Mlčení k utrpení Židů?

Vydání: 2005/8 Média na Slovensku, 14.2.2005, Autor: Jaroslav Šebek

Papež Pius XII. a druhá světová válka

Nedávno jsem se dočetl v novinách, že Hitler chtěl unést papeže Pia XII. Jindy je ale zase tento papež obviňován, že mlčel k utrpení Židů za války. Jak to bylo s Piem XII. doopravdy? A jaké postoje vůbec zastával za války Vatikán?
J. M., brněnská diecéze

Kolem postojů papeže Pia XII. (byl papežem v letech 1939-58) a Vatikánu v době druhé světové války se nahromadilo mnoho mýtů a legend a také vyslovených lží. Na negativním vnímání papeže Pia XII. má velký podíl divadelní hra německého dramatika Ralfa Hochhutha Náměstek, která byla poprvé uvedena až v roce 1963 – tedy pět let po papežově smrti. V ní autor obvinil Pia XII. z mlčení k holocaustu. Tato hra se také stala předlohou ke scénáři francouzského filmu Amen, jenž měl premiéru v roce 2002. Vyšlo také několik odborných knih, jejichž autoři se rovněž shodli na nečinnosti církevních kruhů vůči válečným masakrům, prováděných na židovském etniku. Tato díla ale většinou neodkazovala na původní vatikánské dokumenty.

V letech 1965-81 byla proto z iniciativy několika církevních historiků zveřejněna obsáhlá dokumentace z vatikánských archivů, jež osvětluje roli Svatého stolce za druhé světové války. Text předmluvy k této edici vydal na další knihu, která vyšla před čtyřmi lety také česky v Matici cyrilometodějské. Na základě studia dostupných pramenů autor předmluvy – jezuitský historik Pierre Blet - připomíná, že vatikánská diplomacie pracovala sice tajně, ale účinně. Neutralita Vatikánu a zdrženlivost ve veřejných prohlášeních proti nacismu poskytovala totiž možnost k aktivnímu zásahu ve prospěch pronásledovaných. Podle pozdějších vzpomínek spolupracovníků Pia XII. chtěl tento papež několikrát také veřejně vystoupit, ale nakonec si to vždy rozmyslel z obav před rozsáhlými represemi vůči příslušníkům katolické církve a s ohledem na hrozící zhoršení situace pronásledovaných Židů. Pro papeže byl varující zejména postup nacistů v Nizozemí v létě 1942 poté, co tamní episkopát ostře odsoudil deportace holandských Židů. V následné perzekuci byli odvetou zavražděni také mnozí pokřtění Židé, mezi jinými filozofka, spisovatelka a členka karmelitánského řádu Edith Steinová. Ke zdrženlivosti vyzývali tehdy papeže Pia XII. i němečtí biskupové, kteří se zase obávali rozpoutání proticírkevních pogromů, podobných tzv. Křišťálové noci z listopadu 1938, kdy byly v Německu vypáleny skoro všechny synagogy. Sám papež tuto skutečnost těžce nesl a v jednom dopise napsal: „Tam, kde by chtěl papež hlasitě volat, je mu bohužel mnohdy nabízeno vyčkávající mlčení, tam, kde by chtěl jednat a pomáhat, je mu nabízeno trpělivé čekání.“ Ve vánočním poselství v roce 1942 však veřejně odsoudil válečné hrůzy a pošlapání norem mezinárodního práva a hovořil o utrpení statisíců lidí, které se děje mnohdy jen kvůli jejich národní nebo rasové příslušnosti.

Významnou úlohu sehrál papež v době německé okupace Říma (podzim 1943 až červen 1944), kdy se jeho zásluhou podařilo ukrýt mnoho židovských obyvatel v katolických klášterech „Věčného města“. Sami židovští autoři - například významný izraelský spisovatel a teolog Pinchas Lapide ve své knize Rom und Juden (poprvé publikována v roce 1967) - zdůrazňují velký podíl papeže na záchraně pronásledovaných Židů. Lapide ve zmíněné knize připomíná, že neoficiální papežskou diplomacií bylo zachráněno téměř 850 000 Židů. Nepochybně také z tohoto důvodu plánoval Hitler na jaře 1944 papežův únos, o němž se nyní objevily informace v médiích. Chtěl bych také zdůraznit, že spojenci měli o vyhlazovacích táborech podrobnější informace už minimálně rok před koncem války, a přesto vůbec nezasáhli. Na tuto nečinnost kriticky poukázal například i izraelský premiér Šaron ve svém projevu před izraelským parlamentem (Knessetem) u příležitosti vzpomínky na 60. výročí osvobození Osvětimi.

S pontifikátem Pia XII. je však spojena i jedna kontroverzní kapitola. Již těsně po pádu nacistického panství se totiž začaly vytvářet ve Vatikánu zárodky celé sítě úkrytů pro prchající nacistické zločince. Duší tohoto sdružení byl rakouský biskup Alois Hudal (1885-1963), který se věnoval v Římě pastoraci německých katolíků (byl rektorem koleje Anima, určené pro německé věřící v Itálii) a současně již před druhou světovou válkou projevoval snahu budovat mosty mezi nacistickým hnutím a křesťanstvím. S pomocí vatikánských pasů, které vydával Hudal a jeho spolupracovníci, se dostal do Jižní Ameriky (konkrétně do Argentiny) také hlavní vykonavatel holocaustu Adolf Eichmann, velitel vyhlazovacího tábora v Treblince Fritz Stangl nebo vynálezce pojízdných plynových komor Walter Rauff. Odborníci se však shodují v tom, že Pius XII. neměl s největší pravděpodobností o Hudalových aktivitách ani tušení, a vše se tedy dělo za jeho zády.

Postavu Pia XII. a jeho význam je potřeba každopádně posuzovat věcně a v širším kontextu. Preciznější formulaci odpovědí na otázky, které se jeho osoby a doby působení týkají, by mělo osvětlit i pokračující vědecké bádání.

PhDr. Jaroslav Šebek, Historický ústav Akademie věd ČR

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay