Modlete se za nás, volá Sýrie

Vydání: 2018/9 Jak prožívají půst naši sousedé?, 27.2.2018, Autor: Alena Scheinostová

„Důrazně vyzývám k okamžitému ukončení násilí v Sýrii, umožnění dodávek humanitární pomoci a evakuaci raněných a nemocných,“ vzkázal papež František minulou neděli před modlitbou Anděl Páně. Stovky civilních obětí jsou v posledních týdnech hlášeny z Afrínu, Ghúty či z centra Damašku.


V těžce poškozeném chrámu Panny Marie v Dajr az-Zauru sloužil na začátku měsíce liturgii poprvé po osvobození města syrsko-pravoslavný patriarcha Ignác Efrém II. Snímek Profimedia
 
Papež tak následoval sobotní rezoluci Rady bezpečnosti OSN o okamžitém příměří v Sýrii. K požadavku se připojila i Evropská unie a dopisem ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi se angažovali německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Hlavním popudem byla situace ve východosyrské oblasti Ghúta poblíž Damašku. V posledních týdnech zde vládní vojska s podporou Ruska intenzivně bombardují území, které podle oficiálních zpráv ovládají povstalecké skupiny. V obležení zde už od roku 2013 žije na 400 tisíc civilistů včetně starých lidí, žen a dětí. Jen v uplynulém týdnu je mezi nimi hlášeno 500 obětí. Poslední zprávy ukazují, že vládní jednotky příměří nedodržují. Zároveň islamisté, kteří operují v oblasti Ghúty, ostřelují Damašek. Tito někdejší nepřátelé z různých islamistických frakcí, jako jsou Džaiš al-Islam nebo Džabhat Fatah aš-Šám (dřívější an-Nusrá), nyní v Ghútě postupují společně.

Jak uvedla Caritas Syria, ostřelování Damašku se zintenzivnilo během ledna, střely dopadají i do křesťanských čtvrtí. Apoštolský nuncius v Sýrii, kardinál Mario Zenari, minulý týden pro VaticanNews potvrdil, že některé křesťanské školy ve městě zůstaly z bezpečnostních důvodů zavřené. Sestra Annie Demerjan z Kongregace Ježíše a Marie, která v Damašku pracuje v ubytovně pro studenty, pro švýcarský katolický portál Cath.ch vylíčila život pod bombami: „Viděla jsem, jak lidé popadli děti a prchali pryč. Jedna z raket dopadla na střechu patriarchova domu kousek od nás. Nevím proč, ale nevybuchla. Kdyby ano, všichni bychom byli mrtví. Musíme ale pokračovat,“ navázala. „Život je silnější než smrt. Nevíme, jak dlouho bude ještě toto násilí trvat, ale věčně to nebude. Prosím, modlete se za nás.“ Na výzvy kardinála Zenariho se katolický svět s myšlenkou na Sýrii mohl 23. února zapojit do celosvětového postu za mír, který vyhlásil papež František.

Kudy z chaosu?

Od začátku syrské války už země sečetla přes 340 tisíc mrtvých, uprchlo přes 5,5 milionu lidí. „Sýrie se úplně zhroutila, s výjimkou některých částí Damašku zde už nefungují ani základní principy státu,“ popsal pro KT překladatel a absolvent politologických studií syrského původu Rani Tolimat (čtenáři KT jej znají jako spolupracovníka kulturní rubriky). Lidé se leckde potýkají s nedostatkem vody, s výpadky proudu, nemožností si zatopit, a co se týká léků a potravin, vysoké procento z nich je odkázáno na humanitární pomoc. „Lidé v Ghútě bojují o holý život, i když na ně zrovna nikdo nestřílí,“ shrnuje Rani Tolimat. „Před útoky dostali od vlády ultimátum, během kterého mohli oblast opustit. Ale tam není kam jít, a tak zůstali.“ Rozlehlé satelitní předměstí Damašku, jež Ghúta představuje, je plné rodin s dětmi, neboť právě ty si v této kdysi pokojné rezidenční oblasti rády kupovaly klidné bydlení.

Podle Tolimata čeká Ghútu stejný osud, jaký dříve potkal Homs nebo Aleppo. Neštěstí Syřanů tkví podle něj v tom, že až do vypuknutí války byla zdejší společnost poměrně blahobytná a pokojná a zcela nepřipravená na válečné podmínky. „Jedinou výjimkou je pouštní oblast severovýchodní Sýrie, kde žijí Kurdové. Syřané si z nich s oblibou ‚stříleli‘, že jsou křupani ze zapadákova – asi jako kdysi Čechoslováci z ‚východňárů‘. Jenomže díky tomu tamní lidé dokážou improvizovat, vyjít s málem a s válkou se vyrovnávají lépe,“ srovnává Tolimat. V oblasti, jejímž největším městem je Dajr az-Zaur, vypukly ozbrojené střety hned v roce 2011 a v letech 2014–2017 ji držel tzv. Islámský stát. Dnes je opět pod vládou Bašára Asada.

Zmatení a zoufalí civilní obyvatelé jsou nyní snadnými rukojmími extremistických skupin. „Konflikt v Sýrii nikdy nebyl náboženský, a pokud to někdo tvrdí, prokazuje hrubé nepochopení této země,“ podtrhuje Tolimat. „Lidé různých vyznání tu spolu žili v klidu. V Homsu, odkud je naše rodina, byl počet kostelů rozhodně vyšší než počet mešit v kterémkoli západoevropském městě. Muslimové měli mezi křesťany blízké přátele. Vzpomínám si, jak na vepřové farmy křesťanů na okrajích Homsu jezdívalo celé město pro maso na řízky,“ vyvrací Syřan další ze stereotypů. V dnešním chaosu, který ještě zvyšují zahraniční mocnosti se svými často protichůdnými zájmy, pak skupiny s extrémním výkladem islámu umějí pro sebe využívat toho, co Rani Tolimat nazývá „křečemi“ po sedmi letech nekončícího rozvratu.

ALENA SCHEINOSTOVÁ

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články



Aktuální číslo 8 18. – 24. února 2020

Pro církev s amazonskou tváří

Papež František zveřejnil apoštolskou exhortaci „Milovaná Amazonie“.

celý článek


Sestupme z hlavy do srdce

Slýcháváme řadu dobrých rad, jak předcházet infarktu a dalším srdečním onemocněním úpravou jídelníčku či sportem, ale jak často bereme ohled na svá srdce ve významu…

celý článek


Velkolepé dědictví Tovaryšstva

Z historického pohledu problematický seriál o životě Marie Terezie nabídl obraz jezuitů, který odpovídá tradiční propagandistické karikatuře. Po tolika studiích o historii…

celý článek


Prožít půst napříč generacemi

Je tu postní doba. Jako každý rok, a přitom vždy jiná. Jak ji strávit v rodině, napříč generacemi, když se děti, dospělí a staří lidé postí úplně jinak? Je možné…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay