Mladí Italové se vzdalují církvi

Vydání: 2010/37 Papežství v průběhu věků, 6.9.2010, Autor: Martin T. Zikmund

Spolu s Polskem má v Evropě dosud největší návštěvnost na bohoslužbách. Spolu s Brazílií má nejvíce diecézí na světě. Jejím hlavním městem je Řím, který je i středem katolického křesťanství. A přece je budoucnost katolicismu v Itálii nejistá. Mladí Italové se církvi vzdálili do té míry, jak to žádná z předchozích generací Apeninského poloostrova nezažila.

„Již lze tušit, že katolicismus se stane v Itálii menšinou,“ tvrdí profesor Paulo Segatti z milánské univerzity na základě průzkumu italské religiozity, který nedávno zveřejnil. Jeho zkoumání potvrdilo stávající katolický charakter italského obyvatelstva, pokud jde o účast na svátostech, modlitební život či důvěru k církvi. Podle něj dosud necelá třetina Italů uvádí, že chodí do kostela každý týden. Jeho studie však zároveň ukazuje na ostrý předěl mezi střední a starší generací na jedné straně a mladými na straně druhé. Zejména lidé narození po roce 1981 se slovy Sagattiho jeví jako z úplně jiného světa. „Nejmladším Italům je náboženská zkušenost nejvzdálenější. Zřetelně méně chodí do kostela, méně věří v Boha, méně se modlí, méně věří církvi, méně se identifikují s katolictvím a zastávají názor, že být Italem neznamená totéž jako být katolíkem,“ říká Sagatti.

RODINNÉ SLAVNOSTI

„Mladí Italové doplácejí na náboženský formalismus svých rodičů,“ míní salesiánský kněz P. Zdeněk Jančařík, který v Itálii léta studoval. Podle něj ještě dnešní italští čtyřicátníci a padesátníci nechali či nechávají své děti připravit k prvnímu svatému přijímání nebo biřmování, ale tím to většinou končí. „Jsou to rodinné slavnosti spojené s předáváním dárků, ale často bez vnitřní vazby na církev. V Itálii dosud platí, že takřka každý umí odříkat modlitbu Otče náš, ale chybí zde vnitřní ztotožnění s realitami víry,“ uzavírá P. Jančařík. Zatím si však katolicismus v Itálii ještě udržuje své výsadní postavení. Zhruba 30 % Italů chodí do kostela každý týden, jiných 20 % aspoň jednou měsíčně a dalších 30 % uvádí, že bohoslužby navštěvuje o Vánocích a Velikonocích. Ve srovnání se sousední Francií, kde v neděli chodí do kostela méně než pět procent obyvatel, jsou to pořád vysoké počty. A přestože je u mladé generace Italů patrný značný úpadek tradiční víry, fenomén konverzí zde nechybí. Tito mladí katolíci, kteří svou víru museli „znovu objevit“, se často zapojují do nových církevních hnutí, jako je například Fokoláre, Neokatechumenátní cesta, Comunione e Liberazione aj.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 7 12. – 18. února 2019

Ve jménu Boha nelze vést války

Svatý otec ve Spojených arabských emirátech podepsal Deklaraci o lidském bratrství s vrchním imámem káhirské mešity al-Azhar Ahmedem at-Tajíbem, autoritou sunnitského islámu.…

celý článek


Bombastickým vikářem nebudu

V poutním chrámu Panny Marie na Vranově byl 4. února uveden do služby generálního vikáře brněnské diecéze pomocný biskup Pavel Konzbul.

celý článek


Do Lurd dnes míří i zdraví

Lurdy zahájily Bernadettin rok. Tamní diecéze chystá ke cti mladé vizionářky pouť, mezinárodní cestu relikviáře, ale i muzikál a film.

celý článek


Odmítněme nálepkování v církvi

Stejně tak jako se v politice proti sobě vymezují konzervativní a liberální strany, jsme v dnešní době svědky toho, že se katolíci – většinou sami mezi sebou – různě nálepkují.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay