Mnichovský dokument s tragickými důsledky

Vydání: 2008/40 Jak se žije nejchudším, 30.9.2008, Autor: Martin T. Zikmund

V době, kdy si připomínáme 70 let od podpisu tzv. Mnichovské dohody, se stal předmětem jednání mezi Německem a Českem samotný originál smlouvy. I když pro výstavu v pražském Národním muzeu měla být původně zapůjčena jen její kopie, německá strana nakonec souhlasila s tím, že do Prahy poputuje původní text. Ten už mohli začátkem září zhlédnout v berlínském archivu historici Jaroslav Šebek a Jan Němeček z Historického ústavu Akademie věd ČR.

„Když se přede mnou otevřely masivní železné dveře vedoucí do trezoru v podzemí berlínského ministerstva zahraničí, cítil jsem mrazení po celém těle,“ svěřoval se KT Jaroslav Šebek. „Poprvé jsem mohl spatřit na vlastní oči dokument, který tak tragicky rozhodl o osudu naší země a který zároveň stojí na počátku všech dalších tragédií 2. světové války,“ popsal své pocity český historik. Jak dále sdělil, ve zmíněném archivu, v němž jsou uloženy všechny zásadní dokumenty z dějin německé zahraniční politiky, směli bádat jen díky vstřícnosti německého Ministerstva zahraničních věcí.
Oba čeští historici jeli do Berlína studovat materiály, které se týkají národnostní situace v Československu 30. let i politických jednání, která probíhala bezprostředně před a po Mnichovské dohodě. Zároveň byli pověřeni přivézt do Česka v kopiích materiály, které byly pak vzápětí vystaveny v Senátu ČR na mezinárodní konferenci k výročí Mnichovské dohody. Pokud jde o samotnou Mnichovskou dohodu, jejíž originál bude od konce října v Praze k nahlédnutí, má podobu sešité složky, která vedle čtyř listů vlastní smlouvy obsahuje i několik dodatkových protokolů a mapu odstoupených území.

BYLI MEZI PRVNÍMI
„Když už jsme navštívili berlínský archiv, nahlédli jsme rovněž do listin týkajících se církevních poměrů, zejména reakcí Vatikánu na vzestup nacismu, a vztahů mezi Vatikánem a Německem v té době. Objevili jsme tam řadu málo známých i neznámých dokumentů, které tyto problémy nově osvětlují,“ prozrazuje Jaroslav Šebek. Podle něj v době mnichovských událostí i před nimi procházeli sudetoněmečtí katolíci velmi závažnými názorovými změnami. Na jedné straně se zde rozvíjelo obrodné náboženské hnutí, na druhé straně se výrazná část katolických kruhů začala silně orientovat na nacionalismus a tím i na Henleinovo hnutí. Po válce toto nacionalistické selhání vedlo k zásadní změně postojů některých sudetoněmeckých katolických představitelů, zejména kolem sdružení Ackermann-Gemeinde. Jeho členové pak byli mezi prvními, kdo usilovali o zahájení česko-německého dialogu, a to ještě hluboko v dobách tzv. studené války.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay