Mnichov jako meditace nad kořeny zla

Vydání: 2006/7 Jsou muži ženám oporou?, 13.2.2006, Autor: Jaroslav Šebek

Film na motivy vraždy 11 Izraelců na olympijských hrách

Na nejnovější dílo Stevena Spielberga Mnichov jsem šel s příjemným očekáváním, čím mě tento filmový mág opět překvapí  (hned na úvod musím říci, že jsem se opět nezklamal). Již týdny před jeho uvedením do kin film navíc provázela pověst provokativní podívané, dotýkající se citlivé tematiky arabsko-židovského konfliktu a boje s terorismem.

Scénář vychází ze skutečné události, jež se odehrála během mnichovské olympiády v září 1972, kdy palestinští bojovníci z organizace Černé září zajali a pozabíjeli 11 izraelských sportovců (díl viny si připsala i zpackaná policejní akce na osvobození rukojmích). Tato událost napsala jednu z nejděsivějších stránek dějin mezinárodního terorismu a následovala po ní vlna dalšího krveprolití.

Ve filmu k navození tehdejší vzrušené atmosféry přispělo i použití celé řady dokumentárních materiálů. Spielberg se však soustředil zejména na vyprávění příběhu o odvetě židovského státu za zmíněné vraždy – i zde se nechal inspirovat historickými fakty. Hlavním hrdinou snímku je špičkový izraelský agent Avnar (přesvědčivě ztvárněný australským hercem Ericem Banou), jenž se stává velitelem skupiny, pověřené vládou a tajnou službou likvidací inspirátorů mnichovského masakru. Zatímco na počátku je zcela přesvědčen o správnosti úkolu, postupem času (a s přibývajícími mrtvolami) se v něm ozývají pochybnosti. Současně se mění i role, a on i jeho kolegové přestávají být postupně lovci, ale stávají se „lovnou zvěří“.

 

Šílené kyvadlo 

Vznikl tedy solidní základ k natočení thrilleru. Výsledek je skvělý, ačkoli se film místy potýká se zbytečnou rozvláčností některých scén. Nezůstalo však jen u toho. Spielberg dostál svému renomé tvůrce, zabývajícího se mistrovsky vážnými tématy. Avnarovým prostřednictvím si tentokrát klade znepokojivé otázky: Jakým způsobem má svět reagovat na vražedné útoky? Má smysl násilná pomsta? Pokouší se tak dostat ke kořenům, z nichž vyrůstají současní „mučedníci“ teroru. V pozadí můžeme možná vytušit i autorovu skepsi k účinnosti taktiky „oko za oko“, napomáhající roztáčet ďábelský kolotoč stále větších zločinů (jistě ne náhodou končí film dlouhým záběrem na dvě věže Světového obchodního centra v New Yorku, stojící uprostřed ponuré krajiny jako varovné memento).

Jednoznačné odpovědi se zde nedočkáme. Žádný šťastný konec se nekoná, postavy nebyly vytvořeny černobíle, nemůžeme se jednoznačně přiklonit k nikomu. Jistě lze namítnout, že takové vyznění jde na vrub módní snahy o tzv. politickou korektnost, která nechá raději pravdu rozpliznout, aby neutrpěl mediální obraz jedné či druhé strany. Spielberg přitom někde i fabuluje a filmový děj mnohdy neodpovídá opravdovému sledu událostí (například zde nezmiňuje vraždu nevinného civilisty, jehož členové komanda omylem považovali za vůdce teroristů). Zároveň však díky tomu zůstává více na divákovi, co si o dané události bude myslet. Podle mého soudu vznikl velice kvalitní a užitečný film, jenž není jen bezduchou zábavou, ale nutí diváka zapnout i šedou kůru mozkovou (možná i proto vzbudil řadu kontroverzních reakcí). A to není v současné době rozhodně málo.

Hodnocení: ****

 * * *


Spielberg v palbě kritiky

Stevena Spielberga ještě před oficiální distribucí snímku zasypala lavina kritiky, a to hned z nejrůznějších prostředí. Z arabské strany je napadán za to, že údajně natočil proizraelský film, radikální židovské organizace i americké konzervativní kruhy mu zase vyčítají, že se pokoušel polidštit teroristy. Největší odezvu pochopitelně film vzbudil v Izraeli, protože se mimo jiné dotýká jednoho z problémů bezpečnostní politiky tohoto státu – cílené likvidace „mozků“ teroristických sítí. Nedávno používala často tento postup i Šaronova vláda (kromě jiných byl takto zavražděn i šajch Jásín - zakladatel Hamásu, který nyní drtivě vyhrál volby na palestinských územích). Kladné ohlasy na film připomínají, že dílo nese především poselství zachování všelidských hodnot, a není žádnou ideologizovanou podívanou. Filmů s podobnými náměty bude pravděpodobně přibývat – stejně jako následných vášnivých diskusí, odrážejících dnešní konfliktní dobu.     

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Kultura, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 16. – 22. ledna 2018

Břevnov má nového opata

Dlouhých sedmdesát let dělí od sebe dvě opatské benedikce na Břevnově. Toto slavnostní požehnání a uvedení do úřadu přijal Anastáz Opasek v roce 1947, P. Prokop Siostrzonek…

celý článek


Kdo na Hrad? Zeman, nebo Drahoš?

Do druhého kola prezidentských voleb postupuje Miloš Zeman se 38,6 % a Jiří Drahoš s 26,6 % hlasů. Jaký vztah mají k církvi?

celý článek


Podrobně k počátkům Vatikánského rozhlasu

Před rokem ohlásil šéf vatikánských médií Dario Viganò reformu, která se dotkla i Vatikánského rozhlasu. Zatímco digitální kanály sloučené pod značku Vatican News…

celý článek


Mlčení kolem Laudato si’

Zanedlouho má vyjít odborně i jazykově opravené nové české vydání encykliky Laudato si’ s podtitulem O péči o společný domov, což bude příležitost se aspoň v katolickém…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay