Mimořádný muž na počátku dějin západních Čech

Vydání: 2004/42 Polští kněží u nás, 27.10.2004, Autor: Petr Kubín

Jak jsem se dočetla v KT, v plzeňské diecézi usilují o svatořečení blahoslaveného Hroznaty. Moc jsem toho o tomto muži neslyšela, ani nečetla. Můžete požádat některého z odborníků, zda by mohl přiblížit jeho život? Čím promlouvá tato středověká osobnost k dnešnímu člověku? Jaký byl jeho vztah ke svatému Václavovi, kterému byl svou dobou přece jenom blíž než my dnes?
K.V., litoměřická diecéze


O blahoslaveném Hroznatovi se dochovalo více historických pramenů než o drtivé většině jeho současníků. Hlavním pramenem je latinská legenda (Vita) sepsaná asi čtyřicet let po jeho smrti (kolem roku 1260) v tepelském klášteře.
Hroznata se narodil někdy kolem roku 1170 jako syn plzeňského kastelána. Jeho jméno, tehdy obvyklé, mělo vyjadřovat respekt (odvozeno od hrozný). Jeho otec padl v bitvě, když bylo Hroznatovi asi deset let, a o jeho výchovu se starala starší sestra Vojslava, provdaná v Polsku za krakovského kastelána.

Když dospěl, vrátil se do Čech a ujal se rozsáhlého rodového majetku, především v západních Čechách. Na Tepelsku mu také připadl důležitý úkol ochrany západní hranice českého státu. V té době se také oženil. Sňatek uzavřel s blíže neznámou šlechtickou dcerou, se kterou měl syna-dědice. Bohužel dítě i jeho matka zanedlouho zemřely a právě tato rodinná tragédie podle legendy Hroznatu dovedla k duchovní konverzi. Měl složit slib čistoty a připojit se ke křížové výpravě vedené do Svaté země, přičemž rozhodnutí k účasti na tomto tažení spíše pramenilo z vojenských povinností předního šlechtice. Jisté je, že Hroznata i přes složený slib nakonec do Svaté země neodtáhl a že si musel vyžádat v Římě u tehdejšího papeže Celestina III. dispenzi. Jako náhradu měl v Čechách založit premonstrátský klášter, což také skutečně na svých statcích v Teplé učinil asi roku 1193. O něco později se Hroznata opět zavázal k účasti na křížové výpravě, a proto před odchodem v březnu 1197 sepsal testament, který se dodnes dochoval. Bohužel v okamžiku, kdy se Hroznata již nacházel na seřadišti křižáckých vojsk v jižní Itálii, zemřel český kníže Jindřich Břetislav. Hroznata se urychleně vrátil do Čech, aby mohl být přítomen politickým změnám. Cestou zpět se musel opět zastavit v Římě, aby získal od papeže již druhou dispenzi a také aby vymohl důležitá ochranná privilegia pro svůj klášter v Teplé. Smyslem nové dispenze nejspíš bylo založení další kanonie, neboť zanedlouho (asi roku 1201) zakládá klášter premonstrátek s kostelem sv. Václava (to je důkazem, že Hroznata Václava ctil) v Chotěšově. Někdy v té době také Hroznata zcela nečekaně vstoupil do řádu a stal se členem své kanonie v Teplé, přičemž o obláčku požádal přímo v Římě nového papeže Inocence III.

Asi v roce 1217 byl Hroznata na konci jara zajat neznámou skupinou vyděračů, kteří za jeho propuštění žádali vysoké výkupné. Odvlečen byl prý do Německa, což v té době znamená nejspíš Chebsko. Místo jeho vězení neznáme, ani nevíme, kdo byli oni vyděrači. Z určitých náznaků však můžeme soudit, že to byl někdo z rodu císařských ministeriálů Hohenberků a že tepelského probošta věznili na svém hradě Hohenberku nad Ohří. Než se podařilo získat potřebnou sumu, Hroznata v polovině července ve vězení zemřel. Řeholníci pak vykoupili alespoň mrtvé tělo, které pohřbili na čestném místě v presbytáři klášterního kostela.

Hroznatu můžeme vnímat jako mimořádného muže, který stojí na počátku dějin západních Čech, jako štědrého zakladatele církevních institucí, jako řeholníka, který se potýkal s běžnými komunitními problémy a nakonec i jako mučedníka, který zemřel ve vězení při hájení zájmů svého kláštera.

PhDr. PETR KUBÍN PhD., odborný asistent pro církevní dějiny na KTF UK Praha

Sdílet článek na: 

Sekce: Bůh v mém životě, Ostatní, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay