Mnichovský dokument s tragickými důsledky

Vydání: 2008/40 Jak se žije nejchudším, 30.9.2008, Autor: Martin T. Zikmund

V době, kdy si připomínáme 70 let od podpisu tzv. Mnichovské dohody, se stal předmětem jednání mezi Německem a Českem samotný originál smlouvy. I když pro výstavu v pražském Národním muzeu měla být původně zapůjčena jen její kopie, německá strana nakonec souhlasila s tím, že do Prahy poputuje původní text. Ten už mohli začátkem září zhlédnout v berlínském archivu historici Jaroslav Šebek a Jan Němeček z Historického ústavu Akademie věd ČR.

„Když se přede mnou otevřely masivní železné dveře vedoucí do trezoru v podzemí berlínského ministerstva zahraničí, cítil jsem mrazení po celém těle,“ svěřoval se KT Jaroslav Šebek. „Poprvé jsem mohl spatřit na vlastní oči dokument, který tak tragicky rozhodl o osudu naší země a který zároveň stojí na počátku všech dalších tragédií 2. světové války,“ popsal své pocity český historik. Jak dále sdělil, ve zmíněném archivu, v němž jsou uloženy všechny zásadní dokumenty z dějin německé zahraniční politiky, směli bádat jen díky vstřícnosti německého Ministerstva zahraničních věcí.
Oba čeští historici jeli do Berlína studovat materiály, které se týkají národnostní situace v Československu 30. let i politických jednání, která probíhala bezprostředně před a po Mnichovské dohodě. Zároveň byli pověřeni přivézt do Česka v kopiích materiály, které byly pak vzápětí vystaveny v Senátu ČR na mezinárodní konferenci k výročí Mnichovské dohody. Pokud jde o samotnou Mnichovskou dohodu, jejíž originál bude od konce října v Praze k nahlédnutí, má podobu sešité složky, která vedle čtyř listů vlastní smlouvy obsahuje i několik dodatkových protokolů a mapu odstoupených území.

BYLI MEZI PRVNÍMI
„Když už jsme navštívili berlínský archiv, nahlédli jsme rovněž do listin týkajících se církevních poměrů, zejména reakcí Vatikánu na vzestup nacismu, a vztahů mezi Vatikánem a Německem v té době. Objevili jsme tam řadu málo známých i neznámých dokumentů, které tyto problémy nově osvětlují,“ prozrazuje Jaroslav Šebek. Podle něj v době mnichovských událostí i před nimi procházeli sudetoněmečtí katolíci velmi závažnými názorovými změnami. Na jedné straně se zde rozvíjelo obrodné náboženské hnutí, na druhé straně se výrazná část katolických kruhů začala silně orientovat na nacionalismus a tím i na Henleinovo hnutí. Po válce toto nacionalistické selhání vedlo k zásadní změně postojů některých sudetoněmeckých katolických představitelů, zejména kolem sdružení Ackermann-Gemeinde. Jeho členové pak byli mezi prvními, kdo usilovali o zahájení česko-německého dialogu, a to ještě hluboko v dobách tzv. studené války.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay