tomu nejintimnějšímu. Děti by neměly zažít pouze to, že jejich rodiče chodí do kostela, případně se modlí růženec, ale že mají Boha opravdu rádi. Proto je důležité, aby se už v období přípravy na manželství budoucí manželé dokázali spolu nejen bavit a povídat si o praktických záležitostech svého vztahu, ale i o svých pocitech, vnitřním světě i o svém vztahu k Bohu. A aby se spolu modlili. Když se k tomu z různých důvodů neodhodlali před svatbou, mohou být děti příležitostí, aby to zkusili. Tentokrát i kvůli tomu, aby dětem předali to, co třeba sami doma nezažili.

Jak to zorganizovat, když se třeba táta vrací pozdě domů, nebo v době, kdy jdou děti spát, musí koukat na zprávy a ráno jde brzy do práce?

Dnes podléháme trochu romantizujícím představám, jak to kdysi bylo v rodinách úžasné. Ale nezapomeňme na fakt, že mnoho otců ani tenkrát se svými dětmi nebylo každý den – vždyť odjížděli na týdenní či někdy měsíční práci daleko od domova; aby rodiče zajistili svou rodinu materiálně, museli si rozdělit role, které se pak snažili vzájemně respektovat a uznávat, aniž přeceňovali či podceňovali roli otce či matky. Důležité proto není ani tak, co dělat, když otec s dětmi být nemůže, ale co se děje a jak to probíhá, když doma je. I když je sám unavený, kontakt s dětmi – a to i kontakt modlitby – by neměl být jen další povinností, ale řádnou součástí rodinného života. A nad tvrzením, že když děti jdou spát, jejich táta se kouká na zprávy, se musím trochu pousmát. Myslím, že se v tomto směru už mnoha otcům křivdí a na zprávy se dívají i maminky, zatímco ty ratolesti do postele ukládají právě tatínkové.

A co když je každé dítě jinak staré a vyhovuje mu jiný styl modlitby?

Společná modlitba by měla být pouze rámcem, jakousi pravidelnou chvilkou, která pak bude inspirací pro osobní modlitbu každého člena rodiny. Po společném modlení mohou rodiče vyzvat své děti, aby Pánu Bohu řekly něco i samy za sebe, a ponechat je bez dohledu. Možná budou občas podvádět, možná budou zlobit, ale naučí se, že modlitba je nejen to, co se říká nahlas a před rodiči, ale především to, co se říká Bohu. A tak jako v jiných sférách života, i zde platí, že si s ním každý může a má povídat i sám. Ani pro rodiče by neměla být večerní či ranní modlitba s dětmi jedinou. Děti by měly vědět, že kromě této chvilky se rodiče modlí i sami.

Co dělat, když děti při modlení zlobí?

Ke zlobení dochází obvykle v určitém věku, kdy zlobí nejen při modlení, ale hledají si mantinely i v jiných oblastech. Tam nelze poradit nic jiného, než aby byli rodiče trpěliví a v určitých požadavcích nepovolili. Aby s láskou a mile, ale zároveň jednoznačně znovu a znovu vyžadovali určité podrobení se pravidlům, která v dané rodině platí. Dalším důvodem zlobení může být vzdor vůči rodičům – když otec nebo matka dítě tzv. naštve, ono ví, že jim to „vrátí“ nejlépe tím, že nebude dělat to, co po něm nejvíce chtějí. A modlitba je skutečně velmi citlivou záležitostí. Nedá se jen přikázat, nesmí se stát povinností. Nicméně i my dospělí víme, že se máme modlit i tehdy, když se nám nechce, když máme chuť dělat leccos jiného a když nás víra nenaplňuje žádnou pozitivní emocí. Opět asi platí zásada, aby se s dětmi hodně mluvilo a vysvětlovalo se jim. Mimo jiné, že si s Bohem povídáme i my dospělí, a to i když jsme ospalí či unavení. Anebo leniví – na to nezapomenout: tu naši lenost děti časem stejně samy objeví.

Existuje rada zvláště pro maminky, jak se soustředit na modlitbu i s malými dětmi, když jsou z toho všeho roztržité?

Nemám radu pro každého a určitě nejsem schopen všechno vysvětlit. Jaksi intuitivně však cítím, že pokud maminka sama bude modlitbu vnímat jako rozhovor s někým blízkým a dokáže někdy při společné modlitbě s dětmi formulovat věty typu: „Nebeský Otče, jsem dnes strašně unavená a bolí mě hlava, ani nevím, co ti mám říct. Mám své děti hodně ráda a nedokážu jim ukázat, jak jsi hodný a pro nás všechny strašně důležitý…“, udělá více, než když bude s dětmi ráno co ráno, večer co večer odříkávat Otčenáš a Zdrávas.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay