Mlčení Lorny jako cesta k naději

Vydání: 2009/7 Jak se žije Vietnamcům, 11.2.2009, Autor: Lukáš Jirsa

Filmy belgických filmařů Jeana-Pierra a Luca Dardenneových pravidelně soutěží na festivalu v Cannes. Mlčení Lorny si z něj minulý rok odneslo cenu za scénář. Šestý hraný film belgických tvůrců vypráví příběh o vnitřní proměně mladé Albánky Lorny, která pochopí cenu lidského života a dokáže „být v naději“ i přes všechna protivenství. Snímek získal cenu Evropského parlamentu Lux, která je udělována filmům zachycujícím univerzálnost evropských hodnot a kulturní rozmanitost Evropy. Od 19. února přichází do českých kin.

Belgičtí sourozenci Jean-Pierre (nar. 1951) a Luc (1954) Dardenneovi nemají filmové vzdělání, přesto patří k nejvíce oceňovaným filmovým tvůrcům současnosti. O tom svědčí jejich pravidelná účast v soutěži nejprestižnějšího filmového festivalu na světě ve francouzském Cannes. Pocházejí z dělnického maloměstského prostředí, Jean-Pierre vystudoval herectví a Luc filozofii. Svoji společnou dráhu začali u sociálně angažovaného divadla, odkud přešli k tvorbě dokumentárních filmů. Celovečerní hrané filmy natáčejí od začátku 90. let a jejich tematika zůstává stále stejná. V centru jejich tvorby se nachází lidská bytost, člověk se svou nepopiratelnou a nezpochybnitelnou důstojností. Dardenneové se zaměřují na příběhy lidí ze sociálně slabších vrstev společnosti – na nezaměstnané, na imigranty, na manuálně pracující. Jejich filmy se vyznačují věrným zachycením reálií (dosud natáčeli v městečku svého dětství Seraing, Mlčení Lorny pak v blízkém větším městě Liège), přesností v sociálním ukotvení postav a – jak již bylo řečeno – zaměřením na „zranitelnou“ část společnosti. Charakteristická je pro ně práce s kamerou, která se doslova „lepí“ na postavy, pronásleduje je, je velice dynamická – jakkoli je v Mlčení Lorny přece jen klidnější a uměřenější. Jejich realistický styl filmování koresponduje se svízelností příběhů, jež zachycují. Své postavy nicméně portrétují s velikou úctou a jejich tvorba je skutečným „filmovým humanismem“.

Nacházet stopy člověka Mlčení Lorny vypráví příběh mladé Albánky, která se rozhodne začít v Belgii nový život. K získání občanství jí dopomůže kriminálník Fabio, který zorganizuje fingovanou svatbu s feťákem Claudym. Cenou za získání občanství ovšem má být další Lornina fingovaná svatba – s ruským mafiánem ochotným bohatě zaplatit. Až poté se Lorně mají otevřít dveře k jejímu snu – k otevření si bistra spolu se svým přítelem Sokolem. Dardenneové se soustředí na vnitřní vývoj mladé ženy, jež dokáže překročit hranici sobectví a uzavřenosti. Lorna, aniž si je toho zprvu vědoma, se otevírá Claudymu, kterého už nechápe pouze jako nástroj svých cílů, ale jako plnohodnotného člověka hodného pozornosti a lásky.
Luc Dardenne ve svých denících píše o touze nacházet ve filmu „stopy člověka a naděje, kterou v něm nelze potlačit“. Důstojnost každého člověka a víra v hodnoty, jež jsou společné všem lidem a jež vyvěrají z křesťanství, jsou pro Dardenneovy v jejich tvorbě tím podstatným. Etický aspekt křesťanství žádá, aby byl pro nás každý člověk našim bližním, a tak se zde bratři Dardenneové opět, stejně jako ve svých předchozích dílech, přibližují křesťanskému vnímání světa. Oni sami jsou ovlivněni především filozofií Emmanuela Lévinase, který o druhém člověku (a především o lidské tváři) hovoří právě jako o výzvě k odpovědnosti. Tato odpovědnost pak není otroctvím, nýbrž láskou. Být zde pro druhého – to je téma všech filmů z dílny bratří Dardenneů – a Mlčení Lorny je další ukázkou jejich hledání záblesků skutečného lidství v současném světě.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Kultura, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 25 18. – 24. června 2019

Bude stát mariánský sloup?

Napětí, strkanice, ale i modlitby a smírná gesta doprovázely sobotní pokus sochaře Petra Váni vrátit zpět na Staroměstské náměstí mariánský sloup.

celý článek


Jubileum Katolických novin

Před 70 lety v předvečer slavnosti Božího těla vyšlo první vydání Katolických novin, předchůdců dnešního KT.

celý článek


Střet s komunisty na Boží tělo

Před 70. lety, na svátek Božího těla 19. června 1949, se biskupové v čele s kardinálem Josefem Beranem svým pastýřským listem otevřeně postavili nastupující komunistické…

celý článek


Boje s šípem i láskou

„Kdo je hrdina?“ ptá se malé dítě rodiče, který poté váhá mezi obrazem knížete Václava, Jaromíra Jágra, nedávným válečným odbojem či postavou ze Star Wars. Kdo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay