Mluvte o nás, říkají uprchlíci

Vydání: 2016/18 Sekretářem ČBK Stanislav Přibyl, 26.4.2016, Autor: Alena Scheinostová

Přesvědčit se na vlastní oči, jak žijí křesťané v iráckém Kurdistánu, kam utíkají před tzv. Islámským státem, se vydal tým Katolického týdeníku a Radia Proglas. „Mluvte o nás,“ shodují se místní.

Vnučka obchodníka v citadele „pomáhá hlídat“, kdo jde okolo. Erbílská citadela pochází z předkřesťanských dob a právě se velkoryse rekonstruuje. V areálu je několik expozic.

O „své běžence“ se Kurdové na bezpečném území samosprávy postarají – tak o tom alespoň sami s patřičnou hrdostí mluví. Uprchlické tábory kurdská vláda zřizuje pro miliony Iráčanů – křesťanů, jezídů, sunnitských i šíitských muslimů –, kteří prchli z území ovládaných tzv. Islámským státem.

Když během večera v restauraci, kde s Mons. Martinem Holíkem hovoříme s jedním z místních podnikatelů, už poněkolikáté vypadne proud, dostane se nám klidné odpovědi: „To je přece normální, když tu teď máme o tolik odběratelů víc!“ V Erbílu – hlavním městě kurdské samosprávy totiž narostl počet obyvatel o celé dvě třetiny. Křesťanská čtvrť Ankawa se zalidnila chaldejci, syrskými katolíky, pravoslavnými a lidmi dalších denominací, přesídlily sem celé komunity i se svými duchovními.

V novém areálu syrsko-katolické církve, kde trávíme jeden z večerů, našel útočiště také mosulský arcibiskup Yohanna Petros Mouché. Z kontejnerových buněk tu vyrostla škola, univerzita, nový kostel Panny Marie. „Je to však jenom malá náhrada za to, že moji věřící v Iráku ztratili to, čemu jsme říkali naše ‚terra‘ – posvátná země, kde jsme žili po staletí,“ shrnul arcibiskup tragédii blízkovýchodních křesťanů. Přes snahu tamních církví se křesťanské komunity v Iráku rozpadají a lidé prchají do různých světových stran.

Přímé nebezpečí křesťanům v Kurdistánu nehrozí, nejsou zde ale doma. Jazyk, zázemí, rodina – to vše zůstalo za nimi. V Kurdistánu jim podávají pomocnou ruku souvěrci – nejeden klášter či fara poskytují křesťanům provizorní ubytování a snaží se jim zajistit důstojný život. Některé zahraniční křesťanské nadace, včetně českého Nadačního fondu Generace 21, se pokoušejí situaci běženců řešit nabídkou přesídlení, jiní je podporují v místě – jako americký kazatel William Devlin, který naopak přesídlil do Erbílu, kde se zasazuje za lepší život těchto „vnitřně vysídlených“. Možnost práce pro rodiče, škola a zábava pro děti jsou nyní stejně důležité jako dodávky potravin nebo materiální pomoci, na nichž je v Iráku závislých přes osm milionů osob.

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 29 16. – 22. července 2019

Rekordní a misijní konference

Do Brna na Výstaviště se přijeli modlit, povzbuzovat ve víře i hledat své misijní dary lidé z celého Česka i Slovenska včetně zástupců mnoha komunit a hnutí. Konference…

celý článek


Korejský zápal pro víru

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní…

celý článek


Putování po klášterech: Hora Matky Boží

Hora Matky Boží, která je jedním z nejznámějších poutních míst královéhradecké diecéze, ožívá. Dřívější klášter za dobu své existence zažil slavné i temné…

celý článek


Živé Skoky představí jedinečné písničkáře

V Karlovarském kraji patří již pravidelně k létu také hudební a duchovní festival Živé Skoky. Série koncertů, modliteb a poutních mší trvá na postupně obnovovaném…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay