Mládež kostelní a mládež středisková

Vydání: 2015/32 Bohoslužby na dovolené, 4.8.2015, Autor: Michal Kaplánek

Salesiánské domy na území dnešní ČR měly před druhou světovou válkou formační i sociální charakter. Jednalo se většinou o domovy mládeže pro chlapce z nemajetných rodin. Součástí domů byla vždy oratoř pro široký okruh dětí z okolí, tzv. externistů.


Léto v plném proudu zažívají díky salesiánskému středisku Salesko děti z brněnského sídliště Líšeň.Snímek archiv Saleska

V roce 1950 žilo v Čechách a na Moravě 260 salesiánů ve dvanácti komunitách. Za komunistického útlaku se nemohla rozvíjet sociální dimenze pastorace, neexistovaly ani církevní vzdělávací instituce. Zatímco padesátá léta přinesla zhroucení většiny pastoračních aktivit, po návratu biskupa Trochty z vězení začátkem šedesátých let pokračovala, samozřejmě neveřejnou formou, příprava k slibům a ke svěcení těch kandidátů, kteří kolem roku 1950 byli salesiány nebo se jimi chtěli stát. Do tohoto vývoje přišel rok 1968, který znamenal částečné zveřejnění jmen salesiánů a současně zapojení některých z nich do farní pastorace. To se stalo především v litoměřické diecézi, do jejíhož vedení se vrátil biskup Trochta.

Následující období normalizace znamenalo pro salesiány nutnost zůstat nadále v ilegalitě. Současně vzrostl počet skupin mládeže, s nimiž se setkávali. Byli to většinou studenti. V druhé polovině sedmdesátých let k nim přibily skupiny dětí, pro něž tehdy mladý salesián Karel Herbst organizoval dnes již legendární chaloupky. Přibývalo také salesiánů působících ve farnostech. Čeští salesiáni totiž dovolili svým členům, aby vstupovali do kněžského semináře; před státem i před církevní veřejností pak byli kandidáty kněžství za jednu z diecézí.

Domy dětí a mládeže

Změny po roce 1989 salesiány zaskočily. Nejstarší z nich toužili pokračovat v tom, co bylo násilně přerušeno v roce 1950. Salesiáni na farách si zase nedokázali představit jiný způsob života než ten, s nímž měli zkušenost. Spolubratři zaměstnaní v nejrůznějších podnicích byli uznávanými odborníky ve svém, obyčejně technickém oboru, takže se v teologii, kterou studovali tajně, cítili trochu nejistí.

Charakteristickým znakem českých salesiánů jsou salesiánská střediska mládeže, která vznikla v devadesátých letech většinou při farách, a to v návaznosti na myšlenku oratoře Dona Boska. V té době se čeští salesiáni obraceli především na tři cílové skupiny: na věřící a jejich děti, na děti navštěvující školy v okolí středisek a nakonec na tzv. neorganizovanou mládež. Pro každou ze skupin vznikla odlišná programová nabídka.

Od roku 1996 se z některých salesiánských středisek staly domy dětí a mládeže, jejichž provoz je podporován MŠMT. To s sebou přineslo povinnost vyhovovat legislativním požadavkům kladeným na školská zařízení, včetně kvalifikačních předpokladů. Děti, s nimiž salesiáni pracovali od začátku devadesátých let, postupně dospívaly. To znamenalo pro salesiány novou výzvu: nabídnout dospívajícím něco víc než jen zaplnění volného času. Vzhledem k tomu, že se na přelomu tisíciletí začala v ČR formovat nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, začala některá salesiánská střediska nabízet právě tuto sociální službu. Protože většina salesiánů nemá pro tuto práci odpovídající vzdělání, jsou odkázáni na zaměstnance, kteří ho mají.

Většina komunit má na starosti jak středisko, tak farnost. Cílové skupiny mládeže „kostelní“ a „střediskové“ jsou však odlišné. Přes veškerou snahu se daří propojit tyto dva světy jen výjimečně. Jak ve farnostech, tak ve střediscích chybí totiž odborné rozpracování spojení evangelizace a výchovy, které by mohlo být poznávacím znamením salesiánského díla. Salesiáni pro svůj budoucí rozvoj potřebují nejen vlastní vzdělávací instituce, ale také vlastní tým vědeckých pracovníků, který by rozvíjel koncepci salesiánské výchovně-pastorační činnosti.

MICHAL KAPLÁNEK, salesián, docent na TF JCU, ředitel VOŠ JABOK
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Téma



Aktuální číslo 22 24. – 30. května 2016

Brno dostává pomocného biskupa

Od soboty 21. května má brněnská diecéze nového pomocného biskupa. Stal se jím Mons. Pavel Konzbul.

celý článek


Nejmladší diecéze v Česku slaví

Mezi diecézemi v České republice je ta ostravsko-opavská mladá slečna – slaví teprve dvacetiny. Církev však na jejím území žije už stovky let. Rozvíjela se tu v různosti…

celý článek


Utichlo napůl české srdce nuncia

Symbolicky na svátek českého národního patrona sv. Jana Nepomuckého utichlo srdce kardinála Giovanniho Coppy.

celý článek


Gondoliér čelí životu vestoje

Benátští gondoliéři přivezli na letošní Svatojánské slavnosti Navalis gondoly typu caorlina, typické zpěvy, víno a sardinky. V rozhovoru pro KT jejich předsedkyně SILVIA…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay