Mnichovský dokument s tragickými důsledky

Vydání: 2008/40 Jak se žije nejchudším, 30.9.2008, Autor: Martin T. Zikmund

V době, kdy si připomínáme 70 let od podpisu tzv. Mnichovské dohody, se stal předmětem jednání mezi Německem a Českem samotný originál smlouvy. I když pro výstavu v pražském Národním muzeu měla být původně zapůjčena jen její kopie, německá strana nakonec souhlasila s tím, že do Prahy poputuje původní text. Ten už mohli začátkem září zhlédnout v berlínském archivu historici Jaroslav Šebek a Jan Němeček z Historického ústavu Akademie věd ČR.

„Když se přede mnou otevřely masivní železné dveře vedoucí do trezoru v podzemí berlínského ministerstva zahraničí, cítil jsem mrazení po celém těle,“ svěřoval se KT Jaroslav Šebek. „Poprvé jsem mohl spatřit na vlastní oči dokument, který tak tragicky rozhodl o osudu naší země a který zároveň stojí na počátku všech dalších tragédií 2. světové války,“ popsal své pocity český historik. Jak dále sdělil, ve zmíněném archivu, v němž jsou uloženy všechny zásadní dokumenty z dějin německé zahraniční politiky, směli bádat jen díky vstřícnosti německého Ministerstva zahraničních věcí.
Oba čeští historici jeli do Berlína studovat materiály, které se týkají národnostní situace v Československu 30. let i politických jednání, která probíhala bezprostředně před a po Mnichovské dohodě. Zároveň byli pověřeni přivézt do Česka v kopiích materiály, které byly pak vzápětí vystaveny v Senátu ČR na mezinárodní konferenci k výročí Mnichovské dohody. Pokud jde o samotnou Mnichovskou dohodu, jejíž originál bude od konce října v Praze k nahlédnutí, má podobu sešité složky, která vedle čtyř listů vlastní smlouvy obsahuje i několik dodatkových protokolů a mapu odstoupených území.

BYLI MEZI PRVNÍMI
„Když už jsme navštívili berlínský archiv, nahlédli jsme rovněž do listin týkajících se církevních poměrů, zejména reakcí Vatikánu na vzestup nacismu, a vztahů mezi Vatikánem a Německem v té době. Objevili jsme tam řadu málo známých i neznámých dokumentů, které tyto problémy nově osvětlují,“ prozrazuje Jaroslav Šebek. Podle něj v době mnichovských událostí i před nimi procházeli sudetoněmečtí katolíci velmi závažnými názorovými změnami. Na jedné straně se zde rozvíjelo obrodné náboženské hnutí, na druhé straně se výrazná část katolických kruhů začala silně orientovat na nacionalismus a tím i na Henleinovo hnutí. Po válce toto nacionalistické selhání vedlo k zásadní změně postojů některých sudetoněmeckých katolických představitelů, zejména kolem sdružení Ackermann-Gemeinde. Jeho členové pak byli mezi prvními, kdo usilovali o zahájení česko-německého dialogu, a to ještě hluboko v dobách tzv. studené války.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay